V Bruselu se na půdě Evropského parlamentu právě odehrává konference Beyond Growth, kterou iniciovalo 20 europoslanců a europoslankyň. Jak píše Tadeáš Ždárský z organizace Na Zemi, který se konference právě účastní, „přes 2000 lidí, europoslanců a europoslankyň, popředních odborníků a odbornic včetně mnoha mladých lidí společně diskutují nutný a žádoucí přechod na post-růstový ekonomický model. Po reportech IPCC, či Evropské agentury životního prostředí se nerůst stává důležitou součástí nejen akademické diskuze, ale také národních, i evropských politických debat o cestách ven ze současných krizí.“

Jak Žďárský dále upozorňuje, při příležitosti této konference „byl také zveřejněn otevřený dopis, ve kterém 400 vědkyň a vědců i občanských organizací vyzývá k přechodu na post-růstovou ekonomiku, která by namísto růstu upřednostňovala péči, wellbeing lidí a planety“.

V Česku zřejmě mnohým tato iniciativa připadá, jako kdyby spadla z vesmíru. A to navzdory tomu, že už existuje opravdu přehršel vědeckých výzkumů upozorňující na sebedestruktivní rozcestí, na kterém se právě lidstvo nachází. Sama jsem např. aktuálně přečetla vědecký článek s názvem „The ‘wicked trinity’ of late capitalism: Governing in an era of stagnation, surplus humanity, and environmental breakdown.“ V článku o „hrůzostrašné trojici pozdního kapitalismu“ se píše o tom, jak je obtížné v růstově orientovaných liberálních demokraciích zabránit dalšímu prohlubování destrukce životního prostředí v době ekonomické stagnace a nadbytku obyvatelstva. I proto je nutné hledat nové, nerůstové cesty. Jakkoliv se nám dnes mohou zdát být nemožné, zcela jistě jde o lepší alternativu než spálit jedinou obyvatelnou planetu ve vesmíru na popel. Musíme toto opravdu donekonečna vysvětlovat českým konzervativcům, kteří nechápou chudé lidi, kteří si ve svých bytech nakonec zatopí i vlastní podlahou? Sami děláme to samé a ještě k tomu v celoplanetárním měřítku.

O otevřeném dopisu i konferenci bylo informováno téměř 200 českých novinářů a novinářek, ale skoro nikomu z nich se o tomto naprosto zásadním tématu nechce psát. Znáte to – koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Písní oligarchů nejspíš nerůst nebude.

Text otevřeného dopisu proto otisknu alespoň zde na tomto blogu:

Političtí představitelé se v těchto dnech shromažďují na druhé konferenci v Evropském parlamentu, která řeší, jak “překonat růst”. My, níže podepsaní akademici a akademičky a organizace občanské společnosti při této příležitosti prohlašujeme, že současnou geopolitickou krizi je třeba vidět jako příležitost vyprostit se ze společensky a ekologicky škodlivého soupeření v růstu a namísto toho přistoupit ke spolupráci v blahobytu.
Neexistuje žádný empirický doklad, který by naznačoval, že je možné celosvětově v dostatečné míře odpojit ekonomický růst od ekologických dopadů. Honba vysokopříjmových zemí za nekonečným ekonomickým růstem je problematická, protože snižuje nebo ruší i výsledky dosažené dosavadními ekologickými politikami. Probíhající rozvrat klimatu a rozpad sítě života, na nichž naše společnost závisí, existenčně ohrožuje mír, dostupnost pitné vody, bezpečnost zásobování potravinami i demokracii.
Přejít k post-růstové ekonomice je nezbytné nejen pro přežití, ale i pro prosperitu. Její dosažení dnes žádá demokraticky plánované a spravedlivé snížení výroby a spotřeby, někdy označované jako „nerůst“, v zemích, které ve své spotřebě ekologických zdrojů přestřelily. Právě nerůst by měl být logickým vyústěním evropské tradice snah o mír ve světě – protože je to právě současný ekonomický růst, co způsobuje konflikty jak v Evropě, tak mimo ni.
Menší ekologická stopa přitom v podmínkách vysokopříjmových zemí nemusí vést ke zhoršení životních podmínek. Veřejné politiky dostatku, zaměřené na šetrnost, snížení spotřeby zdrojů a zkracování pracovní doby, mohou naopak kvalitu lidského života významně zvýšit souběžně se snižováním tlaku na životní prostředí, a umožnit tak udržitelnou prosperitu bez růstu.
