Fakt nerozumím...
Proto, že Brusel je daleko od Prahy a informace se mohou cestou zašmodrchat, a hlavně proto, že nerozumím výroku paní kolegyně Dity Charanzové ("odmítnutí Goulardové ukázalo, že podstata někdy nad politikou nezvítězí"), dovolím si vysvětlit, proč paní Sylvie Goulard zřejmě nebude komisařkou.
Je na Vás posoudit, jakou že to "účelovku" na poslankyni ze skupiny hnutí ANO vymyslelo 82 poslanců (ze 112 hlasujících), kteří ji jako komisařku odmítli:
Paní Goulard v době, kdy byla členkou Evropského parlamentu, nechala platit z peněz parlamentu asistenta, který ve skutečnosti pro ni nepracoval a pracoval pro její stranu. To je jasné porušení pravidel. Případ řešil OLAF (ten to potvrdil) a paní Goulard musela peníze (v přepočtu zhruba milion korun) vrátit. Teď případ šetří francouzská policie.
Krome toho paní Goulard během své práce v EP několik měsíců pobírala plat více než 10 000 euro od amerického think tanku. Navíc k platu poslance. Není jasné, co pro think tank dělala (aby si tento plat zasloužila - nad rámec obvyklých 10 hodin v parlamentu denně, za které pobírá mzdu), nelegální to není, ale většina poslanců to nepovažuje za eticky přijatelné.
V důsledku těchto skandálů paní Goulard rezignovala na ministerský post ve francouzské vládě, kam z EP odešla. Prý proto, aby chránila její důvěryhodnost, neb to je ve Francii obvyklé. Prohlásila ale, že stejné skandály nejsou překážkou pro kandidaturu na post komisaře, a je proto pro něj vhodná. Navíc prohlásila, že na post komisaře bude rezignovat jen v situaci, kdyby byla pravomocně odsouzena.
Takže, souhlasím s paní Charanzovou. Ne vždy "podstata" nad "politkou" zvítězí. Zde zvítězila, neboť přes možnou kompetenci paní Goulard ji její "problémy" podle mne, právě z podstaty věci, diskvalifikují z vysoké politické funkce (což ona sama v Paříži uznala, ale v Bruselu odmítla). Neobvyklá shoda poslanců napříč frakcemi ukazuje, že to věru nebylo politické rozhodnutí. Kéž by podobný princip platil i u nás. Ale to bychom už asi měli jiného premiéra...
Je na Vás posoudit, jakou že to "účelovku" na poslankyni ze skupiny hnutí ANO vymyslelo 82 poslanců (ze 112 hlasujících), kteří ji jako komisařku odmítli:
Paní Goulard v době, kdy byla členkou Evropského parlamentu, nechala platit z peněz parlamentu asistenta, který ve skutečnosti pro ni nepracoval a pracoval pro její stranu. To je jasné porušení pravidel. Případ řešil OLAF (ten to potvrdil) a paní Goulard musela peníze (v přepočtu zhruba milion korun) vrátit. Teď případ šetří francouzská policie.
Krome toho paní Goulard během své práce v EP několik měsíců pobírala plat více než 10 000 euro od amerického think tanku. Navíc k platu poslance. Není jasné, co pro think tank dělala (aby si tento plat zasloužila - nad rámec obvyklých 10 hodin v parlamentu denně, za které pobírá mzdu), nelegální to není, ale většina poslanců to nepovažuje za eticky přijatelné.
V důsledku těchto skandálů paní Goulard rezignovala na ministerský post ve francouzské vládě, kam z EP odešla. Prý proto, aby chránila její důvěryhodnost, neb to je ve Francii obvyklé. Prohlásila ale, že stejné skandály nejsou překážkou pro kandidaturu na post komisaře, a je proto pro něj vhodná. Navíc prohlásila, že na post komisaře bude rezignovat jen v situaci, kdyby byla pravomocně odsouzena.
Takže, souhlasím s paní Charanzovou. Ne vždy "podstata" nad "politkou" zvítězí. Zde zvítězila, neboť přes možnou kompetenci paní Goulard ji její "problémy" podle mne, právě z podstaty věci, diskvalifikují z vysoké politické funkce (což ona sama v Paříži uznala, ale v Bruselu odmítla). Neobvyklá shoda poslanců napříč frakcemi ukazuje, že to věru nebylo politické rozhodnutí. Kéž by podobný princip platil i u nás. Ale to bychom už asi měli jiného premiéra...