Likvidace Mostu není příběhem z jiného světa

02. 04. 2014 | 00:05
Přečteno 20336 krát
Je tomu právě půl století. 26. března 1964 vydala československá vláda nařízení o likvidaci starého Mostu, jímž definitivně zpečetila osud jednoho z nejcennějších historických měst v české kotlině.

Až na spektakulárně přestěhovaný kostel, pár soch a hřbitov s kostmi mrtvých bylo celé město během následujících dvou desetiletí cíleně vymazáno z povrchu zemského. Středověké domy, klášter a další církevní stavby, křivolaké ulice i bulváry z 19. století jako by se do země propadly. Tedy, ony se opravdu do země propadly. Město založené ve 13. století bylo zbouráno, odtěženo a zahrnuto zeminou.

To, co se nám dnes jeví jako komunistické barbarství, nebylo ve své době vnímáno nijak zvlášť kontroverzně. A to ani v průběhu přece jen liberálnějších šedesátých let, kdy se v mnoha jiných případech veřejnost i kritická publicistika hlásily o slovo. Nápad uhelné lobby (vzhledem k mocenskému postavení podniku Severočeské hnědouhelné doly můžeme tento termín bez velké nadsázky použít) posvěcený Stranou i vládou sice vzbudil odmítavé reakce několika intelektuálů, jinak ale jeho prostřednictvím tehdejší mocenské elity spíše získávaly, než ztrácely popularitu mezi obyvatelstvem. Jak je to možné?

Chtělo by se odpovědět, že je to podobné jako s dnešním nutkáním prolomit v zájmu krátkodobých zisků těžební limity – rozhodnutí, které (pokud by k němu došlo) budou naše děti či vnoučata časem vnímat jako barbarství mafiánského kapitalismu. V lecčems charakteristická událost, jakou je vymazání historického Mostu z mapy naší země, si ale zaslouží pokus o podrobnější vysvětlení.


Němci, Češi, Romové

Starý Most byl původně středověkým královským městem s unikátní urbanistickou strukturou s třemi náměstími a poměrně kompaktní zástavbou dochovaných renezančních a barokních domů – vedle Litoměřic nejcennější historické město severních Čech a jedno z nejcennějších v celém Československu. Bylo to zároveň město, které zažilo průmyslovou výstavbu v duchu 19. století spojenou s těžbou uhlí, ekologickými problémy a sociálními konflikty. Se svými 30 000 obyvateli patřil Most mezi válkami k největším městům severních Čech.


S výjimkou několika set lidí byli po válce všichni zdejší Němci nuceně vysídleni. Tím Most přišel o dvě třetiny obyvatelstva a především o téměř celou hospodářskou a kulturní elitu. Jako průmyslové centrum byl celkem rychle dosídlen, hlavně Čechy z vnitrozemí a Romy z východního Slovenska. Noví osídlenci si ale k poněkud ponurému městu trpícímu častými inverzemi budovali vztah pomalu a komplikovaně.

Migrace a vykořeněnost obyvatelstva českého pohraničí ale samy o sobě nemohou vysvětlit to, co se stalo v následujících desetiletích. Likvidace celého historického města v zájmu průmyslu je, jak ukazují dobové prameny, úzce spjata s myšlenkovým světem poválečných desetiletí. Zaslepená víra v pokrok i ulpívání na měřitelném a spočitatelném, tedy především na ekonomickém zisku, přispěly k osudu města přinejmenším stejnou měrou jako sudetské bezdomoví.




Oběť pro vlast

Příběh likvidace starého a vybudování nového Mostu byl ve své době vyprávěn jako příběh sebeobětování a naděje. Obětí je tu pochopitelně staré město a tak trochu celé severní Čechy. Ty musejí znovu a znovu obětovat kus sebe samých, aby mohl být zajištěn lepší život československého lidu. Lepší život je podmíněn ekonomickým růstem – a ten zase energetickou soběstačností, kterou může zajistit jenom rozšíření povrchové těžby v severočeské hnědouhelné pánvi. Most stál těmto nezbytným cílům v cestě, proto musel ustoupit. Měla to ovšem být oběť výsostně smysluplná, neboť zároveň otevírala cestu k transformaci utopie v realitu. K pohodlnějšímu životu v lepším prostředí pro všechny. Právě v tom spočívala klíčová role stavby nového města, která z pouhé likvidace (ustoupení sídla zájmům průmyslu) činila civilizační misi.

V rámci tohoto ve své době věrohodného vyprávění byl starý Most špatným místem k životu – ošklivým a zchátralým městem, kde se špatně dýchá. Historické město bylo především svědectvím o kapitalistické minulosti, o sociálním útlaku a vykořisťování ze strany buržoazie: bylo to město „bohatých uhlobaronů“, kteří si stavěli výstavní vily a bulváry, a zbídačelých horníků žijících v příbytcích a kolonkách.

Nový Most byl naopak zobrazován jako čisté zelené město, kde bude mít každý dost prostoru. Jako místo, kde bude materializována skutečná rovnost mezi lidmi. Kombinace pohodlného bydlení s ústředním topením, koupelnami a teplou vodou z kohoutku v každém bytě s občanskou vybaveností (knihovny, koupaliště, stadion, divadlo, moderní nemocnice) byla mimořádně lákavým příslibem. Důraz byl kladen na dostatek parků, zahrad a především růží v novém městě; skutečnost, že je bude obklopovat „vyuhlená“ krajina, tak ustupovala do pozadí. Časopis Květy tento přinejmenším zpočátku poměrně přesvědčivý obraz již v roce 1958 dovedně vypointoval v titulku „Ustup černé město městu zelenému“.




Výhodná investice

Když vyjdeme z těchto zprostředkovávaných a podle všeho převážně pozitivně přijímaných obrazů, zdá se, že proměna mimořádně hodnotného historického města v měsíční krajinu je především plodem komunistické ideologie rovnosti a důstojného života pro všechny. Pokud ale opustíme rovinu masově šířených (především publicistických) textů nebo veřejných diskuzí a zaměříme se na expertní kruhy (od vládní úrovně až po SHD), narazíme na ještě trochu jinou – a v mnohém mrazivě aktuální – argumentaci.

Utopické vize dostatku, rovnosti a důstojného života pro všechny tu nehrají prakticky žádnou roli. Setkáváme se tu se strohou ekonomickou logikou dovolávající se produktivity, efektivity a racionálního zvažování nákladů a výnosů. Můžeme sledovat, jak si diskurz původně charakteristický zejména pro inženýry a vrcholové manažery SHD na přelomu padesátých a šedesátých let postupně osvojují politické elity a jak jej v praxi aplikují.

Autoři likvidačního záměru města Most, inženýři z SHD, argumentují vedle potřeby palivové soběstačnosti především finančním ziskem, který celá akce přinese. V rámci „hodnocení ekonomické účinnosti záměru“ docházejí jeho autoři k zjištění, že náklady na likvidaci starého Mostu překročí dvě miliardy korun, ale že finanční zisk z uhlí pod městem bude více než čtyřmiliardový – a že tedy čistým výnosem akce budou 2 213 346 161 Kčs. Tato aktivní bilance sice nezahrnuje stavbu nového města, ale náklady na nií beztak není nutné počítat, protože, jak uvádí již usnesení ÚV KSČ z roku 1962, „starý Most zchátral tak, že jeho obnovení by stálo víc než dokončení nové výstavby“. V případě ponechání starého Mostu na místě by tak stát přišel o hodnotu uhlí a ještě by musel do rozpadajícího se města investovat. Znamenalo by to (oproti plánu likvidace starého města, těžby a budování města nového) celkově „ztrátu“ okolo 3 miliard Kčs, kterou si Československo tehdy údajně nemohlo dovolit.

Nejen v likvidačním záměru, ale i v dalších interních a legislativních dokumentech, které komentovaly a usměrňovaly likvidaci starého Mostu, byla ekonomická racionalita hlavní a nezpochybnitelnou osou argumentace, kterou se obsluhovali jak vedoucí pracovníci (dnes se jim říká manažeři) hnědouhelných dolů, tak i lokální politické elity.

Otevřít „těžební prostor pod Mostem“ bylo z tohoto pohledu zcela nezbytné a každé jiné řešení naopak ekonomický hazard. V železné logice čísel, investic a zisku bylo pramálo komunistické ideologie. Bylo v ní ale hodně z moderního myšlení založeného na účelové racionalitě a primátu technického pokroku spojeného s ekonomickým růstem. Rekonstrukce krajiny v zájmu pokroku, její absolutní podřízení hospodářským zájmům nebylo již pouze jednou z možností; byla to jediná racionální cesta, která slibovala zisk pro každého člena společnosti.


Pohyblivý kostel a proměna myšlení

Zatímco město Most se ve skutečnosti nepřestěhovalo, ale bylo zničeno, u pozdně gotického děkanského chrámu stěhování není jen metaforou. Na podzim roku 1975 byla tato nejcennější mostecká památka přesunuta zhruba o 850 metrů na východ od původní lokality v centru starého Mostu. Na sice nehostinné, ale bezpečné místo bez uhlí pod povrchem. Kostel o hmotnosti 10 tisíc tun byl během jednoho týdne přesunut po speciálně vybudovaných kolejích na speciálně konstruovaných vozících. Operace, která do té doby neměla ve světě obdoby, se zdařila.

