Auta jsou skutečně užitečný dopravní prostředek, bez kterého se celá řada lidí v současné době nemůže zcela obejít. Potíž je v tom, že aut je čím dál tím víc a zejména ve velých městech zabírají naprostou většinu veřejného prostoru. Na automobilovou dopravu přitom v Praze připadá jen asi 29 % cest. Na vině je mimo jiné to, že na jedno osobní auto, které váží necelou tunu a půl, a zabírá téměř 9 metrů čtverečních, v průměru připadá jen 1,3 řidiče. Oproti tomu MHD v Praze pravidelně využívá asi 49 % obyvatel, a údajně se v ní denně sveze asi milion lidí. Dalších 26 % obyvatel pak chodí pěšky a jen 1 % na kole. Cyklistů by přitom mohlo být mnohem víc, pokud by se nebáli jezdit ve městě opanovaném auty. Jak dlouho ještě budou tři čtvrtiny Pražanů tolerovat svou usurpaci těmi, kteří pro svou individuální přepravu potřebují prostor o velikosti zahradního domku, přestože v hlavním městě existují pro osobní přepravu mnohem lepší alternativy?

Auto se dá používat i střídmě
Už jsem to slyšela mnohokrát. Jsem ekoteroristka, a závidím těm, kteří nemusí do práce „sockou“. My všichni, kteří po vzoru jiných evropských měst požadujeme zklidnění dopravy a větší bezpečnost pro chodce a cyklisty ve městě prý máme sednout za volant, protože pak nebudeme zabírat „tolik“ místa v tramvajích. V nejnovějších SUV si navíc budeme připadat opravdu bezpečně. Dokonce jsem se doslechla, že dnešní SUV už jsou tak bezpečná, že by se díky tomu naopak měla maximální povolená rychlost nikoliv snižovat, nýbrž zvyšovat. Co na tom, že jde o bezpečnost lidí v autě a nikoliv chodců. Někteří automobilisté snad už úplně zapomínají, že se dá chodit i po vlastních, a že lidé pohybující se po městě bez opevnění v podobě plechové karosérie ve skutečnosti představují většinu. Často také slýchám, jací jsme šílení blázni a hlupáci. Jsou snad chytřejší ti, kteří by dopravu ve městě plošně řešili individuální automobilovou dopravou a jejichž požadavky by tudíž vyžadovaly vybourání celých bloků budov kvůli výstavbě šestiproudých silnic a hektarů parkovacích ploch?

Ale proč se vlastně zaobírat hloupými haty na Twitteru, jejichž cílem konstruktivní debata rozhodně není...

Když přijde na lámání chleba a politici mají rozhodovat o tom, zda zavést 30km rychlostní limit ve své obci, často dojde na úvahy typu "rád bych vám vyhověl, ale víte, já jsem taky řidič, takže se mi to nelíbi." Ale proč by řidiči nemohli být pro zklidňování dopravy? Situace není tak černobílá jak si mnozí myslí. Nejde o žádnou válku "majitelé aut versus lidé co auta nemají".

Možná to někoho bude šokovat, ale i já jsem automobilistka. Ano, skutečně vlastním automobil. Nechlubím se tím, naopak, ale třeba svým doznáním můžu nabourat zaběhlý způsob, kterým je současná debata vedena. Zklidnění dopravy totiž chtějí i lidé, kteří sami autem občas jezdí. Naše rodina má jedno auto, které se snažíme využívat tak, abychom jím denní provoz v Praze pokud možno narušovali co nejméně. Většinou jím jezdíme jen plně obsazeným na cesty mimo Prahu. Nedávno jsem jím jela se sudem pro koňský hnůj do komunitní zahrádky, nebo jsme byli vyzvednout novou sekačku na trávu. Takové ty typické věci, co my "ekoteroristé" děláváme, a příležitostně kvůli tomu musíme sednout za volant. Občas auto půjčujeme známým, když potřebují. Asi tak před 3 roky jsme se auta chtěli zbavit nadobro a pro naše výjezdy mimo Prahu využívat jen auta z půjčovny, ale zatím bohužel nebyl vyvinut systém sdílených aut, který by se vyplatil i pro vícedenní výlety mimo Prahu. Bylo by skvělé, kdyby existovala možnost si půjčit auto, nejlépe elektrické s dobíjením z obnovitelných zdrojů, a to odevzdat na jiném místě v Česku. Špatný by nebyl systém, ve kterém by se platilo za ujeté kilometry a nikoliv za počet dnů, kdy auto máte. Takový systém by mohl hodně pomoci tomu, aby tolik lidí nepotřebovalo mít své vlastní auto.

Co se týká pohybu po Praze, tak si opravdu nemohu vynachválit zdejší MHD. Mnozí na ní nadávají, a ti, pro které je pohodlnější sedět na cestě do kanceláře v zácpě, jí neřeknou jinak než „socka“. Pražská MHD je přitom naprosto skvělá. Myslím na to téměř vždy, když mě rychle převeze z jednoho konce města na druhý a já si u toho stihnu přečíst kus knihy, nebo na mobilu zvládnu pár lekcí němčiny. Vzpomenu si na to také na cestách v zahraničí, díky nimž vím, že MHD v Praze skutečně patří k těm nejspolehlivějším a nejefektivnějším na světě. Kam se hrabe Velká Británie nebo Francie. Konkurovat nám může leda Německo, Rakousko, Nizozemí, nebo Skandinávie. A navíc je naše MHD finančně dostupná. Oproti tomu třeba v takovém Torontu mají na desetinásobný počet obyvatel stejný počet zastávek metra jako v Praze, jízdné je velmi drahé, a veřejná doprava velmi poruchová. V USA pro jistotu kromě několika velkých měst nemají veřejnou dopravu téměř žádnou.

To jediné, co skvělou pražskou MHD poslední dobou čím dál tím víc kazí (když pominu občasné korupční kauzy typu Dozimetr) je právě individuální automobilová doprava. Zácpy aut, v nichž sedí po jednom řidiči či řidičce, na mnoha místech čím dál tím častěji blokují tramvaje i autobusy, které pak nabírají zpoždění. Opravdu je fér, aby tramvajovou soupravu, jejíž kapacita může dosahovat víc než 200 lidí, blokovalo několik jedinců zabírajících silnice svými objemnými automobily? Kdo je tady pak tím teroristou? Aktivisté reprezentující zájmy většiny, která pro svou denní dopravu využívá MHD, kolo či vlastní nohy? Nebo menšina těch, kteří se do svých kanceláří nejsou ochotni přepravovat jinak než obklopeni tunou plechu za pomocí několika litrů propáleného benzínu?

Dvojí metr pro auta a bydlení
Potíž je v tom, že potřeby ortodoxních automobilistů bývají nahlíženy jako nadřazené veřejnému zájmu. Auta máme tendenci vnímat jako symbol svobody, místo abychom připustili, že z dobrého sluhy se také za určitých okolností může stát zlý pán a nástroj usurpace. Tato doktrína nás dostala do situace, kdy auta ve městě podléhají zcela minimální a nedostatečné regulaci.

Nedávno mě šokoval člověk, který prohlásil, že v dnešní době je normální, když má rodina dvě až tři auta. Sám přitom se ženou žije v bytě o velikosti 50 m², a ještě donedávna skutečně tři auta vlastnil. Ta tím pádem zabírala plochu větší než je polovina jeho bytu. Jak je možné, že za bydlení v Praze dnes lidé platí v průměru 156000 Kč/m², či téměř 400 Kč/m² pokud jsou v nájmu, zatímco za zábor veřejného prostoru auty neplatí nic, nebo pár směšných stovek ročně?

Jak jest patrno, vlastnictví aut i autům samotným přiznáváme mnohem větší privilegia než lidem. Mohl by snad nějaký člověk bezplatně využívat 9 metrů čtverečních městského prostoru? Zřejmě pouze v případě, že by tak činil uvnitř vlastního automobilu. Nedávno vyšel na Seznam.cz článek, který se pohoršoval nad požadavky rakouských komunistů, kteří v některých rakouských městech získávají na popularitě kvůli zvyšující se nedostupnosti bydlení. V Rakousku je přitom dlouhá tradice dostupného bydlení v masivním obecním bytovém fondu, který autor článku Petr Holub považuje za „radikální“. Zajímavé je, že obecní bydlení s regulovaným nájemným mnoha Čechům připomíná komunismus. Neomezená možnost parkovat vždy a všude, která jako téma na mnoha místech ČR vyhrává komunální volby, ale majitelům aut jako komunismus nepřipadá.

Jak je to možné? Je to snad proto, že auta si spojujeme s kapitalismem, zatímco bydlení s komunismem? Nebo proto, že ten, kdo má auta, většinou není žádný nuzák, a většinou má k autu i byt? A co když ani to není pravda? V USA například docela dost lidí kvůli nedostupnosti bydlení musí žít ve svých autech. V Česku při současné minimální regulaci a kontrole toho kdo má kolik aut, jak a kde je parkuje (často vídám auta na přechodech, trávnících, v křižovatkách a zatáčkách, nebo v průjezdech kde je zákaz státní) možná brzy začne rozkvétat i tento trend. Bude se to Čechům, kteří tolik nenávidí squattery v prázdných domech, ale nevadí jim ulice zahlcené auty, líbit?

Je nejvyšší čas se skutečně zamyslet a na některé zažité pořádky začít nahlížet trochu jinou optikou. Například jinak než zpoza volantu. Prostor města je omezený, město není nafukovací. Veřejný prostor by měl sloužit všem, a ne z převážné většiny autům. Konkrétně Praha má naopak naprosto skvělou MHD, kterou ocení zejména ti, kteří zažili, jak MHD vypadá v jiných světových městech. Přestaňme jí říkat „socka“. Pokud zrovna nevezeme náklad, nebo nejedeme někam, kam se veřejnou dopravou blbě dostává, mělo by být normální své tělo vozit jinak než v tuně plechu poháněném zkapalněnou biomasou z období dinosaurů a pravěkých přesliček.