Stojí Německo na naší elektřině?
Patří mezi známé "pravdy", že bez naší energetiky by se země, jako je Německo, potácely od jednoho blackoutu k druhému. Dočetl jsem se též na facebooku, že bez našich elektráren by si v Rakousku neuvařili ani kafe.
Protože se snažím své postoje ověřovat a podporovat daty, tak jsem si řekl, že se kouknu i na toto. Čtvrtletní zpráva o provozu elektrické soustavy (ERU) data nabízí. Zatím je dostupná za první pololetí. Co se tam dočtete?
- Přes hranice za tu dobu "odešlo" 14,3 TWh (export), ven z ČR přišlo 9,1 TWh (import). Byli jsme čistým vývozcem 5,2 TWh.
- Do Německa zamířilo 3,3 TWh elektřiny (export), opačným směrem pak 3,8 TWh (import). Z Německa tedy v saldu elektřinu dovážíme, nikoliv ji tam vyvážíme.
- Čistý dovoz máme z Polska, čistý vývoz do Rakouska a Slovenska. Do Rakouska vyvážíme zhruba tolik, co dovážíme z Polska.
Hypotéza o "české záchraně zbloudilé německé elektroenergetiky" tak poněkud kulhá. Neb elektřinu v saldu dovážíme.
Právě nyní Německo spotřebovává těsně pod 70 GW elektřiny. 3 TWh našeho exportu za první půlrok proto představuje spotřebu při tomto odběru tamní výrobou za necelé dva dny. A ještě větší množství elektřiny nám ale Německo dodalo – to odpovídá naší spotřebě za víc než 2 týdny.
Vůbec tím nechci říct, že naše robustní a (kvůli starým a dnes tak levným zdrojům) levně vyrábějící elektroenergetika není dnes cenná (i když nelze pominout, za jakou "cenu", nikoliv jen finanční, funguje). Je ale faktem, že naše cenová výhoda není výsledkem prozřetelnosti nebo modernosti, ale produktem rozhodnutí desítky let starých (poslední velký zdroj, Temelín, jsme uvedli do provozu před 20 lety). Radovat se z toho, ne-li na tom dokonce stavět, je stejně rozumné asi jako radovat se z toho, že "náš krámek není ještě zcela vyjedený, a mejdan tak může pokračovat". U pomyslného krámku se pak zavře roleta. V tomto případě by zavládla, obrazně řečeno, tma.
Věřím, že se to nestane, ale musíme fakt přidat. Dnes už je skoro každému jasné jak a kam.
P.S. Pod podobným, velmi zjednodušeným tweetem, který poukazoval jen na přeshraniční bilanci s Německem, se strhla velmi „živá“ diskuse. Pro její doplnění dodávám, dvě věci:
1. Ač neznám přesný časový průběh obchodů, je pravděpodobné, že z Německa dovážíme elektřinu, když ji má přebytek a klesnou ceny. Je to logické, neb nízká cena při využití vysokého podílu OZE tím pádem snižuje cenu elektřiny i pro naše odběratele.
2. Leckoho napadne, že opačný tok bude právě ona diskutovaná „záchrana“, a tedy že Německo bezhlavě vybudovalo obnovitelné zdroje a jako "zálohu" požívá naše elektrárny. Při podrobnějším pohledu na data to poněkud kulhá. Dle mé oblíbené electricitymap.org se sice dočtete, že instalovaný výkon FVE v Německu je přes 60 GW a u větrných elektráren dokonce skoro 65 GW (takže teoretická možnost pokrytí plné spotřeby těmito zdroji existuje), ale tamní soustava má k dispozici také 32 GW výkonu plynových elektráren, 9,5 GW zdrojů z biomasy, skoro 38 GW zdrojů uhelných, necelých 19 GW přečerpávací a 5 GW vodních elektáren. 2,5 GW lze získat z baterií a na seznamu najdete též 5 GW "ropných" zdrojů. Představu o tom, jak moc stojí dostupnost elektřiny pro lidi a firmy v Německu na našich jednotkách GW, ať si udělá každý sám. Odpověď na důvody pro naše exporty zřejmě bude, že cena elektřiny z našich uhelných elektráren bude asi (proč asi) často levnější než z tamních zdrojů.
