Nikdy v minulosti nebyla role OSN tak důležitá jako teď, v době mnoha globálních krizí a otřesů, jež národní státy jen stěží dokážou řešit odděleně a nezávisle na sobě. Pandemie je jen tím nejkřiklavěji viditelným příkladem. Mnohem horší je stav našeho životního prostředí, které v důsledku lidské činnosti mílovým krokem směřuje ke kolapsu. Právě na to nyní opět upozorňuje generální tajemník OSN ve svém novoročním poselství, v němž lidstvo žádá, aby se konečně s přírodou usmířilo.
Jediní dva zástupci ekologického hnutí opustili Uhelnou komisi poté, co se projevilo, že jedná účelově a záměrně ignoruje data, podle kterých by Česko mohlo s energetikou založenou na pálení uhlí skončit do roku 2030. Jediné, čeho tak vláda ustanovením této komise v reakci na studentské stávky českého Fridays For Future dosáhla je to, že v očích mladých lidí definitivně ztratili poslední zbytky legitimity.
V Praze svítí několik budov modro-zeleně jako upomínka pěti let od podepsání Pařížské dohody. Zatímco Praze, která do modrozelených barev zahalila Petřínskou rozhlednu, lze díky jejímu klimatickému závazku zájem o ochranu klimatu věřit, v případě modro-zeleně osvíceného Ministerstva financí jde o čirý tokenismus a pokrytectví. Tím spíš, že na příští rok v rozpočtu na klima vyčlenilo o polovinu méně peněz než loni. Fakt, že se připomínáním Pařížské dohody na sociálních sítích chlubí sama ministryně Schillerová, působí jako totálně prázdné gesto. Hashtag #climateactionnow je už pak naprostým výsměchem všem těm, kteří ochraně klimatu zasvětili svůj život a na potřebu mnohem většího úsilí vládu celá léta marně upozorňují
Při pečení vánoční štoly jsem dnes na Kolapsu poslouchala skvělý podcast o financializaci bydlení, problému, na který jsem se kdysi snažila upozornit ve svých vědeckých a mediálních výstupech. Tehdy ještě bez valného zájmu veřejnosti. Dnes už téma hoří mnohem víc. Čím dál víc jej už pociťují i ti, kteří bydlí ve vlastním. Problém totiž může dopadnout na jejich děti.