Abychom zajistili co nejvyšší kvalitu života s co nejnižší ekologickou stopou, musíme kompletně změnit cíle a pravidla ekonomické hry. V post-růstové ekonomice by současné zaměření na kvantitativní růst mělo být nahrazeno snahou o prosperitu v regenerativní a distributivní ekonomice, takové, která zaručí kvalitativní blahobyt uspokojením potřeb všech lidí v rámci možností jedné planety – jak to rozpracovává rámec “Ekonomie koblihy”.
Trhy se ukázaly být pro přijímání těch nejdůležitějších rozhodnutí o naší společnosti málo vhodným nástrojem. Aby ekonomika sloužila lidem, a nikoliv naopak, musí nad ní lidé znovu získat kontrolu. Abychom změnili pravidla hry, potřebujeme se poučit z již existujících iniciativ. A podpořit například napříč Evropskou unií další rozšiřování neziskových družstev.
Ve světle těchto naléhavých výzev i povzbudivých příležitostí žádáme Evropskou unii, její instituce a členské státy, aby zavedli:
1. Post-růstové evropské instituce: vytvoření stálých struktur v evropské komisi, radě, parlamentu a v členských státech, které budou posuzovat a hodnotit strategie a cesty k post-růstové ekonomice.
2. Evropskou zelenou dohodu bez růstu: navržení nového vlajkového programu Evropské unie, založeného na přístupu systémové změny, který bude otevřeně směřovat k vytváření prosperující ekonomiky budoucnosti uvnitř planetárních mezí, s nerůstem jako nezbytnou přechodovou fází na cestě k dosažení post-růstové ekonomiky.
3. Politiky překonání růstu, založené na čtyřech principech:
• Biokapacita ekosystémů: postupné vyřazení fosilních paliv, limity na těžbu surovin, opatření na ochranu přírody a obnovu zdravých a odolných půdních, lesních, mořských a dalších ekosystémů. Například skrze Úmluvu o nerozšiřování těžby fosilních paliv, nebo Úmluvu o spravedlivém rozdělování zdrojů a odolnosti, která by obsahovala konkrétní a jasné cíle pro snížení materiálové stopy či cílovou plochu revitalizovaných přírodních oblastí.
• Spravedlnost: zavedení fiskálních nástrojů na podporu rovnostářštější společnosti skrze odstranění příjmových a majetkových extrémů. Například skrze progresivní uhlíkové a majetkové daně, nebo zavedení minimálních a maximálních příjmů.
• Blahobyt pro všechny: zajištění všeobecného přístupu k základní infrastruktuře skrze modernizovaný, ekologicky citlivý sociální stát. Například skrze univerzální základní služby (včetně lidského práva na zdraví, dopravu, péči, bydlení, vzdělání, rodovou rovnost a sociální zabezpečení atd.), garantovaná pracovní místa a regulaci cen pro nepostradatelné zboží a služby.
• Aktivní demokracie: využití občanských shromáždění se závazným mandátem k formulování společensky přijatelných plánů pro dosažení dostatečného naplňování potřeb v rámci ekologických mezí, a posílení politik založených na respektování ekologických limitů, sociální spravedlnosti a blahobytu pro všechny, nebo třeba posílení role odborů ve společnosti. Například skrze lokální občanská fóra diskutující místní potřeby, národní klimatické úmluvy, nebo participativní rozpočty.

Uběhlo již pět let od první “post-růstové” konference v Evropském parlamentu. V občanské společnosti i akademickém prostředí od té doby pozice kritické vůči růstu stále posilují. Detaily těchto návrhů jsou právě teď diskutovány v Evropském parlamentu a s Evropskou komisí. Máme k dispozici vědecké poznatky i návrhy politik potřebné k tomu, aby se představy o nerůstu a post-růstu staly realitou. Krize, kterým čelíme, jsou také příležitostmi k vytvoření nového systému, který bude schopen zajistit všem blahobyt, a současně umožnit oživení demokracie, i pomalejší, ale příjemnější způsob života.
Odkazy
1. Fitzpatrick, Nick, Timothée Parrique, and Inês Cosme. 2022. “Exploring degrowth policy proposals: A systematic mapping with thematic synthesis.” Journal of Cleaner Production 365: 132764.
https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2022.132764
2. Fanning, Andrew L., Daniel W. O’Neill, Jason Hickel, and Nicolas Roux. 2022. “The social shortfall and ecological overshoot of nations.” Nature Sustainability 5: 26- 36.
https://doi.org/10.1038/s41893-021-00799-z
3. Kallis, Giorgos, Vasilikis Kostakis, Steffen Lange, Barbara Muraca, Susan Paulson, and Matthias Schmelzer. 2018. ”Research On Degrowth.” Annual Review of Environment and Resources 43: 291-316.
https://doi.org/10.1146/annurev-environ-102017-025941
4. Hickel, Jason, and Giorgos Kallis. 2019. “Is Green Growth Possible?” New Political Economy 25: 469-486.
https://doi.org/10.1080/13563467.2019.1598964
5. Hirvilammi, Tuuli, and Max Koch. 2020. “Sustainable Welfare beyond Growth.” Sustainability 12(5): 1824.
https://doi.org/10.3390/su12051824
6. Hickel, Jason. 2020. “What does degrowth mean? A few points of clarification.” Globalizations 18(7): 1105-1111.
https://doi.org/10.1080/14747731.2020.1812222
7. McGreevy, Steven R., Christoph D. D. Rupprecht, Daniel Niles, et al. 2022. “Sustainable agrifood systems for a post-growth world.” Nature Sustainability 5: 1011-1017.
https://doi.org/10.1038/s41893-022-00933-5
8. Demaria Federico, François Schneider, Filka Sekulova, and Joan Martinez-Alier. 2013. “What is Degrowth? From an Activist Slogan to a Social Movement.” Environmental Values 22(2): 191-215.
https://www.jstor.org/stable/23460978
9. Keyßer, Lorenz T., and Manfred Lenzen. 2021. “1.5 °C degrowth scenarios suggest the need for new mitigation pathways.” Nature Communications 12: 2676.
https://doi.org/10.1038/s41467-021-22884-9
10. Mastini, Riccardo, Giorgos Kallis, Jason Hickel. 2021. “A Green New Deal without growth?” Ecological Economics 179: 106832. https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2020.106832
11. Vogel, Jefim, Julia K. Steinberger, Daniel W. O’Neill, William F. Lamb, Jaya Krishnakumar. 2021. “Socio-economic conditions for satisfying human needs at low energy use: An international analysis of social provisioning.” Global Environmental Change 69: 102287. https://doi.org/10.1016/j.gloenvcha.2021.102287
12. Creutzig, Felix, Leila Niamir, Xuemei Bai, et al. 2022. “Demand-side solutions to climate change mitigation consistent with high levels of well-being.” Nature Climate Change 12: 36-46.
https://doi.org/10.1038/s41558-021-01219-y
13. Jackson, Tim, and Peter A. Victor. 2019. “Unraveling the claims for (and against) green growth.” Science 366(6468): 950-951. https://doi.org/10.1126/science.aay0749
14. Jackson, Tim. 2019. “The Post-growth Challenge: Secular Stagnation, Inequality and the Limits to Growth.” Ecological Economics 156: 236-246. https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2018.10.010
15. Walker, Christine Corlet, Angela Druckman, Tim Jackson. 2021. “Welfare systems without economic growth: A review of the challenges and next steps for the field.” Ecological Economics 186: 107066.
https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2021.107066
16. Jackson, Tim, Peter A. Victor. 2021. “Confronting inequality in the “new normal”: Hyper-capitalism, proto-socialism, and post-pandemic recovery.” Sustainable Development 29(3): 504-516.
https://doi.org/10.1002/sd.2196

Podpisy
Vědkyně a vědci:
1. Timothée Parrique
2. Kate Raworth
3. Vincent Liegey
4. Olivier De Schutter
5. Milena Buchs
6. Ekaterina Chertkovskaya
7. Robert Costanza
8. Dominique Meda
9. Eloi Laurent
10. Giorgos Kallis
11. Federico Demaria
12. François Schneider
13. Eva Fraňková
14. Jason Hickel
15. Julia Steinberger
16. Sandrine Dixson-Decleve
17. Adélaïde Charlier
18. Camille Étienne
19. Tim Jackson
20. Nick Fitzpatrick
21. Vedran Horvat
22. Alexandra Köves
23. Tariq Al-Olaimy
24. Silvia Montagnani
25. Emma Marzi
26. Leonie Saleth
27. Marceau Challet
28. Merlin Keitz
29. Juan Pablo Arellano
30. Claudio Cattaneo
31. Nikola Lange
32. Martin Calisto Friant
33. Emily Meret Bankert
34. Emilie de Bassompierre
35. David Hofmann
36. Milica Kočović De Santo
37. Myriam Best
38. Daniele Vico
39. Lina Lefstad
40. Camilo Rodriguez
41. Matthieu Lietaert
42. Jean-Louis Aillon
43. Barry McMullin
44. Lucas Remue
45. Max Keijzer
46. Giuseppe Massaro
47. Lisette von Maltzahn
48. Lorenzo Velotti
49. Meera Ghani
50. Riccardo Mastini
51. Francesca Magnolo
52. Mladen Domazet
53. Mirjam Scholtens
54. Leila Siebke
55. Giacomo Luigi Delgado
56. Amelia Elvins
57. Martina Logi
58. Mathilde Dumoulin
59. Gabriel Fabre
60. Noémie Cadiou
61. Maiko Mathiesen
62. Kanika Prajapat
63. Till Kellerhoff
64. Claudia Fry
65. Christian Schulz
66. Aljoša Slameršak
67. Óscar Carpintero
68. Tommaso Brazzini
69. Jesus Martin Gonzalez
70. Mario Díaz Muñoz
71. Margarita Mediavilla Pascual
72. Elena Emrick-Schmitz
73. Nathalie Roy
74. Lukas Eggler
75. Josephine Becker
76. Mario Pansera
77. James Scott Vandeventer
78. Fernando Andrés Sánchez González
79. Nika Grabar
80. Elena Hofferberth
81. Dan O’Neill
82. Aileen McLeod
83. Johana Waldhansová
84. Filka Sekulova
85. Gareth Dale
86. Anke Schaffartzik
87. Mario Pansera
88. Jakub Rok
89. Ivan Ðula
90. Simone D’Alessandro
91. Doris Fuchs
92. Elke Weik
93. Max Koch
94. Benjamin Tyl
95. Arnaud Diemer
96. Petter Næss
97. Martin Fritz
98. Vasna Ramasar
99. François Briens
100. Adam Marshall
101. Predrag Momčilović
102. Elisabeth Skarðhamar Olsen
103. Adrien Plomteux
104. Alf Hornborg
105. Clément Choisne
106. Joseba Azkarraga
107. Christian Dorninger
108. Swyngedouw Erik
109. Thomas Smith
110. Hervé Corvellec
111. Eduardo Missoni
112. Manuela Zechner
113. Nina Isabella Moeller
114. Laura Rival
115. Ana Sofia Poças Ribeiro
116. Michel Pimbert
117. Tilo Meißner
118. Marion Real
119. Eric Ponthieu
120. Jennifer B. Hinton
121. Peter A. Victor
122. John Barry
123. Onofrio Romano
124. Katharina Richter
125. Katerina Brandes
126. Andri Werner Stahel
127. Oriana Rainho Brás
128. Jennifer Wells
129. Helmut Haberl

Občanské organizace:
1. European Environmental Bureau
2. Friends of the Earth Europe
3. European Youth Forum
4. Wellbeing Economy Alliance
5. The Club of Rome
6. International Society for Ecological Economics
7. Institute for Political Ecology
8. Commons Network
9. Economy for the Common Good
10. Degrowth in Action
11. European Policy Centre
12. Ecological Economics For All
13. US Society for Ecological Economics
14. Zero Waste Europe
15. Scientifiques en rebellion
16. WEAll Youth
17. Degrowth Collective
18. France Nature Environnement
19. Seas At Risk
20. SOMO
21. London Mining Network
22. Post Growth Institute; Southern Oregon University
23. Asociación Biodiversa
24. Steady State Manchester
25. Grands-Parents pour le Climat (Belgiquefrancophone)
26. Equidad de Género: Ciudadanía, Trabajo y Familia
27. Fridays For Future South Tyrol
28. Climate Vanguard
29. Degrowth Movement Italy (MDF)
30. Les Amis de la Terre Belgique
31. ICLEI Europe
32. HERWIN
33. Vrede vzw
34. LEF/FGE
35. Focus Association for Sustainable Development
36. Policy Lab Slovenia
37. CIDSE
38. Cargonomia
39. Estonian Green Movement
40. Associazione per la decrescita
41. Danish Committee for Health Education
42. ZERO – Association for the Sustainability of the Earth System
43. Teater K
44. PowerShift e. V.
45. Amis de la Terre France
46. European Anti-Poverty Network (EAPN)
47. SOLIDAR
48. Foundation for the Economics of Sustainability
49. An Taisce – the National Trust for Ireland
50. Ecologistas en Acción
51. REScoop. eu
52. Youth for Climate Belgium
53. Poems for Parliament
54. Wellbeing Economy Lab
55. Canopea
56. Planet-N
57. EKO KROG Slovenia
58. CATAPA
59. Make Mothers Matter
60. European Society for Ecological Economics
61. Hot or Cool Institute gGmbH
62. Zero waste Žalec
63. SDG Watch Europe
64. Good4Trust. org
65. Ekumenická akademie (Ecumenical Academy)
66. Electra Energy Cooperative
67. WFTO- Home of Fair Trade Enterprises
68. Platform for Social Housing
69. CONCORD Europe
70. tools for good
71. Re-set: platform for socio-ecological transformation
72. EUROSOLAR Catalunya
73. Parma Sostenibile
74. Přátelé přírody /Friends of Nature
75. EUROSOLAR. CZ
76. Benzyme Ventures
77. Ultra sieste
78. Zsámboki Biokert Hungary
79. Bystro
80. Lipensko pro život, z. s.
81. TEREZA Educational Centre
82. Living Economies Forum
83. Fundación vanES Sabayes Spain
84. POlish Zero Waste Association
85. European Network Against Racism (ENAR)
86. Association For Promotion Sustainable Development
87. The Social Guarantee
88. Sistema B
89. Green European Foundation
90. Stowarzyszenie Ekologiczne EKO-UNIA, Poland
91. Bond Beter Leefmilieu (BBL)
92. Post Carbon Institute
93. Fundacja Kupuj Odpowiedzialnie (Buy Responsibly Foundation)
94. ClimaTalk
95. Limity jsme my
96. Sciaena
97. African Circular Economy Network (ACEN)
98. Green Economy Coalition
99. ZERO – Association for the Sustainability of the Earth System
100. eco-union
101. Nonprofit Ventures
102. Rede para o Decrescimento
103. Alter Kapitae
104. Oikos – Think Tank for Socio-Ecological Change
105. ICLEI – Local Governments for Sustainability, Europe
106. Pro Natura – Friends of the Earth Switzerland
107. NaZemi
108. Hnutí DUHA- Friends of the Earth Czech Republic
109. REVO Prosperidad Sostenible
110. Wetlands International Europe
111. Amigos de la Tierra – Friends of the Earth Spain
112. Fundação Montescola
113. Friends of the Earth Cyprus
114. Friends of the Earth Estonia
115. Konsent z. s
116. Garden of Eden Projects Ireland
117. Nyt Europa
118. Arnika
119. Amigas da terra
120. Surfrider Foundation Europe
121. Friends of the Earth Ireland
122. Degrowth. info
123. ECOLISE
124. National Society of Conservationists – Friends of the Earth Hungary
125. Zero Waste Latvija
126. Degrowth research and experimentation cooperative, Budapest
127. Jordens Vänner – Friends of the Earth Sweden
128. Population Matters
129. An Claíomh Glas
130. Tactic
131. European Energy Research Alliance
132. greenskills
133. The Institute of Economics Zagreb
134. Sustainable Population Australia
135. Energy Cities
136. New Worlds Group
137. Landsrådet för Sveriges Ungdomsorganisationer
138. Local Futures
139. Youth and Environment Europe
140. Waag Futurelab
141. The Emergence Network
142. Women’s International League for Peace andFreedom (WILPF)
143. Communal Forum on Climate Protection
144. Začni učit!, z. s.
145. Vlaamse Jeugdraad
146. Aisthanoumai
147. Recycling Netwerk Benelux Umweltdachverband
148. Friends of the Earth Malta
149. GLOBAL 2000 – Friends of the Earth Austria
150. Milieudefensie – Friends of the Earth Netherlands
151. Het Burgerparlement/Le Parlement Citoyen
152. NOAH – Friends of the Earth Denmark
153. Za Zemiata – Friends of the Earth Bulgaria