Památkáři a historici se o záchranu kostela zasazovali již od přelomu padesátých a šedesátých let, od dob, kdy nejvyšší politické orgány rozhodovalyi o likvidaci starého Mostu. Politické elity si, možná překvapivě, tuto myšlenku poměrně rychle osvojily. V té době ovšem nebyla plánovaná investice zhruba 90 milionů korun do záchrany starého kostela nutně nápadem, který by přispíval k popularitě těch, kteří o ní rozhodli. Naopak, občané a závodní rady po zveřejnění informace o přesunu kostela apelovali na vládu a ÚV KSČ, aby se neplýtvalo penězi na zbytečnosti, které na rozdíl od nemocnic a silnic nikdo rozumný nepotřebuje. Pokrok si, z hlediska významné části společnosti, vyžadoval uvolnění místa pro získání a využití uhlí, „černého zlata“ – a co stálo v cestě, mělo být zničeno jako staré a neproduktivní. Zřejmě především z těchto důvodů nebyla příprava přesunu kostela v první polovině šedesátých let příliš medializována.

Pozdní šedesátá léta změnila způsob, jakým se mnoho lidí dívalo na minulost a její stopy – a to v globálním nebo přinejmenším celoevropském kontextu. Ti, kteří psali o osudu starého Mostu od počátku let sedmdesátých – a především ti, pro které pracovali – si této proměny myšlenkového světa byli vědomi. Přesun a záchrana kostela se jako mimořádný civilizační výkon náhle staly centrálním tématem téměř všech textů, které o Mostě byly v této době oficiálně publikovány – a bylo jich jen v první polovině sedmdesátých let víc než sto. Příležitost propojit inženýrský sen s diskurzem ohleduplnosti k duchovním a historickým hodnotám, historického vědomí a kulturnosti byla využita naplno.

Pojízdný kostel byl na jedné straně v oficiální publicistice 70. let představován jako „technická událost globálního významu“ (Československý horník), novináři pěli ódy na „techniku, která je mostem mezi minulostí a budoucností“ (Svět práce) a přesun hodnotili jako „příklad technické vyspělosti naší republiky“ (tamtéž). Zároveň ale desítky článků opěvovaly záchranu kostela jako důkaz „odpovědného vztahu“ socialistického státu k historickým hodnotám: „Proto, že je to kulturní památka nesmírné ceny, socialistický stát neváhá vynaložit prostředky na její uchování, i když jde o církevní stavbu“ (Zemědělské noviny). Nešlo tu o nic menšího než o „základní vztah k člověku a jeho dílu, k minulosti i budoucím generacím“ (Svět práce). Mnozí pak „odpovědný přístup“ československého státu stavěli do kontrastu k „bezohlednosti západních kapitalistických koncernů“.




Je to příběh o nás

Velké finále likvidace starého Mostu nebylo již ani v letech bezprostředně následujících představováno jako vítězství pokrokových sil nad minulostí. A pokud ano, pak ve výrazně méně násilné podobě než v tom smyslu, jak se o transformaci města mluvilo na konci padesátých nebo v raných šedesátých letech.

Vyprávění o likvidaci starého města otevírající bránu k „černému zlatu“ i k budování socialistické utopie v podobě města nového bylo zastíněno příběhem záchrany pozdně gotického katolického kostela. Elity normalizačního Československa nalezly způsob, jak propojit technokratické, humanistické a historické myšlení; jak „držet krok s dobou“. Bylo to téměř řešení kvadratury kruhu. Technokratický diskurz založený na přesvědčení, že člověk může rozložit svět, který obývá, na kousky, a zase jej beze ztráty (ba naopak s čistým ziskem) někde jinde složit dohromady, se ukázal být pozoruhodně flexibilní a životaschopný. Záchrana starého kostela, původně z perspektivy autorit vlastně kompromis s památkáři, se stala triumfálním vítězstvím právě tohoto postoje ke světu.

Když dnes navštívíme zachráněný kostel, můžeme v jeho kryptě shlédnout původní propagandistický film ze sedmdesátých let. Dozvíme se, že kostel stál na kvalitním uhlí, a tak rozhodně nemohl zůstat na svém místě. Že čeští inženýři, architekti, urbanisté, experti na ochranu památek i představitelé města, okresu, kraje a vlády nakonec našli nejlepší řešení, jak vytěžit uhlí a zároveň zachránit kostel. Že to byl velký úspěch, který obdivoval celý svět. A dál už nic. Žádný současný kritický komentář, nic o městě, které bylo a už není. Jako by toto byl ten skutečně pravdivý příběh. A svým způsobem vlastně je. Vypovídá o světě, v němž žijeme a který spoluutváříme.



Okolnostmi likvidace starého Mostu se zabývám třetím rokem v rámci svého postdoktorského projektu. Tento blog vychází z článku "Ustup, černé město, městu zelenému" publikovaném v časopise Dějiny a současnost 3/2014. Fotografie pocházejí z fotografického fondu SOkA Most.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

fintin napsal(a):

Další téma pro intelektuála zpětného pohledu :

Adenaurova říšská marka z jeho měnové reformy 1947,inspirátorky kápa Toníka Zápotondy měnové reformy 1954:

Pokud Vám ji nepošle djadja z proletářské čtvrti starého Mnichova Anny Hodinky vzpoury,

návrh třeba.grafika Maxe Švabinského:
přední strana -Kléma Gottwaldů a Bohdan Chmelnickij v čele řádu německých rytířů u Gruenwaldu,ze zadní strany jak Bohoušek Laušmanů padá s mostem u Remagenu když vystřelil Remka s raketou a Tonda Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Česku,pravda Brežněv nebo vlastně Chruščev o dost dříve,již před Karibskou krizí

Pán ráčiž studovat Vysoku školu technickou ve Vídni s dvaceti pěti laureáty Nobelovy ceny? Ochutnal polévečku pán ve Vídni za pouhých našich 150 Kč roku vítězství socialismu? Ze studentské kapsy ?

10 malých černoušků Agathy Christie uznale kývá hlavou :Ja,ja Pán je oprafdu toprá Kopf
Pfán dostat eintopf v mensa Berkeley od unsre Stiftung.
02. 04. 2014 | 05:11

Ládik!!! napsal(a):

Pamatuju si, že kostel jel po zatáčce a v cílovém místě se oltář neocitl na východě - vznikl problém s vysvěcením kostela. Byl vysvěcen až po letech.
Jisté je, že uhlí bude stejně vytěženo, i pod Beskydami. V zájmu všeho lidu.
02. 04. 2014 | 05:26

Občan napsal(a):

"Cenné město"? To myslíte ty začouzené baráky z konce 19. století s kadibudkami na dvorcích a na chodbách a se žumpami pod okny?
Měl jsem odtamtud spolužáka a tak vím, že se velice rádi přestěhovali do socialistického moderního paneláku s teplou vodou a splachovacím záchodem.

Nebylo by od věci věnovat se poplyšákovému osudu SKUTEČNÝCH památek; hlavně těch, z nichž udělali ruiny restituenti a "investoři". Jednu takovou máme na náměstí hned vedle radnice.
02. 04. 2014 | 06:04

Ewa napsal(a):

Díky, pane Spurný,
na stěhování kostela si pamatuji, viděla jsem to v televizi.
Pokud vím, zabýval jste se i Sudety po válce. Moc mě mrzí, že na toto téma sem opakovaně píše pan Urban a ne Vy.

Teď mi tu zní
https://www.youtube.com/watch?v=h0ZUb00-DOU
Hezký den všem
02. 04. 2014 | 07:17

Terry Fox napsal(a):

Kdyby Most nezbourali komunisti, zbourali by ho o 30 let později kapitalističní podnikatelé. A takhle máte alsespoň na koho nadávat. Dnešní snahy o prolomení těžebních limitů budou snad mít nakonec jinačí výsledek?
02. 04. 2014 | 07:38

Saltzman napsal(a):

Osud Mostu není vůbec nepodobný současným trendům ve společnosti. Stejně jako Most dopadá i Česká kultura a rádoby umělecká fronta je jen konzumní spolek. Tomu vévodí i inklinace současných kulturních "představitelů" k podbízivému patolízalství vůči peníze ovládajícím. A není to jen kulturní fronta, která pro prachy udělá cokoliv.

Obětovali jsme i výchovu nových generací pro zlaté tele. Školstvím počínaje a zavrhnutím úcty před poctivou prací, přes profesní čest, až po morální úpadek v zájmu finančního zisku ber kde ber. I vysoké školství, natož učňovské, je poplatné mamonu. Granty se přidělují za úplatu, učební obory se likvidovaly podle měřítka možného obohacení se na úkor i té nejnižší kvality. Vysokoškolák i maturant skončí třeba v marketu u pokladny a kdo nemá strejčka, ten se do státní správy nehodí. Mohl by ohrozit celý ten korupční systém. Zlaté České ručičky už jsou jen mýtus a poslední schopný řemeslník, než umře, nechť zhasne. Další zlaté ručičky už nemá kdo vychovat.

