V říjnových volbách nový kanadský premiér Justin Trudeau vrátil Kanaďanům jejich víru v kanadské ideály, k nimž neodmyslitelně patří také rovnost. Rovnost rasová, kulturní, ekonomická, ale také rovnost mezi muži a ženami.

Krátce po volbách obletělo svět virální video, ve kterém Trudeau komentuje „pestrobarevné“ složení nové vlády, která je kromě zástupců menšin z poloviny složená z žen, jednoduchým prohlášením: „je rok 2015“. Jinými slovy – z hlediska doby, kdy by vlády s podobným složením měly být normou, už je přinejmenším pět minut po dvanácté.



Nyní se na internetu objevilo jiné video, na kterém Trudeau v panelu na Světovém ekonomickém fóru podobně trefně odpovídá na otázku související s dalším uzavíráním propasti mezi ženami a muži, respektive dalšími kroky na cestě k zrovnoprávnění žen. Jeho odpověď myslím stojí za sdílení v češtině.

Otázka: Co by se muselo změnit jako první, abychom z roku 2016 udělali rok, ve kterém se začne propast (mezi muži a ženami, pozn. aut.) ještě více zužovat?

Justin Trudeau: Je toho spousta, ale já bych si vybral to, že muži by se měli stát důležitou součástí této diskuse. Jsem neuvěřitelně pyšný na to, jakou mám partnerku ve své ženě Sofii, která se velmi věnuje ženským a dívčím tématům, a v této věci se spolu shodneme. Souhlasím s ní v tom, a velmi jsem přemýšlel o tom, jak vychováváme naší dceru. Ale před několika měsíci mě chytla a vzala mě stranou a řekla mi: „Ok, je skvělý, že jsi angažovaný a že jsi pro naši dceru vzorem, a že chceš, aby byla zmocněna (aby byla posílena její práva a postavení jakožto ženy, pozn. aut.). Ale je potřeba aby ses stejně snažil promluvit i s našimi syny - jednomu je osm let, a druhému jsou dva, ten je ještě trochu malý – o tom, jak se má chovat k ženám a jak z něj stejně jako z táty vyroste feminista. Mimochodem, slovo „feminist(k)a“ bychom se neměli bát. Muži a ženy by jej měli používat k popisu sebe sama kdykoliv chtějí. Ale role, kterou máme jako muži v podporování a vyžadování rovnosti, a ve vyžadování změny, je opravdu velmi důležitá. A vláda může, a snaží se dělat spoustu dalších věcí, ale toto mohu dělat já osobně, jako osoba a jako člen rodiny.

Tato odpověď mě nepřekvapila, ale příjemně potěšila. Hodně mi připomněla „Knihu o Mužství“ od Steva Biddulpha, která vyšla i v češtině, a kterou jsem si koupila během těhotenství když jsme zjistili, že čekáme chlapečka. Přemýšlela jsem o tom, jak chlapečka vychovávat a jakou roli by měl hrát správný muž v dnešní společnosti. Aby z mého syna vyrostl muž, který by uznával rovnoprávnost obou pohlaví, nebál se vyjadřovat své city, ani nelpěl na svém egu. Který by nebyl sexista a hrubián, přitom ale měl zdravé přirozené sebevědomí. Muž, který by nebyl existenčně závislý na ženě, bez které si nedokáže vyprat nebo uvařit.
Kniha o Mužství mě zaujala již svou anotací, ve které stojí:

„Od počátku minulého století ovládlo naši civilizaci ženské hnutí, které výrazně přispělo ke změně v chápání vztahu muže a ženy. Aby ale byla zachována určitá rovnováha, je podle autora třeba založit hnutí mužské, které se bude zabývat tématy otcovství, role muže v rodině, na pracovišti i v životě a položí základy pro nové přijetí mužské role v postmoderním světě.“

Odpověď Justina Trudeaua na Světovém ekonomickém fóru dobře zapadá do sdělení knihy Steva Biddulpha. Jedině skrze emancipaci mužů je možné dosáhnout rovnosti mezi muži a ženami. A takového cíle lze dosáhnout nejen tím, že se budou muži víc zapojovat do debat o tomto tématu, ale také tím, co navrhuje Steve Biddulp ve své knize – tedy skrze mužské hnutí, tedy hnutí mužů, kteří pochopili, že ženy mohou mít skutečně stejná práva a možnosti jako muži jedině ve chvíli, kdy muži začnou stejnou měrou brát za své to, co je stereotypně přisuzováno ženám. A k tomu patří nejen péče o rodinu a domácnost, ale také rozvíjení hlubších citových vazeb, schopnost dávat najevo emoce, lásku, či empatii.

Pokud jste dočetli až sem, a v hlavě si opakujete, že beztak zůstanete zapřisáhlým nepřítelem či nepřítelkyní feminismu, pak si uvědomte jednu věc. Když se feministou či feministkou stanete, k vymýcení feminismu tím přispějete mnohem víc, než když na něj budete pořád jen nadávat. Ve světě skutečné rovnosti mužů a žen již totiž feminismu nebude třeba.