Pozn. Grafika mapy zprávy je za 2. čtvrtletí
Protože se snažím své postoje ověřovat a podporovat daty, tak jsem si řekl, že se kouknu i na toto. Čtvrtletní zpráva o provozu elektrické soustavy (ERU) data nabízí. Zatím je dostupná za první pololetí. Co se tam dočtete?
- Přes hranice za tu dobu "odešlo" 14,3 TWh (export), ven z ČR přišlo 9,1 TWh (import). Byli jsme čistým vývozcem 5,2 TWh.
- Do Německa zamířilo 3,3 TWh elektřiny (export), opačným směrem pak 3,8 TWh (import). Z Německa tedy v saldu elektřinu dovážíme, nikoliv ji tam vyvážíme.
- Čistý dovoz máme z Polska, čistý vývoz do Rakouska a Slovenska. Do Rakouska vyvážíme zhruba tolik, co dovážíme z Polska.
Hypotéza o "české záchraně zbloudilé německé elektroenergetiky" tak poněkud kulhá. Neb elektřinu v saldu dovážíme.
Právě nyní Německo spotřebovává těsně pod 70 GW elektřiny. 3 TWh našeho exportu za první půlrok proto představuje spotřebu při tomto odběru tamní výrobou za necelé dva dny. A ještě větší množství elektřiny nám ale Německo dodalo – to odpovídá naší spotřebě za víc než 2 týdny.
Vůbec tím nechci říct, že naše robustní a (kvůli starým a dnes tak levným zdrojům) levně vyrábějící elektroenergetika není dnes cenná (i když nelze pominout, za jakou "cenu", nikoliv jen finanční, funguje). Je ale faktem, že naše cenová výhoda není výsledkem prozřetelnosti nebo modernosti, ale produktem rozhodnutí desítky let starých (poslední velký zdroj, Temelín, jsme uvedli do provozu před 20 lety). Radovat se z toho, ne-li na tom dokonce stavět, je stejně rozumné asi jako radovat se z toho, že "náš krámek není ještě zcela vyjedený, a mejdan tak může pokračovat". U pomyslného krámku se pak zavře roleta. V tomto případě by zavládla, obrazně řečeno, tma.
Věřím, že se to nestane, ale musíme fakt přidat. Dnes už je skoro každému jasné jak a kam.
P.S. Pod podobným, velmi zjednodušeným tweetem, který poukazoval jen na přeshraniční bilanci s Německem, se strhla velmi „živá“ diskuse. Pro její doplnění dodávám, dvě věci:
1. Ač neznám přesný časový průběh obchodů, je pravděpodobné, že z Německa dovážíme elektřinu, když ji má přebytek a klesnou ceny. Je to logické, neb nízká cena při využití vysokého podílu OZE tím pádem snižuje cenu elektřiny i pro naše odběratele.
2. Leckoho napadne, že opačný tok bude právě ona diskutovaná „záchrana“, a tedy že Německo bezhlavě vybudovalo obnovitelné zdroje a jako "zálohu" požívá naše elektrárny. Při podrobnějším pohledu na data to poněkud kulhá. Dle mé oblíbené electricitymap.org se sice dočtete, že instalovaný výkon FVE v Německu je přes 60 GW a u větrných elektráren dokonce skoro 65 GW (takže teoretická možnost pokrytí plné spotřeby těmito zdroji existuje), ale tamní soustava má k dispozici také 32 GW výkonu plynových elektráren, 9,5 GW zdrojů z biomasy, skoro 38 GW zdrojů uhelných, necelých 19 GW přečerpávací a 5 GW vodních elektáren. 2,5 GW lze získat z baterií a na seznamu najdete též 5 GW "ropných" zdrojů. Představu o tom, jak moc stojí dostupnost elektřiny pro lidi a firmy v Německu na našich jednotkách GW, ať si udělá každý sám. Odpověď na důvody pro naše exporty zřejmě bude, že cena elektřiny z našich uhelných elektráren bude asi (proč asi) často levnější než z tamních zdrojů.
Pozn. Grafika mapy zprávy je za 2. čtvrtletí