Prošustrovalo se naprosto všechno v zájmu pochybného skapitalizování. Obrovský výprodej dal bohatství morálním zmetkům, kteří ho vytáhli za státní hranice, bez minimální snahy o reinvestici ve státě. V nedohledatelných daňových rájích skončily tak výsledky tvrdé práce předků i intelektuální poklad České společnosti. Z autorství myšlenek se udělal soukromý byznys a přináší to jen neustálé reprízy minulých, v dějinách úspěšností. To v kultuře, stejně jako v jiných oblastech činnosti pracovitých inteligentních.

Zahledění do možností z kapitalismu vyplývajících jsme zanedbali ochranu toho nejcennějšího - lidského tvořivého kapitálu, morálky a cti. Společnost se dala na cestu za mamonem. Prachy nejsou už prostředek k tvoření, ale smysl života ubíjející lidský potenciál. Víc ve společnosti znamená prachatý nabob než člověk oddávající se tvořivé práci. Přidávat hodnotu je méně, než hodnotu spotřebovávat. Život je povýšený na pouhý konzum.

Pustili jsme si psychopaty všeho typu k vedení společnosti i ekonomiky. Po těch zůstává rozval, stejně jako v případě tak historicky cenného města Mostu!
02. 04. 2014 | 08:01

čumil napsal(a):

Dnes někde na jiném místě se v tisku objevila informace, že Rakousko má nejnižší inflaci v EU či co. Proč jsme dnes v situaci, že jsme z hlediska kvality života, spokojenosti se životem, efektivity hospodářství, bohatství lidí někde hluboko za Rakouskem, když ještě nedávno jsme na tom byli stejně, ne-li lépe? Je na vině snad Hitlerova nenažranost, která vrhla svět do nejtemnějších novodobých traumat s odstartováním další nenažranosti Stalinovy? Tyto sousední nenažranosti likvidovali nejen české elity, ale i celé obrovské podhoubí civilního života včetně odpovědného podnikání v průmyslu a zemědělství. Jak z toho ven? Bez poctivého a odpovědného přístupu to asi nepůjde. Kdo však dnes věří v poctivost a odpovědnost, je poctivost a odpovědnost dnes šířena? Toto je nové trauma v České kotlině.
02. 04. 2014 | 08:40

K .V napsal(a):

Zase jeden co v životě nesáhl na práci ale bude nám ideologicky kázat.
A nedej bože aby musel bvydlet v podmínkách jaké nabízel starý Most- ty "křivolaké středověké uličky"- první by ječel o "dyškryminácii".
Opravdu mne udivuje kdo takové lidi platí a za co
02. 04. 2014 | 08:54

aga napsal(a):

čumil

A on jako Hitler a Stalin spadli z čistého nebe, zcela nezávisle na zákonitostech systému, který je zrodil? Systém si je (hlavně Hitlera) cíleně vypiplal, protože přesně takové potřebuje, aby se zachoval. Včetně toho, že je třeba ho krmit v pravidelných odstupech hromadami krvavých obětí.
02. 04. 2014 | 09:13

Ládik!!! napsal(a):

čumil -
takhle z toho ven:
tlačte ve stoji váš palec na zem (plantární flexe), zatímco další prsty lehce nadzdvihnete (dorsální flexe). Nešvindlujte a nenatáčejte svůj kotník dovnitř či ven. Zřejmě zjistíte, že nejste schopni pohybovat palcem a ostatními prsty izolovaně. Je třeba si ale uvědomit, že když je váš palec schopen pohybovat se samostatně, dá se mnohem lépe držet rovnováha. Palec pak přebírá až 85% kontroly nad nohou a má podobný význam pro udržení rovnováhy jako palec na ruce (např. při psaní).
02. 04. 2014 | 09:14

Ewa napsal(a):

Ládik!!!

Je dobré stát pevně na nohách. Mně tu teď N.O.H.A zpívá

Jdi ven a udělej to
A nefalšuj to
Je to na tobě
Ponoř se do svého života
Jdi svou vlastní cestou
Zapomeň na staré dny
Neutíkej
Ponoř se do svého života!

Jsou hloupé věci, které se stávají ve tvém životě
Avšak ty nerozpoznáš, je to dobré, je to špatné
Nesnaž se to zastavit, vypni
A uvědom si, co se děje uvnitř tvé hlavy
Zbav se starých zlozvyků, které tě ničí

Jdi ven a udělej to
A nefalšuj to
Je to na tobě
Ponoř se do svého života
Jdi svou vlastní cestou
Zapomeň na staré dny
Neutíkej
Ponoř se do svého života!

Ponoř se, ponoř se, ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života

Drž si odstup od všeho, co lidé řikají ve tvém životě
Je lepší si to udělat po svém a vytvořit si vlastní styl
Pořád se vymaňuj z jednotvárnosti, dělej to
Pokud ne, tak si prostě kurva sedni a předstírej to
Zbav se starých zlozvyků, které tě ničí

Jdi ven a udělej to
A nefalšuj to
Je to na tobě
Ponoř se do svého života
Jdi svou vlastní cestou
Zapomeň na staré dny
Neutíkej
Ponoř se do svého života!

Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se, ponoř se, ponoř se do svého života
Ponoř se, ponoř se, ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života
Ponoř se do svého života

https://www.youtube.com/watch?v=ACnBlql6GKU
02. 04. 2014 | 09:25

Astaroth napsal(a):

Velka skoda krasneho, stareho, cihloveho a ponureho mesta. Ale vesina lidi to nevidi. Dlouho jsem si myslel, ze Corbuissieristicke modernisticke a komunisticke ideje o slunenich mestech, prostoru a zeleni jsou ocividne zcestne a zlocinne, ale intelektualne nizsi vrstvy jsou jimi skutecne uchvaceny a tedy se jim panelakovy "Most" skutecne libi vice, nez ten tajuplny z 13-19. stoleti.
Severni cechy mely byt pricleneny Nemecku, takto by si barbarsti Cesi nezbourali spoustu pamatek a demolice pritom pokracuji - nedavno historicke textilky v Hrobe a Bystranech.
02. 04. 2014 | 09:36

Ewa napsal(a):

Mosty jsou různé a s rozdílnou důležitostí.

https://www.youtube.com/watch?v=mdPfdt6Z2js
02. 04. 2014 | 10:32

gaia napsal(a):

žasnu, čím se zabývají mladí zdraví muži a za co se u nás rozdávají doktoráty.
Dřív muži stavěli mosty,sázeli sady, prozkoumávali dosud neobjevené a toužili po cestách ke hvězdám, dnes vyplodí takový článek a dá ho k diskusi převážně důchodcům, kteří sem chodí a ještě to zažili a pamatují, jak to bylo.
Beru to jako degeneraci dnešního muže a s degenoravými muži zanikne společnost jak Habsburská dynastie.
02. 04. 2014 | 10:51

gaia napsal(a):

navíc posuzovat bourání Mostu dnešní optikou a dělat paralely MostxJiřetín, komunistixTykač je úplně mimo.
02. 04. 2014 | 11:20

aga napsal(a):

autore

Vy se tu pracně babráte s likvidací starého Mostu, místo abyste se zabýval třeba likvidací starých Drážďan i se starými drážďaňáky. Opakování toho bych se bál víc.
02. 04. 2014 | 11:39

resl napsal(a):

Dnes mohl být Most krásnější, opravený, slušně obydlený i s historickou částí a přírodou. Kdo tam nebyl, neuvěří jak to tam vypadá. Téměř jako sovětské město, bez kouzla, ohavné paneláky bez náměstí, naplaveniny všeho druhu. Kdo by za všechna zvěrstva mohl jiný, když ne komunisti. Ti tady ovládali naprosto vše přes 40 let, sami bez vzdělání, vkusu a rozumu. Sochy Lenina, K.G. a hlavně jejich sekretariát, to byly nejdůležitější stavby z doby bolševického marastu. Mohlo to být město k nepoznání, opravené, jako Krumlov, a další příhraniční městečka, kde pavlač neznamená bídu, ale vkusně upravené venkovní átria se dvory. Naštěstí je ta nejhorší doba pryč a doufejme, že se už barbaři více nevrátí.
02. 04. 2014 | 11:54

Jirka napsal(a):

