Stávající právní úprava týkající se digitálních služeb v Evropě je stará deset let. A tak v době svého vzniku zcela jistě nepočítala s dominancí několika hlavních digitálních obrů na tomto trhu, či s nastupujícím využíváním umělé inteligence. Je proto více než vhodné, že Evropská komise včera zveřejnila návrh nových pravidel pro „digitální ekonomiku“.

Ten má mimo jiné za cíl omezit tržní sílu velkých technologických společností jako je Facebook, Google nebo Amazon, které „drží klíče“ od vstupu malých a středních firem na tento ústřední trh (tzv. “gatekeepers“). A zároveň by měl menším firmám umožnit (kterých je jen v EU řádově 10.000) se se svými často skvělými produkty na trhu lépe uplatnit. Není totiž žádným tajemstvím, že zmiňované hegemonní firmy dnes de facto vytváří soukromá, leč trh silně ovlivňující, pravidla, která znemožňují vstup nových a menších oborových firem na trh.

Že jde o vskutku velký problém dokládá i letošní zpráva amerického Kongresu. Ta popisuje systematickou snahu těchto firem konkurenci eliminovat a v praxi zabránit nástupu inovativních řešení, pokud by měla ohrožovat jejich dominanci. Zároveň se v USA spouští soudní řízení proti Amazonu a Facebooku, která budou mít odezvu zřejmě i v EU. Znamená to tedy, že se tyto firmy nebojí využívat kombinaci pozice „gatekeepers“ a velké finanční síly a to i proti zájmům spotřebitelů.

Mezi firmy, které je vhodné regulovat, přitom Komise označuje ty, které mají v Evropské unii více než 45 milionů uživatelů měsíčně (čili 10 % obyvatel Unie) a v posledních třech letech roční obrat na unijním území 6,5 miliardy eur.

Jak naše zkušenost v Evropě, tak i realita ze Spojených států, ukázaly, že dosavadní postup, který spíše řešil jednotlivé prohřešky pokutami, ke změně chování nevedl. Ukázalo se, že instituce, které mají dohlížet na férové fungování trhu a držet pod kontrolou moc těchto monopolů, byly při posuzování rizika rostoucí tržní síly některých firem (a to i v případě neustálého odkupu mnoho konkurentů), příliš optimistické.

Při astronomických ziscích těchto firem navíc přestaly fungovat i vysoké finanční sankce. Třeba samotný Google za poslední 3 roky dostal už třetí pokutu v řádu jednotek miliard eur. V případě Facebooku je dnes mimo jiné v šetření i to, že přes rozpor s jasnými podmínkami převzetí svých rivalů, začal Facebook jejich data využívat pro své potřeby, respektive pro své další produkty. Dnes je na stole i možnost, že se Facebook bude muset vzdát Whatsappu a Instagramu. Je více než jasné, že současný oligopol několika málo firem svévolně určuje pravidla hry pro ostatní hráče trhu a tím omezuje volnou soutěž a brzdí inovace.
A proto Komise navrhuje nejen možnost uvalení vyšších pokut, ale i definování seznamu praktik (např. blokování odinstalace produktů), které mají být jasně označeny za nelegální. Návrh obsahuje i tzv. režim posuzování a dohledu, ten by umožnil rychlejší reakci, pokud by došlo ke vzniku konkurenci omezujících situací.

Tento návrh je zcela zřejmě jak v zájmu spotřebitelů, tak v zájmu fungování ekonomiky. A je jistou formou iluze, že to, co dostáváme za akceptaci dnešního stavu jsou zdánlivě “bezplatné služby”. Jedná se totiž o velmi malou protihodnotu za to, o co opravdu reálně přicházíme. Jsou tím neférově levně poskytnutá osobní data (což ukazují astronomické zisky firem, které je využívají), omezení konkurence, omezení inovací a potlačení možnosti fungování malých a středních firem na tomto trhu.

Samozřejmě, tato právní úprava není jen a pouze o „GAFA“ (jak jsou formy Google/Alphabet, Amazon, Facebook a Apple nazývány) a jejich neblahém vlivu na trh. Nová úprava vytváří i pravidla a povinnosti pro platformy sociálních sítí, jako například být transparentní v cílené reklamě nebo nést odpovědnost za odstraňování nelegálního obsahu, jako je dětská pornografie či prodej padělků.

Ne náhodou některá média označují tento návrh za zatím nejvýznamnější počin Komise. Jeho projednání a schválení nebude, díky zjevným lobbistickým tlakům i rozdílným přístupům, jednoduché, ale pevně věřím, že uspějeme a to v zájmu nás všech.