Vláda rozhodla o prolomení limitů těžby uhlí na velkolomu Bílina. Horní Jiřetín si oddychne, že nebude muset ustoupit uhlí. Špatnou zprávou pro ostatní české občany je, že v době, kdy i velcí světoví znečišťovatelé začínají usilovat o snížení znečištění ovzduší, bude Česko pálit uhlí – bez ohledu na dopady.

Před 25 lety stanovila vláda Petra Pitharta jasnou linii, po kterou měly uhelné společnosti zajištěny svůj byznys. Obce za čárou naopak získaly jistotu dalšího rozvoje. Společenský kompromis letos v říjnu vláda Bohuslava Sobotky narušila prolomením limitů na Bílině. Rozšíření těžby znamená větší množství emisí a menší důraz na moderní, bezemisní technologie. Paradoxně vláda o limitech rozhodla v roce, ve kterém po dlouhých šesti letech přijala novou energetickou koncepci. Ta přitom počítá s postupným útlumem uhlí. Ústup od spalování uhlí by mohl být ještě významnější, pokud by nová energetická politika státu využívala dostatečné možnosti snižování spotřeby: v domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu. V aktualizované energetické koncepci klesá spotřeba energie v domech jen minimálně.



Podle nedávno publikované studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou přitom úspory jedním z nejzajímavějších zdrojů energie. Za uplynulých 25 let dokázaly státy OECD uspořit právě lepším využitím energie téměř 6 bilionů dolarů, úspory také zvyšují energetickou bezpečnost – státy v roce 2014 snížily o 80 miliard dolarů výdaje za paliva, která by jinak musely dovést. Proč tedy potřebujeme pálit uhlí, když umíme vydělat na snižování emisí?

Odpověď je jednoduchá: Nepotřebujeme. Moderní veřejná doprava, energeticky úsporné budovy, vyšší míra recyklace a využití obnovitelných zdrojů ve městech může do roku 2050 přinést globální úsporu ve výši 22 bilionů dolarů, uvádí letos publikovaná studie Světové komise pro ekonomiku a klima. Investice do šetrných opatření by podle této zprávy snížily znečištění ovzduší do roku 2030 o takové množství emisí, jaké ročně vypustí Indie - třetí největší znečišťovatel planety.

S nižší emisní stopou

Fakt, že snižování emisí může fungovat, se neodráží jen ve statistikách mezinárodních energetických organizací, ale také v konkrétní politice jednotlivých států. Německu patří dlouhodobé prvenství ve využití příležitostí ke snižování spotřeby. Investice do zvýšení energetické účinnosti již pomohly Německu podle výše zmíněné studie Mezinárodní energetické agentury snížit dovoz fosilních paliv o 30 miliard dolarů.

Nový Zéland letos oznámil, že do několika let uzavře své dvě poslední uhelné elektrárny a do deseti let bude získávat 90 % energie z obnovitelných zdrojů. Švédsko letos uvedlo, že má ambici stát se první zemí světa nezávislou na fosilních palivech. Vláda proto zvýší podporu solární a větrné energie, bude investovat do systémů skladování energie, inteligentních sítí a čisté dopravy. Na stupních vítězů pak bude o první místo soupeřit s Dánskem, které se chce zbavit fosilních paliv v energetice do roku 2035.

K zásadnímu posunu však došlo také ve trojce států, jejichž vztah k potřebě snižovat emise, byl donedávna minimálně vlažný. Prezident USA Barack Obama spolu s federální Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) letos připravil Clean Power Plan, který povede k omezení produkce emisí z uhelných elektráren. Rámcové opatření spočívá ve snížení emisí v energetice o 32 % do roku 2030 oproti roku 2005 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 28 % do roku 2030. Uhelná energetika je dnes největším původcem znečištění ovzduší v USA – je zodpovědná za více než třetinu emisí v USA. Během uplynulých let bylo ve Spojených státech uzavřeno 200 uhelných elektráren.

Státem, který musí začít klást velký důraz na snižování emisí, je bezesporu Čína. Také zde došlo letos k proměně politiky vládnoucí strany: země sníží své emise CO2 na jednotku HDP o 60-65 % oproti úrovni roku 2005 do roku 2030. Současně zvýší nefosilní zdroje energie na 20 %. Čínské vládní agentury také ve spolupráci s americkým ministrem energetiky mapují možnosti přechodu na bezemisní zdroje. Výsledkem je letos představená studie, jejíž odvahu spolehnout se na obnovitelné zdroje jí může česká energetická koncepce hluboce závidět. Obnovitelné zdroje by podle této studie mohly do 15 let vyrábět přes polovinu energie (57 %) a do roku 2050 až 86 %. Podíl uhlí ve výrobě elektřiny se během následujících 35 let může snížit ze 75 % na pouhých 5 %. Studie přitom poukazuje, že by přechod na bezemisní energetiku neměl vliv na cenu energií. Mimochodem čínsko-americkou studii uvádí citát Milana Kundery:



K posunu dochází také u třetího největšího světového producenta emisí: Indie. Premiér Modi se letos v únoru shodl s prezidentem Obamou na potřebě investovat do obnovitelných zdrojů. Ty Indie chápe jako šanci k posílení elektrifikaci země a řešení energetické chudoby. Během příštích sedmi let Indie plánuje zvýšit podíl větrných zdrojů na 100 gigawattů, stejný výkon chce dosáhnout do roku 2022 také v solární energetice.


(foto)

Pochopitelně zatím nelze s jistotou říct, zda se podaří nalézt na pařížském summitu shodu napříč státy. Čína, Indie i USA budou pálit uhlí dál, naštěstí (snad) s postupně se snižujícím podílem. Právě fakt, že si tři největší znečišťovatelé začaly zametat vlastní práh a investovat masivně do obnovitelných zdrojů, přináší zásadní posun v další debatě o snižování znečištění ovzduší. Že závislost na fosilních zdrojích není dobrá, se odráží i debata na úrovní zemí G7, které se letos shodly na postupném ústupu od fosilní energetiky do roku 2050.

Za hranice energetiky

Otázkou zůstává budoucnost české pozice k potřebě řešit závislost na fosilních zdrojích. Zatím se zdá, že se naše vláda rozhodla stát stranou mimo světovou debatu o snižování emisí, což je vskutku překvapivé právě v kontextu širšího rozměru dopadů klimatických změn. Aktuální společenskou debatou, nejen v poslanecké sněmovně, hýbe téma migrace a změna klimatu je považována za jednu z jejích příčin. Vláda, která nechce přijmout ani tisícovku uprchlíků, pak klidně povolí spálení uhlí za čárou limitů na Bílině a vypuštění stovek milionů tun oxidu uhličitého do ovzduší, které svým negativním dílem přispějí ke znečištění ovzduší a změně klimatu.

Přitom vláda nemůže říct, že by ve světě před dalšími problémy nikdo nevaroval. Například ministr zahraniční USA John Kerry na nedávné konferenci věnované právě souvislosti mezi stavem klimatu a migrací vzkázal: „Pokud si myslíte, že je dnes imigrace kvůli extremistům výzvou pro Evropu, počkejte, až uvidíte, co se stane, když dané oblasti zasáhne nedostatek vody, potravy nebo kmeny začnou bojovat mezi sebou o reálné přežití.“ Pentagon a NATO opakovaně označily změnu klimatu za rostoucí bezpečnostní hrozbu, která může eskalovat napětí v nejvíce ohrožených oblastech a mít za následek další migrační vlny. Počty uprchlíků nucených kvůli budoucím změnám podnebí: suchu, neúrodě nebo následným válkám o zdroje, opustit své domovy se špatně odhaduje. Podle vojenských pramenů může jít o 25 milionů až jednu miliardu běženců.

Možná jsou nakonec české vládě problémy migrace lhostejné. Jenže vládu nejspíš nezajímají ani domácí negativní dopady v podobě desítek miliard korun za škody na zdraví nebo krajině v důsledku spálení uhlí za limity na Bílině. Tak trochu zvláštní přístup, nemyslíte?