Já jsem byl dávno před stěhováním kostala v Mostě na vojně. Jednou jsem přijel večer vlakerm do Mostu, vystoupil a nevěděl, na kterou stranu mám jít k nádražní budově. Cestu z nádraží ke kasárnám jsem našel jedině tak, že jsem šel po středové matně viditelné bílé čáře při poměrne silném pouličním osvětlení.. A tak jsem postupně došel až na kraj nové čísti Mostu, kde byla kasárna. A tam nebylo po mlze skoro ani památky. Ještě že na vrátnici spali, protože b mi nevěřili, že jsem musel hledat cestu. Do té doby jsem totiž nechtěl věřit historkám, že strojvedouí někdy musí zastavit před výhybkami a jde hledat návěstidla, aby zjistil, co na nich svítí.
Tohle vše ale bylo způsobeno hlavně Litvínovskou chemičkou, která začínala kousek od nádraží. Ve starém Mostě se prostě nedalo žít. Takže otázka tehdy zněla. Přemístit chemičku nebo město. Toto ale autor vůbec netuší, protože jeho proněmecká zaslepenost mu nedovolí úvahu, jak mohli Němci chemičku kvůli výrobě benzínu z uhlí postavit tak blízko města. A protože chemička je tam dosud, tak bych chtěl vidět naše uvědomělé historiky, jak by se jim žilo ve starém Mostě od roku 1976, kdy z něj zbylo už jen náměstí, lázně a divadlo.
02. 04. 2014 | 11:59

gaia napsal(a):

perly starověku mizí v rozbombardovaném Damašku a vy zde želíte nezajímavé plesnivé baráky s byty 4. kategorie z konce 19. století, oběti 2.světové.
K čemu takoví historici?
02. 04. 2014 | 12:00

Astaroth napsal(a):

Ale on ten novy Most (tedy ta cast postavena po skonceni Sorely. Sorela a kus predvalecneo Mostu jsou OK ) skutecne vypada jako utopicke Sovetske mesto z tech vizi mest budoucnosti 70. let. Architekti moderny to mysleli dobre, ale vize to jsou desive. Mezinarodni styl a slunecni mesto - nekonecne lany (v lete rozpaleneho) prostoru s trcicimi hranatymi vezaky a placatymi stavbami obcanske vybavenosti. Na rozdil od starych mest, kde je vse "za rohem" je to vsude kilometry chuze jalovymi prostorem. Viz. Brasilia. Vsak i postmoderna od Corbuissiera upustila. Podobna mista zavanejici scifi mesty z te doby maji ve Francii, tam to jakz takz zvladli hlavne diky neprehanenim to s prazdotou a v USA je jiz demoluji, viz Prutt Ignoe a Cabrini Green.
02. 04. 2014 | 12:14

Honza II napsal(a):

V tomto stylu jsou dokonce všechna satelitní města kolem Paříže, kde se většina bílých bojí chodit večer pěšky. K světovosti Mostu nám prostě chybí dostatek Cikánů. Ti totiž (a to ve velmi nedostatečném počtu oproti Paříži) jsou umístěni až za tratí Bílina-Chomutov.
02. 04. 2014 | 12:24

gaia napsal(a):

Ale Neználkovo Sluneční město bylo roztomilé a hlavně ta autíčka na limonádu.
A prostor v dnešní době je vzácností, mít vše za rohem dnes není in, dnes člověk jede jednou za týden do supermarketu a krámky na náměstí a za rohem krachují, výlohy zatlučené překližkou, náměstí vypadá jak po válce, neb za městem jsou 2 supermarkety.
Jeďte se podívat do jiných Sudet, třeba Svitavy. A to není po válce, ale 25 let po cinkání klíči.
02. 04. 2014 | 12:27

resl napsal(a):

Jirka napsal(a):
Mám dotaz na resla. Byl jsi někdy v životě v Mostě, přiblblý antikomusnistický štváči?
-------------------
byl komouši, a tu mlhu potvrzuji, jel jsem tam autem, slyšel cinkat tram. a neviděl koleje, tak jsem zastavil a šel se podívat, jak jsem daleko. Jinak mě vynechte, křupane a netykat, nejste v bolševické buňce na schůzi soudruhu.
02. 04. 2014 | 12:53

Sabrina Karasová napsal(a):

Matěji, zde moje dávná zpověď... Srdečně Sabrina Karasová
Narodila jsem se pod hradem Hněvínem na kraji Mostu v době, kdy se staré město propadalo do pekla uhelné díry a nové se podivně stavělo. Na loukách, kde žili zajíci i střevlíci, přibývalo hromad písku a panelů, kukuřičná pole a vesnice za městem mizely, časem se zaježily paneláky.

Po obzoru jezdil zakladač, nasypával kipy a já jsem si stoupala na špičky, abych viděla přes parapet a dalekozrakým pohledem ze čtvrtého patra kontrolovala stříbrnou jedli ve Velebudicích: dokud tam stojí, ještě nás nezasypou. Časem ji vyrýpli buldozerem a přestěhovali ke kinu pod Hněvín, tuším, že tam chcípla.

Úspěšně se věřilo, že lze věci tvořící určité prostředí vytrhnout, přestěhovat a zachovat přitom jejich život a kouzlo. Kostel za město. Kašnu na tržiště. Mraveniště na kipy. Těmhle přesunům a odsunům se dokonce dával ráz slavnosti. Jo, houby. Jezdit na víkendové demolice Teplic, Ústí, Mostu, strnout při neodvratitelném výbuchu, pozorovat stoupající oblak prachu a sunoucí se zdi, fotit to zřícené pusto dokonce patřilo k hořkosladkému folklóru sedmdesátých let.

Z okna jsem se dívala na pavouky nových pravoúhlých chodníků, které měli podle záměru urbanistů využívat občané k chůzi po městě. Přes trávníky běžely zkratky, které si lidi vyšlapali, aby se dostali, kam skutečně potřebují - na tramvaj, do samošky. Na nových betonových hranatých plochách brzy vypučel plevel. Nikdo je nepotřeboval.

Časem jsem si tenhle pocit, donutit nové město, aby se vměstnalo do plánů vzešlých z jedné hlavy v jednu chvíli a žilo podle nich, pojmenovala jako znásilnění syntaxe města. Obyvatelé se naštěstí z těchto plánů vylijí a sami dají život místům, která potřebují, ale i tak zůstávají v takto nešťastně naplánovaných nových městech neživotná a často monumentální, opuštěná a bezútěšná zákoutí, zbytečné stavby.

Vnímala jsem, jak město roste, současně s tím, jak ve mně rostla schopnost mluvit, osvojovala jsem si plán města spolu s jazykem. Domy pro mě znamenaly slova, ulice se staly větami a trasy ve městě roztodivnými texty. Nefungující mrtvé stavby rušily texturu města, najít zkratku a vydat se po ní znamená pro mě největší dobrodružství: cestu do neznáma, která uspoří sílu, čas, ukáže novou spojitost a dovede k cíli. Básnický obraz.
Přestěhování pro mě znamenalo novou vášeň: v Chebu jsem objevila město, které vznikalo přirozeně a stovky let, a mohla jsem si v něm číst jako dychtivý pes. Viděla jsem, proč postavili hrad u řeky, kudy vedla obchodní cesta, proč teče náměstí z kopce dolů, kudy se chodilo pro vodu, na trh, proč se k sobě mačkají domy u hradeb. Domy, okna, barvy, střechy vzbuzují ve mně nenasytnost, stará města miluju, pozoruju staré příběhy v jejich zdech, luštím zvyky dávných obyvatel. Kamkoliv do neznáma přijedu, lačně a bezpečně najdu střed města podle kostelních střech. Město mě osvěží. Jakkoliv pro mě volná krajina znamená silnou, nekonečnou svobodu a příslib cesty, město je jejím pravým cílem, teprve tam si lze odpočinout.
02. 04. 2014 | 12:55

Rudi Koutek napsal(a):

K .V napsal(a):
"Zase jeden co v životě nesáhl na práci ale bude nám ideologicky kázat."


Tak by me zajimalo, co je podle Vas prace.
02. 04. 2014 | 13:05

Ewa napsal(a):

Sabrina Karasová

Podle mě všechna města u nás mají jedno společné - je tam tržiště.
https://www.youtube.com/watch?v=pULhPaAmDKs
02. 04. 2014 | 13:09

Astaroth napsal(a):

SK: velmi krasne napsano, ocenuji, ale ani ten Cheb neunikl novodobym demolicim - cely rozsahly areal kasaren z 19. stoleti, kam by se dalo nastehovat pul sidliste (a panelaky slavnostne zdemolovat) byl znicen az v roce 2006, dnes je tam obchodak.

Gaia: slunecni mesto je termin urbanismu, v Neznalkovi byl prejat coby propagandisticke pouziti noveho mesta. Mi se vzdy libilo vice to Verneovske Mesicni.
02. 04. 2014 | 13:15

gaia napsal(a):

mně se líbilo, jak Malíčci a Malenky bydleli v těch houbičkách.
02. 04. 2014 | 13:22

mor a kurděje napsal(a):

mor a kurděje napsal(a):

Ládiku
Bezkydy jako by už nebyly, zbytečná diskuze.
Pan Spurný nám tu v dekádě krvavého boje o energetické a chemické suroviny (zatím Západu chybí Írán a Rusko) vykládá nějaké historky zpřed půl století.
Kdopa ho asi sponzoruje, historika?

