Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky

23. 04. 2019 | 14:39
Přečteno 3763 krát
Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných.

Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky.

To nejsou dobré zprávy. A to především proto, že novela nepřináší jen kosmetické změny, ale naopak změny zásadní. V běžných školách (mimo jiné) klesne maximální počet asistentů pedagoga na dva v jedné třídě. Zruší se „jednodruhovost“ speciálních škol a umožní se, aby v rámci jedné specializované školy zřizované pro děti s konkrétním postižením vznikaly třídy, oddělení či skupiny pro žáky s jinými druhy postižení. A ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále „LMP“) budou moci být zřizovány třídy, oddělení a skupiny také pro žáky bez tohoto postižení. Což je legislativní návrat k systémové segregaci, za kterou již ČR byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena.

Novela školského zákona v roce 2016 podpořila rozvoj inkluze v praxi. Ve školách, kde se do té doby snažili o maximální podporu dětí se SVP bez adekvátních finančních prostředků, se situace ze dne na den zlepšila, za dětmi přišly spolu s podpůrnými opatřeními i nárokové peníze. I proto se od r. 2016 v mnoha školách rozvinuly, resp. prohloubily stovky dobrých praxí inkluze. Učitelé si postupně osvojují nové metody práce s dětmi, stále více se prosazuje individuální přístup k dětem. Mimo jiné díky práci učitelů v prvním stupni podpůrných opatření doprovázených plánem pedagogické podpory, který se v mnoha školách stal středobodem koordinované podpory dětem se SVP.

MŠMT to teď vzalo za špatný konec. Místo, aby nejlepší praxe zmapovalo a vytvořilo z nich nové metodické zázemí pro práci s dětmi se SVP v běžných školách, a místo toho, aby podrobně zaznamenalo, v čem školy a školská zařízení nejvíce tápou při vzdělávání žáků se SVP, a zaměřilo na to metodickou pozornost, pustilo se bez větších analýz do výrazných změn ve vyhlášce.

Dobře to ilustruje avizované snižování počtů asistentů pedagoga ve třídách. Po zavedení podpůrných opatření se jejich počet zvýšil a zřejmě ustálil na počtu asi deseti tisíc přepočtených úvazků (v ZŠ a SŠ). Neví se však, kde jsou, a v kolika případech jich je ve třídě více než jeden. A o jaké jde případy. Pokud je např. jeden či dva z nich osobní pro konkrétního žáka se zdravotním hendikepem, a jeden sdílený pro více žáků s různými SVP, kterého škrtne? Nebo kterého žáka pošle ze třídy pryč?

Z terénu přitom zní hlas, podpořený tematickou zprávou ČŠI, že asistenti jsou ve třídách přinos. Jejich zapojení si pochvaluje 95 % učitelů. Ale zároveň je jasné, a opět to potvrzuje i zpráva ČŠI a praxe, že teď je důležité věnovat se ustálení spolupráce učitel-asistent, jasnému rozdělení rolí ve třídě, vytvoření metodického zázemí.
Nejen tento příklad ukazuje, že zásahy do vyhlášky musí být dobře připravené, opřené o poznání z dosavadní implementace podpůrných opatření ve školách a poradnách. Měly by být dobře vydiskutované, a naopak by neměly přinášet podezření z účelovosti, jako se nabízí při pohledu na vyprazdňující se (dříve) praktické základní školy, jež s novelou budou moci vzdělávat také žáky s poruchami učení a chování (což v praxi mohou být v řadě případů titíž žáci, kteří byli před lety mylně diagnostikování s LMP, a dnes mohou být označeni za žáky se specifickými poruchami chování nebo i učení).

Vyhláška má být jedním z převodníků koncepčních a dlouhodobých snah ministerstva dále zlepšovat vzdělávání žaků s SVP. Vraťme se proto k tomu, že z cca 900 tisíc žáků základních škol je asi 108 tisíc se SVP. To je každé deváté dítě! A z nich se (dlouhodobě, nikoliv vlivem novely zákona) vzdělává ve speciálních školách asi pětina z nich, ostatní jsou v běžných školách. Novela školského zákona v roce 2016 žádným skokovým způsobem nesnížila počet žáků ve speciálních školách na úkor běžných. Naopak zásadně přispěla k jejich podpoře, ať už v běžných, nebo speciálních školách, především kodifikací podpůrných opatření a jejich financováním.

Co teď musí ministerstvo systematicky dělat, je vyhodnocovat jejich aplikaci, především v dopadech na děti. Ne mechanicky, s potřebou za každou cenu ušetřit, nebo se zbavit administrativní zátěže, aniž by vědělo, jestli tím nebere dětem ve školách podporu, které se jim konečně po roce 2016 dostalo, a která ve vzdělávací soustavě prostě musí zůstat, protože to je v jejich nejlepším zájmu.

Ministerstvo k tomu má zatím jen základní data, a to souhrnné počty všech podpůrných opatření, a také tematickou zprávu České školní inspekce. O čem ministerstvo téměř nemluví, je dramatický meziroční nárůst počtu dětí diagnostikových se specifickými poruchami učení a chování (SPU/SPCh), kterých je aktuálně podle statistik ČŠI v základních školách více než 57 tisíc. Dětí s touto diagnózou bude zřejmě stále přibývat, meziročně totiž narostl jejich počet o deset tisíc a tvoří polovinu všech žáků se SVP! SPU a SPCh jsou přitom v českém pojetí extrémně široké kategorie, od relativně banálních až po závažné problémy při vzdělávání a v chování.

Často jde přitom o děti, za jejichž objektivními potížemi ve vzdělávání stojí velmi rozličné důvody –horší sociální a ekonomické zázemí, ale také například násilí v rodině, zanedbaná péče v raném dětském věku a dysfunkce v rodině. Poruchy soustředění a náročné chování dětí jsou symptomem jejich neošetřených problémů a nereflektovaných potřeb. V žádném případě na ně proto nelze nahlížet jako na děti, které prostě selhávají ve vzdělávání, ale především jako na děti, jejichž potřeby nikdo včas nezachytil. A i tady bude muset hrát škola zásadní roli; děti v ní totiž tráví polovinu svého bdělého času a nelze proto dělat, že se jí to netýká. Učitelům bude muset přijít na pomoc více speciálních pedagogů a psychologů, ale také například sociálních pedagogů, kteří v českých školách zoufale chybí. Bude nutné rozvinout spolupráci s centry duševního zdraví, s poskytovateli sociálních služeb a neziskovými organizacemi, a výrazně proměnit spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí.
A jak k „problematice“ dětí s SPU a SPCh přistupuje novela vyhlášky? Umožní jejich segregaci ve školách pro mentálně postižené děti. A reálná praktická a metodická pomoc učitelům ve školách, kteří již dnes mají ve třídách děti se SPUCh, je v nedohlednu.

Společné vzdělávání je proces. Nenaskočí ze dne na den, zejména pokud bylo české školství po dlouhá desetiletí silně selektivní, preferovalo frontální a memorativní metody vzdělávání, a kompetencemi dětí se de facto nezabývalo. Inkluze je o změně paradigmatu: musíme přestat rozdělovat děti na ty, které se hodí do běžné školy, a ty, které se do ní nehodí. Mimo jiné tím už v raném věku dětí rozdělujeme společnost, což je jeden z jejích největších současných problémů.

Mění se základní princip vzdělávání, které v 21. století už není jednocestným procesem, ve kterém učitel předává své znalosti dětem, které je po něm opakují, a on je z nich pak zkouší. Vzdělávání je nyní mnohem více interakce mezi učitelem a žákem, oboustranný proces, ve kterém sice stále jde o informace, ale ještě více o kritické myšlení a kompetence, a ve kterém se každý žák rozvíjí podle svých individuálních možností a potřeb a učitel je v tom jeho průvodcem. Inkluze je přirozenou součástí této změny v přístupu. Dítě neškatulkuje, ale zjišťuje, co potřebuje za podporu, a tu se mu snaží doručit. A v tom ministerstvo školství udělalo velký skok kupředu, když vydalo obsáhlý a kvalitní katalog podpůrných opatření, se kterými se teď celá vzdělávací soustava učí pracovat.

Pokud tedy dítě ve škole „selhává“, je na místě první otázka: co má škola udělat jinak, aby zjistila, proč se žákovi nedaří, a co udělat proto, aby začalo. Není to snadný úkol, ale vydali jsme se na cestu, na které už máme dost zkušeností a úspěchů. A na nich je dobré stavět základ dalšího rozvoje společného vzdělávání. Z pozice ministerstva není v žádném případě čas přepřahat, ale naopak doručit do škol a učitelům dobře organizovanou, profesionální a bezodkladnou podporu.

Tento článek vyšel v Učitelských novinách č. 16/2019.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy