Otázka, nakolik věříme v kapitalismus, před časem vyprovokovala na tomto blogu i za jeho hranicemi živou diskuzi. Mnozí čtenáři se cítili pobouřeni a zastávali názor, že kdo se takto ptá, není duševně zdravý.
Co je či není politicky korektní ... definuje – zcela samozvaně – jedna skupina lidí, která si vydobyla zcela neuvěřitelnou pozici v médiích a která nám suverénně a autoritativně říká, co smíme a co nesmíme. Je to fenomén celosvětový, evropský i český. Kdo se mu odvažuje vzdorovat, stihne ho lavina ataků, které vedou k jeho společenskému znemožnění, často i ztrátě zaměstnání, i k osobní ostrakizaci. Přesně to se u nás dnes děje s Ladislavem Bátorou.
Průvody takzvané „dělnické strany“, která s pomocí policie dokáže alespoň na pár hodin ovládnout některá česká města, svědčí o tom, že v Česku narůstá vliv extremistů. Strach vzbuzující holohlavci v ulicích jsou ale jenom vnějším – a nikoli tím nejnebezpečnějším – projevem sílící poptávky po očistě společnosti od "parazitů" a "škůdců" všeho druhu. Agresivita neonacistických hesel totiž pravděpodobně ani v budoucnu nepřiláká více než pět procent většinou nevzdělaných a neúspěšných existencí.