Někdo, komu vadí, že ještě máme aspoň to uhlí.
Jelikož si po Zaorálkově ultimátu Rusku asi nebudeme moct dovolit další jadernou elektrárnu (Areva-Siemens přijde jednou tak draho a kdo nepochopil, co znamenala Fukušima = 4 Westinghousovy reaktory v tahu najednou, měl by si to jet prohlídnout zblízka osobně, myslím až do sklepa k těm protaveným skrz podlahu), budeme na tom uhlí zatraceně závislí, až se ukáže skutečná cena frakovaného plynu.

Pamatujeme ještě cirkus zelených (také kýmsi sponzorovaných) aktivistů kolem jakési vesničky, jejíž jméno si dnes málokdo vybaví, který měl lidem vštípit, že uhlí je něco strašného? Těžko.
Ale pamatujeme socany, kteří uhlí zprivatizovali, takže je dneska v rukou lidí, které měli zavřít už v souvislosti s Motoinvestem.

Pro historika je vždycky bezpečné a kariérně přínosné zabývat se tím, co údajně bolševičtí technokrati udělali špatně. Určitě příštím Spurného tématem bude Vltavská kaskáda. Taky jsou tam nějaké kostelíky.

To co se skutečně děje kolem nás (a útok NATO na Afghánistán pod bodem 5 smlouvy, první v historii aliance, zdůvodněný údajnou přítomností nějakého bradatého strejdy v nějaké skalní díře, zrovnatak jako útok sdružení ochotných na Irák jsou již dostatečně vzdálené, aby byly historií analyzovány) je zhola nezajímavé.
Vlastně, jak řiká Buriján, se nic neděje.
02. 04. 2014 | 13:21

Původně jsem to pověsil trochu jinam, ale utěšilo mne, že nejsem sám.
02. 04. 2014 | 13:24

Ewa napsal(a):

Mosty...
https://www.youtube.com/watch?v=lhUISjzFmlo
02. 04. 2014 | 13:37

Sech napsal(a):

Jediný rozdíl je že to co dnes z komunistické doby nazýváme "drancování" - je dnes označováno jako "strategické rozhodování".

Podobné jak s tou babkou co na radnici pozdraví čest práci soudruzi. "Ale babi, už nejsou žádní soudruzi - nejste na Národním výboru opáčí úředníci. "No to je možný, ale vidím, že tady sedíte ti samí".
02. 04. 2014 | 13:38

Bestia triumphans napsal(a):

Komunisté uměli perfektně dvě věci:
1. ničit - památky
2. stavět - králíkárny
02. 04. 2014 | 14:00

Sech napsal(a):

Bestia triumphans

A to ani netušili jak čile bude s těmi králíkárnami fungovat obchod a že ještě po padesáti letech se budou prodávat a nakupovat za milionové částky.
02. 04. 2014 | 14:12

michal napsal(a):

>Astaroth: „uchvaceny a tedy se jim panelakovy "Most" skutecne libi vice, nez ten tajuplny z 13-19. stoleti.
Severni cechy mely byt pricleneny Nemecku, takto by si barbarsti Cesi nezbourali spoustu pamatek a demolice pritom pokracuji - nedavno historicke textilky v Hrobe a Bystranech.“

Přičleněním k Německu by si Češi, zvláště ti barbarští, moc nepomohli. Zajeďte si např. do okolí Mittweidy (Bundesland: Sachsen; Landkreis: Mittelsachsen), tak straší opuštěné, hroutící se textilky taky. Odchod značného množství obyvatel (zde Ossi nach West) se podepisuje podobně zhoubně asi všude. Kecy o barbarských Češích si nejspíš řešíte nějaký svůj mindrák, zkuste se dívat na život pozitivněji.
02. 04. 2014 | 15:54

Občan napsal(a):

Ve starém Mostě žádné "křivolaké uličky" nebyly. Tím méně pak "středověké" - Most totiž na počátku 16. století prakticky celý shořel a požáry se opakovaly i v následujících staletích. V Mostě z pol. 19. století nebyly skoro žádné ulice. Bylo to mrňavé trhové městečko se dvěma selskými předměstími a tím to haslo:
http://www.geolab.cz/zoomify/imost.htm

O sto let později už byl Most tuctovým špinavým průmyslovým městem, v němž ze středověku nezbylo prakticky nic:
http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=8940
02. 04. 2014 | 16:29

Jan Benda napsal(a):

Autor:
V roce 1977 jsme zpracovali studii "OBRAZ MĚSTA MOSTU" - Dr. Jiří Ševčík, arch Ivana Bendová, arch. Jan Benda. Šlo o srovnání prostorové struktury dvou měst, kdy ještě existovala pohromadě vedle sebe - jedno mizelo a druhé rostlo. Snažili jsme se zachytit město, jak ho vidí ti, kteří v něm žijí, kteří žili v obou městech a mohli vypovídat o jednom i druhém. Zatím co Starý Most byl velice zřetelný jako prostorová soustava tří náměstí - První jako tržní, Druhé s kostelem a Třetí autobusové s dominantou Hněvína - Nový Most byl zachycen jako nepřehledná soustava jednotlivých bloků - tedy nikoli prostorů, ale hmot. Město postavené podle principů moderního urbanismu bylo degradováno z prostotů na hmoty. Ve hmotě se nedá žít.
Celá zpráva byla vydána v 5ti publikacích a asi dvě kopie by měly být v archivu města. Je to unikátní studie poukazující na problémy dnešních měst v době, kdy to nikdo nechtěl slyšet a kdy byly tyto názory považovány za kacířské. Myslím, že ani dnes by nebyly moc vítány s poukazem na technologický přístup k urbáním problémům vystavby měst a neochotu brát v potaz ty, pro které města jsou - pro lidi.
02. 04. 2014 | 16:54

Astaroth napsal(a):

Obcan: ten odkaz "http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=8940" vypada skoro jako Stare mesto s Petrinem v pozadi, nez jako "spinave mesto".
02. 04. 2014 | 17:08

Lila napsal(a):

Sabrina Karasová

Krásný příspěvek, úžasný pohled na svět...

Máte-li ráda historická města a jejich genius loci, přijeďte se podívat do jižních Čech; do Českého Krumlova, Tábora, Písku, Českých Budějovic, Prachatic, na jejich obnovená historická jádra a opravené sakrální stavby.
Zatímco před čtvrt stoletím to byly z větší části zchátralé ruiny, dnes jsou
to výkladní skříně měst, kam se vrátil život, kam se rádi stěhují lidé z panelákových sídlišť a která jezdí obdivovat návštěvníci z celého světa.
02. 04. 2014 | 18:28

SuP napsal(a):

To je řečí, to je řečí. Bolševik si dělal co chtěl a takhle to dopadalo. Vrátit to nejde.
Ale kdo z vás má doma pětadvacetník, přejetej kostelem? Já. Tenkrát jsem tam byl a všechno mi ukázali. Na tu dobu to byla neskutečná věda a vrchol počítačové techniky, když hlídali toleranci roviny základu ve 2(??) milimetrech na 56 (??) místech (vozejkách). Dneska by to zvládl mobil. Taky dobrý. Ale bylo to impozantní.
02. 04. 2014 | 18:35

SuP napsal(a):

To je řečí, to je řečí. Bolševik si dělal co chtěl a takhle to dopadalo. Vrátit to nejde.
Ale kdo z vás má doma pětadvacetník, přejetej kostelem? Já. Tenkrát jsem tam byl a všechno mi ukázali. Na tu dobu to byla neskutečná věda a vrchol počítačové techniky, když hlídali toleranci roviny základu ve 2(??) milimetrech na 56 (??) místech (vozejkách). Dneska by to zvládl mobil. Taky dobrý. Ale bylo to impozantní.
02. 04. 2014 | 18:36

petrph napsal(a):

No to je vskutku komické, pořád se dnes utužuje mýtus že komunisté vůbec neuměli ekonomicky počítat takže jejich systém odešel proto do kelu-a když se najde poměrně kvalitní komunistická ekonomická analýza, tak se odmítne s tvrzením že byla "nelidská"
Ostatně, to je vlastně odpovědí- rok 1962 nebyl dobou "tvrdého bolševismu",ale naopak uvolněním "zlatých let šedesátých ", onoho ekonomického pokusu "socialismu s lidskou tváří" , který je dodnes veleben jako dávný předchůdce Klausova "tržního systému kde peníze nesmrdí"..
02. 04. 2014 | 18:55

modrý edvard napsal(a):

Podle toho, co se různě píše, tak Most začal znova růst až v 19 století (v r. 1843 měl 3378 obyvatel), a zřejmě tam těch středověkých památek moc nebylo. Jsem pro to, abychom o památky pečovali, ale tady bych chtěl nejdřív vidět, o co že jsme to vlastně přišli.
02. 04. 2014 | 19:07

vuk napsal(a):

Vláda se při rozhodování nemohla řídit dojmy. Stoupenci zachování starého Mostu nepředložili tehdy dostatek argumentů a dneska už je pozdě. Vlastně tehdy se ani nevědělo, že pod řadou fasád z 19. století se skrývají skutečně cenné památky. Stát přistoupil na všechno, co po něm historici, archeologové atd. žádali: záchrana významných uměleckých děl, přesun kostela, dokumentace, archeologický průzkum. Nový Most je opravdu hezké zelené město, i když současná radnice dělá z parků parkoviště a příšerným způsobem dostavuje městské centrum. Hlavní je pak ekonomický úpadek, který vystřídal prosperitu za komunistů. Paneláky nejsou špatné, to akorát Havel neměl co komunistům vyčítat, kromě nedostatku banánů, tak si vymyslel "králíkárny".
02. 04. 2014 | 19:46

Občan napsal(a):

Lilo,
to myslíte ty turisticko-administrativní skanseny, které po 18. hodině zmrtví a jsou "oživovány" pouze hospodami?
Vyražte do některého z bývalých historických center po setmění a porozhlédněte se po rozsvícených oknech bytů. Moc jich nenajdete, protože z bývalých obytných domů jsou kanceláře, obchody v přízemí pozavírají nejpozději v 19. hodin a pokud tam nejsou hospody a herny, stává se historické centrum mrtvou zónou.
Nemluvě o tom, že řada "historických center" už má s historií společné jen štítové stěny domů. Za nimi se skrývají moderní hliníko-skleněno-sádrokartonové škatule (do kterých naštěstí nemají turisté přístup).
02. 04. 2014 | 19:59

Zdeněk Brom napsal(a):

vuk:

Při vší úctě, nový Most není město, ale velkokapacitní noclehárna, jejíž stavitelé vsadili na jednu kartu: Uhlí je nevytěžitelné a chemička věčná.

Byla to špatná sázka a následky se dostavily.

Na archeologickém výzkumu jsem se v Mostě přes rok podílel. Zachraňovalo se jen to nejnutnější, zbytek nenávratně zmizel. Stejně jako řada obcí a krajina v okolí. Zůstal jen doutnající, a v reálném socialismu i páchnoucí, pahýl, který jen pomalu znovu obrůstá zelení.

Je těžké čekat plody, když stromu odřežete kořeny.
02. 04. 2014 | 20:10

JF napsal(a):

ostatně podobně se nyní v zájmu kultury a nové doby (automobilové dopravy) likviduje hned kousek vedle centrální část Českého středohoří. Pod heslem "Dálnice se musí dostavět" se pokračuje hlava nehlava stále kupředu - vzad. Ostatně je to činnost potomků těch soudruhů co likvidovali i Most. Stačilo by projít pár životopisů akterů této kmotrovsko-politické garnitury co si namastili kapsi na variantě netunelové (výkup pozemků) ... ano je to pohled přímo na nás samotné.

Ostatně tato přeměna krajiny začala již první republikou (kamenolomy, Střekovské zdymadlo) po nájezdu pravověrných čechoslováku na úřední a správcovská místa do Sudet. Teď to tu bude ponašom - a je ... zlatokopectví v dobitém území nic jiného Sudety defacto jsou české dobité území ... ale evidentně stále nedobité - kdy to asi zjistíme???
02. 04. 2014 | 20:45

Pete napsal(a):

Muze to byt hezky clanek, ale u slova "renezance" jsem se zasekl..
02. 04. 2014 | 21:13

Zlý děda s dobrou pamětí napsal(a):

Viděl jsem ještě jako dítě mihotat na obrazovce televize figurku Novotného svařujícího v Egyptě armatury (v Asuánu?). Přesouvání obřích soch v Asuánu byl obří kšeft na který si kde kdo brousil zuby, a mnozí se na tom pěkně napakovali. Přesouvání kostela v Mostě byla především PR akce, která měla do světa vytroubit, že je možné objednat takové práce i v laciném socialisticku. Jaký byl osud toho uhlí? Přispěl k tomu, že se v sedmdesátých letech přestalo v noci svítit, aby mohli bolševici vyvážet více elektřiny do nenáviděných Rakous!
Na každém pracovišti byly tabulky vyhrožující každému kdo si zapne elektrický spotřebič vysokými pokutami, a ve Vídni si všichni pořídili akumulačky na českou elektriku.
02. 04. 2014 | 21:17

Jarda napsal(a):

düší města jsou lidé, jejich příběhy , jejich rozpuštění mne mrzí více, než ztráta domů i když i ony měly příběh. Přišli jsem lidé s hlavou prázdnou k místu,duší nesplynuti ke krajině a já jejich potomek již svůj příběh tvořím
02. 04. 2014 | 21:49

mb napsal(a):

saltzman napsal:

Pustili jsme si psychopaty všeho typu k vedení společnosti i ekonomiky.

oprava: oni se tam pustili sami ... ( rita klímová za všechno nemůže ... )

/ viz. hadi v oblecích aj ... /
02. 04. 2014 | 22:38

mb napsal(a):

gaia napsal(a):

navíc posuzovat bourání Mostu dnešní optikou a dělat paralely MostxJiřetín, komunistixTykač je úplně mimo.
02. 04. 2014 | 11:20

... kdybyste rozuměla textu ( psanému slovu ) ... což byste jako exučitelka měla ( ale zjevně vám to činí potíže ) .... tak byste věděla ... že ty paralely vůbec mimo nejsou ...

a ekonomické, ekonomizující, či ´ekonomické´ nebo ekonomistní myšlení ... je tu s námi pořád, bez ohledu na epochu a stávají ( socialistické či kapitalistické ) zřízení ....

Gaio ... zkuste si ten text projít ještě jednou ... zatím vám píšu za pět ...
02. 04. 2014 | 23:05

mb napsal(a):

resl napsal: Naštěstí je ta nejhorší doba pryč a doufejme, že se už barbaři více nevrátí.

... jj, ani starý most už se nevrátí ...
02. 04. 2014 | 23:07

mb napsal(a):

JF napsal(a):

ostatně podobně se nyní v zájmu kultury a nové doby (automobilové dopravy) likviduje hned kousek vedle centrální část Českého středohoří. Pod heslem "Dálnice se musí dostavět" se pokračuje hlava nehlava stále kupředu - vzad. Ostatně je to činnost potomků těch soudruhů co likvidovali i Most. Stačilo by projít pár životopisů akterů této kmotrovsko-politické garnitury co si namastili kapsi na variantě netunelové (výkup pozemků) ... ano je to pohled přímo na nás samotné.

... jf má pravdu A / ALE je to hrozne smutné ...

( a k nasrání ... to abych se dostali do aktivního afektu ... )

více kožených ...
02. 04. 2014 | 23:27

Dragan napsal(a):

Pořád dokola opakujete " tragédii " s vysídlením sudetských Němců - sudetoněmecké politické strany ( a i jejich němečtí přátelé ) pomáhaly s organizováním stávek na Mostecku
( viz velká mostecká stávka ) a s aktivním rozvracením tzv. první republiky. Bylo to něco
jako vynucené manželství z rozumu, což žádný z dnešních politiků typu Nečase či Schwar-
zenbergera není schopen připustit ( Proč asi ? ) - Mj. nepatřím ke starší generaci, zajímám
se ( snažím se bohužel objektivně ) o historii a těším se, jak mi následně fašistická lůza zaviruje počítač.
02. 04. 2014 | 23:46

Ewa napsal(a):

Jáchym

Jáchyme, vřelé díky za tip na knížku Stephen Hawking jeho život a dílo. Dodali mi ji až včera.
Fyzika mě bavila už na základce. Tato knížka mě nadchla. Je napsaná skvěle. Ještě jednou díky.
03. 04. 2014 | 07:07

Ewa napsal(a):

VŠEM

Teorie něčeho: Z ničeho nic je něco.
A JE TO !!!
:-)

K tomu KLÍČ zpívá:
1. Ostrý kužel světla v duhu promění nás,
duhu v květinu na malbě čínských váz,
váza křehká, pozor na střepy, nás nikdo neslepí,
ostrý kužel světla v duhu promění nás.
2. Hrajeme divadlo pro lidi okolo nás,
jsme tajní blíženci spojeni v pevnou hráz,
král ať žije, blázen umírá, přerod panny ve štíra,
hrajeme divadlo pro lidi okolo nás.

R: Co jsou masky a co vlastní tváře,
kam ukryjem pokřivený vkus,
dál se vezem v rozvrzaný káře
a svět kolem zpívá smutný blues.
3. Kamínek pro štěstí nosíme po kapsách dál,
kdo nám dá roli, o kterou sám by stál,
držet svoji šanci, ber kde ber, jih změnit na sever,
kamínek pro štěstí nosíme po kapsách dál.
R: Proč opouštět známé pro neznámé,
ze své pravdy ukrojit své plus,
k čemu city, vlastní tvář nás klame,
zahrajte nám veselejší kus.

4.=2. + hrajeme divadlo pro lidi okolo nás,
hrajeme divadlo pro lidi okolo nás,
hrajeme divadlo pro lidi okolo, hrajeme divadlo ...

PIKY PIKY NA HLAVU, JÁ UŽ DÁL NEHRAJU.

Všeho moc škodí, říkal můj moudrý děda.

Tož na závěr si dáme tu našu
https://www.youtube.com/watch?v=hCap5rOQ-3c

VŠEM DĚKUJI
https://www.youtube.com/watch?v=lGXIuNhZrQk

Ahoj
žena Anna Ewa
03. 04. 2014 | 07:24

Ewa napsal(a):

P.s.: Co z všeho není něco? Takže když z ničeho nic je něco, tak je všechno. Tedy teorie všeho: Z ničeho nic je všechno.

Jáchyme, hoď ho do stroje https://www.youtube.com/watch?v=8UtnCM7aKyY
03. 04. 2014 | 07:36

kanibal napsal(a):

Pro mladé obyvatele nebyl starý Most žádným rájem na zemi s krásnými starobylými křivolakými uličkami a bulváry ..., ale hnusná špinavá díra! (Chodil jsem tam v 60.letech na průmyslovku.) Jediné, co bylo možné tehdy Mosťákům závidět byla moderní městská hromadná doprava za 25 hal.
Jako z jiného světa si autor mohl připadat až v tom novém Mostě s moderním divadlem, kiny, kluby, tančírnami, apod. kam se dalo po práci denně chodit za zábavou. (Ústřední topení a koupelnu s kohoutkem s teplou vodou měl tenkrát v Evropě také jen málokdo.)
Autor blogu by se určitě dlouho nerozmýšlel, ve kterém Mostě by chtěl žít a založit rodinu!
03. 04. 2014 | 09:38

JF napsal(a):

mb: jo, k nasrání to je taky ... vždyť celé podkrušnohoří bylo jak průmyslové tak lázeňské(!), tak samo o sobě krajinářsky velmi esteticky atraktivní (na jedné straně hřeben Krušných hor, dole Ohře a pak Doupov, Slavkoský a vůbec unikátní České středohoří ). Jenže to je nutno postupovat rovnovážně a rozmyslem, ale to se hurá sem a hurá tam moc nehodí do krámu, těžko by se budovali ty lepší a ještě zářnější zítřky - je to o jistém kulturním postoji. Někde jsem četl že Sudety měli výhodu že byly relativně autonomní vzhledem k tomu že šlo převážně o kulturu Západu ve volném prostoru Východu. Vše to vzalo za své v rámci geopolitiky přesunu svobody směr ještě větší Západ a to ten Divoký ... ;-)

ps: zajímavost je že Goethe nikdy nebyl v Praze ale podkrušnohoří měl pěkně procourané, až natolik že jeho poslední Geliebte byla z Třebívlic Ulrika. Unikum Krušných hory je že svou pozvolnou morfologií kryjí hlubší podkrušnohoří před severozápadními studenými větry - skvěmé mikroklima ve velkém měřítku. Vrchol Milešovky je větrnější než Gerlachův štít . německy Donnersberg. Milešovku považoval Alexander Humbolt za třetí nejkrásnější výhled světa (první je myslím v Riu) a každoročně na ní vystupoval tuším s pruským králem. Prostě paráda a pak se podívejte na něco takovéhodlec kulturního ...

https://www.youtube.com/watch?v=E9-KahjbZi0

Wot takája kutura.
03. 04. 2014 | 09:49

JF napsal(a):

mb: ... ostatně stačilo by budovat tunel podobně nadšeně jako v Prahe - smlouva nesmlouva - v ČS bez tunelu CHKO neCHKO,krajský uzemní plán neplán, geologický posudek neposudek atd...

Dálnici musíme dostavět a my ji dostavíme je to přeci otázka vyšší národní hrdosti!!! Urááá!!!

;-))) ... nutno samo podotknou jaké ...

ps: spíš to ale vypadá že kvůli penězům do správných kapes (kmotrovskobolševické garnitury) si nechá někdo vrtat raději koleno než České středohoří. Řekl bych v automobilové hantýrce kvůli neschopnosti se podívat do zpětného zrcátka při jízdě směrem lepší zítří.
03. 04. 2014 | 10:01

Astaroth napsal(a):

Kanibal: To dava smysl, nicmene se vam plete pricina a nasledek. Protoze byl dlouhodoby zamer stary Most umrtvit, nic se tam neopravovalo a veskera obcanska vybavenost, jak zminujete, byla stavena v tom novem, presne aby vzbudila myslenky jak jste napsal. Kdyby vam kluby a diskoteky udelali ve sklepenich stareho, vzpominate zase na jejich atmosferu.
03. 04. 2014 | 10:37

JF napsal(a):

mb: ano, smutné ... a co bych viděl jako pozitivni signál? ... asi to, že bych zboural tu část co objíždí Kletečnou a Kubačku ( a kde je ten sesuv) a nahradil ho bypassem-tunelem cca 3,5 km. To by bylo gesto hodné schopnosti sklonit se před něčím co nás případně přesahuje - jako je třeba i obyčejná slušnost či jedna z nejlepších "našich" krajin. To našich jsme zřejmě ještě nepochopili či ji dostatečně nedobili? ... ;-)

ps: ANO se moc štourat do zatuchlých včerejšků nechce, ale otázka je, zda to bez toho půjde - abychom nedojeli zase jen k těm lepším zítřkům ... ;-)

ps: ostatně ten případný tunel je hypotéza kterou by bylo třeba prověřit obecně prospěšným záměrem - tedy posudky dostatečně apolitických odborníků - nikoliv státní správou pod kuratelou nepřijatého zákona o státní službě atd... aneb nejprve pravidla poté případné zářné zítřky se zpětným zrcátkem. Ale možná potom ty zítřky nebudeme nahlížet tak zářně ale jen poněkud skromněji třeba s pokusem o lepší ....
03. 04. 2014 | 10:46

standa Most napsal(a):

Ojoj,
děkuji pane Spurný za příspěvek u příležitosti smutného výročí likvidace královského města Mostu. Ano, bohužel, nemůžeme všechnu vinu házet na ÚV KSČ ( jak jen bych si to moc přál ), ale musíme připustit, že tomuto národu to prostě bylo jedno, nebo dokonce, že to jeho příslušníci opravdu vítali. Proto mne ani nepřekvapují i..........é komentáře bourání obhajující, nebo Vás osobně napadající. Národ spokojen s bydlením v panelácích a pochutnávající si tak maximálně na gothaji s cibulí a pivem desítkou to zalévající ani nic jiného vyřknout nemůže.
Starý královský Most si velmi dobře pamatuji. Má rodina zde žila od konce 19.stol. Ano, ke konci 60.let byl značně neudržovaný, ale to prostě padá na hlavy přivandrovalých Čechů, kteří jej brali jen jako nocležnu v době vydělávání lepších peněz v dolech. Byl to důsledek války a vyhnání původního obyvatelstva, které předtím město budovalo a lesk mu dodávalo. To prostě Češi - dělníci neuměli. Ať z vnitrozemí nebo z Volyně přišedší. Cikány z toho vynechme, ti ani nevěděli, kde jsou, taky jsem jich dost poznal ve starém Mostě.
Občas naleznu soubor fotografií starého Mostu. Zjistil jsem, že stesk po nádherném městě mi do budoucna již neumožní vést jakoukoli debatu s obhájci bourání. Jsou to bezmozci.
03. 04. 2014 | 12:30

Ewa napsal(a):

Baba Jaga

Jdu se rozloučit. Jen na týden. Těším se, že pak normálně babsky poklábosíme.
Snad Vaše oblíbené ticho přeruší příjemně https://www.youtube.com/watch?v=Nl9WMIPzd6w
Mějte se krásně
03. 04. 2014 | 13:07

Astaroth napsal(a):

Pro Standu bych jen dodal, ze nejen KSC a nejen privandrovali cesi, ale hlavne duch modernistickeho hniti, ktere ac zrozeno uz na prelomu stoleti, az v 60. letech po padu eklektismu v umeni zdvihlo po celem svete svou odpornou hlavu a v ryku jeho procitnuti i na zapade demolovali cele kusy starych mest. Tenkrat nebyly mesta zamoreny a zohaveny modernimi, hranatymi budovami, proto kazde zboreni stareho zdobneho bloku provazely ovace a prvni hranate betonove vyskove budovy s lany travniku a rozsahlym dvoupatrovym zazemim (typicky mezinarodni styl, obludny priklad pak hotel Bohemia v Usti) byly bezuzdne vitany (http://www.lidovky.cz/vezak-jako-abstraktni-obraz-do-detailu-promysleny-parkhotel-p53-/design.aspx?c=A140127_111609_ln-bydleni_ter). Bohuzel se to prepisklo a doufam, ze i postmoderna ustoupi jakemusi neoeklektismu a opetnemu historismu a hranate hruzy padnou v prach jeste masoveji, nez stare krasne cinzaky a fabriky z 19. stoleti.
03. 04. 2014 | 13:15

František P napsal(a):

Přesazená stříbrná jedle u kina skutečně chcípla, poměrně nedávno. To kino taky chcíplo. A já jsem odstěhoval z Mostu raději i hrob mých předků ať se na to nemusí dívat.
03. 04. 2014 | 13:50

kanibal napsal(a):

Místo jalové kritiky již zmizelého dědictví může se autor raději pokusit pomoci zachránit ojedinělý architektonický skvost.
V Podkrušnohorském zooparku v Chomutově je uložena rozebraná budova Ahníkovského zámku včetně fontány. Jde o jednu z nejvýznamnějších staveb z období saské renesance 16.st.na území Čech!
Ahníkovský zámek musel ustoupit povrchové těžbě někdy před 30ti lety. Stát tehdy památkářům přislíbil 200mil.Kč na jeho znovuvybudování. Čeká se marně ...
03. 04. 2014 | 15:28

Zdeněk Brom napsal(a):

kanibal:

Tak ta budova zámku tam není celá. Před demolicí zámku byly sejmuty jen nejvzácnější architektonické prvky.
03. 04. 2014 | 16:50

Zbyněk Rákos napsal(a):

Nepokračování těžby hnedeho uhlí,nastane mezera v energetice jak pro lidi tak pro region. Staré město fuč a nové mrtvo. Nezaměstnanost a napjatá situace. Netěží se jen pro ústecký kraj ,ale i pro další regiony.Odvody jdou z regionu nebo těm co křičí né za limity.
03. 04. 2014 | 23:56

dědek z Moravy napsal(a):

Pracoval jsem v té době u POZEMNÍCH STAVEB. Most a Chomutov bylo naše pracoviště (pojízdná dílna). Starý most byla hrůza. Samý potkan. Běhali po ulici i ve dne. Vždy je mně k smíchu, když čtu články o komunistech od mladých kluků, kteří v té době cucali mlíčko a nebo ještě nebyli na světě. Dnes se bojím i o ten důchod na který jsem přispíval z platu celý život. Mám hrůzu z placení léků, nemocnice atd na které jsem si také celý život. platil. To nerozkradli komunisté...
04. 04. 2014 | 16:30

Pavel13 napsal(a):

My v těch kolejích jedeme stále a pevněji než mostecký kostel.

Frenštát pod Radhoštěm se ze 2 vředů nedávné minulosti zbavil snadněji sovětské posádky než okupantů z OKD. Není u nás síly, která by těžaře vypudila. Kousek dál přitom stejná firma pumpne stát o další miliardu za to, že bude dál těžit.

Nedaleko radní Frýdku-Místku nehnou ani prstem, aby uchovali něco ze své průmyslové historie. Zároveň uprostřed města přispěli k výstavbě dalšího velkospotřebního kravína a většinu nedávných krámů nechali zarůst hazardním plevelem.

Smutné.
05. 04. 2014 | 20:17

Rokurota Makabe napsal(a):

Občan: "O sto let později už byl Most tuctovým špinavým průmyslovým městem, v němž ze středověku nezbylo prakticky nic:"
Hele, občane, nevadí mi, že vám nevadí bourání obcí kvůli uhlí (každej jsme nějakej). ale vadí mi, když u toho manipulujete.
Ve skutečnosti padlo budování světlých zítřků v Mostě za oběť více jak 20 gotických staveb, což byl vzhledem k zastavené ploše počet srovnatelný pouze s centrem Prahy. Renesanci a baroko raději nepočítám.
08. 04. 2014 | 00:18

Greta napsal(a):

Doporučená literatura: útlá brožura (21 stránek + 3 mapky) s názvem Most, podtitul Dostavba nového Mostu a zrušení staré části města. Vyšlo v září 1965, 600 kusů. Zpracoval: Výstavba koridoru Most, odštěpný závod Severočeských hnědouhelných dolů.
K dispozici v Městské knihovně Most.
10. 04. 2014 | 19:32

kanibal napsal(a):

Most - Florencie Severních Čech …

Po zhlédnutí TV pořadu Historie CS měli diváci zřejmě nabýt dojmu, že zbouráním starého Mostu došlo k těžkému zločinu.
Nedošlo! Most patřil k nejproblémovějším městům v republice. Po odsunu německého obyvatelstva se do vyprázdněných starých bytů (většinou 3. a 4. kategorie) nedařilo přilákat nové osazenstvo, navíc schopné zvládat výrobu v rozšiřujícím se průmyslu. Město místo kvalifikované prac.síly nebo alespoň lidí ochotných chodit do práce zaplnilo nepřizpůsobivé, konfliktní obyvatelstvo. Vyjít si večer do ulic vyžadovalo nesmírnou odvahu. (Můj spolužák to zaplatil životem.) Ulice se měnily ve špinavé páchnoucí brlohy, odkud do okolí vyráželi loupeživé gangy. Do Mostu se nikomu bydlet nechtělo. Situace se stávala neřešitelnou. Město spělo k postupnému zániku.
Rozhodnutí tehdejší vlády upřednostnit těžbu uhlí a lidem vytvořit pro život nové, lepší podmínky bylo správné!
15. 05. 2014 | 11:37

mylik napsal(a):

Kdyby nezbourali nejkrásnější město Most (starý) , tak by to stejně všechno spadlo. Viděl jsem fotky, no hnus! Špína, rozmlácené a vybydlené domy, rozbité ulice. TV stanice Kino svět, nebo jak so to jmenuje ává do zblbnutí film o domech starého Mostu - štěničárna hadr - nevím, nevím, kdo by to opravil, dnešní kapitalisti určitě ne, dokud by se to nerozpadlo, sestěhovávali by tam nepřizpůsobivé z celé ČR, což ještě nedávno dokazovaly pražské realitky i v novém Mostě.
Já vím, že nostalgie udělá svoje, ale uvědomme si, přátelé, že Most je opravdu zelený, pohodlný, proti většině měst i čistý. Mrkněte na ISKO a porovnejte kvalitu vzduchu v Mostě s tím pražským hnusem, A vzdálenosti? celé město se nechá přejít za 40 minut. Kulturní vyžití a jánevim co ještě... Hele, novinka :titul EVROPSKÉ MĚSTO SPORTU 2015. Myslím, že ten starý zbor by takový titul nezískal. Soudruzi z Bruselu jen tiše záviděli. No, co si kdo myslí, to si myslí.
Já mám rád ten nový Most, přijde doba - a není tak daleko, že centrum bude památková zóna. Nevěříte? No, projeďte internet a uvidíte
12. 07. 2014 | 18:55

ivana napsal(a):

Ahoj jsem rada ze jsem se dostala na tuto stranku vim a znam stary Most vyrustala jsem v nem a byla jsem krtena v kostele co ho premistili do noveho Mostu ted kdyz koukam na foto meho byvaleho rodiste je mi na nic ale co se da delat mela jsem tam babicku kterou jsem mela moc rada a ona me zemrela v nemocnici v Moste porad na ni myslim ja sama byla potom vzata do detskeho domova kde jsem byla do 18 ti let na rodice nerada vzpominam ani na ostatni ale babicka mi zustala v mem srdci naporad stary Most mi chybi mela jsem tam kamarady a kamaradky chodila jsem tam do skoly je skoda ze stary Most uz je minulost jen vzpominka v mem srdci ahoj a dekuji vsem tu
27. 01. 2015 | 20:20

David Petrlík napsal(a):

Fascinujeme mě jak tu mnozí zmiňují, jak se ve starém Mostě nedalo žít, špatné životní podmínky atd. atd. To je jistě pravda. Taky je ovšem pravda, že podobně nevybavené domy by jste v té době našli v každém větším městě. Třeba i v Praze. No a taky jsme ji nezbourali. Radil bych těmto chytrákům, aby se raději zamysleli nad svým krátkozrakým myšlením. Navíc tím, že komunisté chtěli město zbourat tak do něj pochopitelně neinvestovali.

Když zapátráte na internetu najdete diplomovou práci studenta BÚ Ostrava, který se zabýval tím, zda se těžba vyplatila. Zisk který v té své práci uvádí koresponduje se zde uváděnými údaji. Nicméně má to jeden háček. Nejsou tam započteny náklady na rekultivaci krajiny. Ani být uvedeny nemohou protože probíhají doposud. Umíte vyčíslit narušenou kontinuitu předešlých generací? Umíte vyčíslit sociální vyloučení a destabilizace regionu, která stále trvá a dále trvat bude?

Kdyby tehdy někdo přemýšlel a dokázal se na všechno to racionální myšleni vykašlat a použil obyčejný selský rozum, možná by došel k následujícímu závěru. Opravený starý Most by měl hodnotu blížící se Č. Krumlovu, možná větší. Napovídala by tomu skladba architektury. Možná by tu lidé žili z cestovního ruchu, ze zemědělství, rybářství atd. tak jako kdysi. Ubylo by sociální problému pramenících z nastěhování zejména nevzdělaného obyvatelstva od jinud, které se na nic než na práci v dole nehodilo.

Pokud nevěříte, že by to bylo možné, nastudujte si něco o Mostecku a o tom jak tu lidé žili. Jaký to byl krásný kraj s nádhernou krajinou s množstvím vodních ploch. Dalo by sena toto téma psát hodiny.....
03. 02. 2015 | 16:59

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy