Důchody a demografie - vyřešitelný problém
Tři interaktivní grafy, které mně vyjasnily, jak je to s nezbytností nebo zbytností zásadní důchodové reformy.
O nutnosti zásadní důchodové reformy v ČR se toho již napsalo hodně. Na druhou stranu stejně tak hodně se napsalo o tom, že stačí jen parametrické změny současného systému. A jak je to s „důchodovým účtem“? Je už dlouho v minusu nebo byl v dlouho plusu? Samotného mě to zajímalo, přeci jen jde o hodně našich peněz a nikdo jiný se o ně za nás (k našemu dobru) nepostará.
Proto jsem se nejprve podíval na „důchodový účet“, poté na předpokládaný vývoj populace v ČR a nakonec to dal dohromady. Ke každému tomu bodu jsem vytvořil jeden graf, který to, co jsem se dozvěděl, ukazuje.
Důchody vyplácí až na výjimky (např. vojáci, policisté) ČSSZ. Dle výročních zpráv byly příjmy vyšší než výdaje až do roku 2008 (výdaje = důchody + nemocenská apod. + náklady ČSSZ). Teprve v roce 2009 byly vyšší výdaje. Zpráva za rok 2010 ještě na webu není (k 24.3.).
Ovšem v roce 2009 došlo k několika důležitým věcem - ke snížení pojistného z 34 % na 31.5 %, byla zavedena protikrizová opatření (další slevy na pojištění) a samozřejmě i do ČR dorazila krize. Viz také zde.
Graf zobrazený v miliardách nebo přepočtený na jednoho člověka.
(Najetím myší na čáry grafu se zobrazí dané hodnoty.)
Základní otázkou důchodů je, jaký je a bude poměr počtu důchodců k pracujícím. Neboť právě pracující dávají část svého výdělku k utrácení důchodcům (je to v podstatě uzavřený systém, pokud se nepřipojí zahraničí).
Vývoj počtu lidí v ČR v následujících 20 letech dle věku, každý bod představuje 2 ročníky narození, jeho velikost odpovídá počtu lidí (pro zájemce rozšířený graf s možnostmi jiných pohledů)
Na vodorovné ose x je věk od 0 do 100 let, na svislé ose y počet lidí daného věku v ČR. Červeně jsou generace pracujících, modře nepracujících (důchodci, mládež do 21 let). Můžete se pohybovat v čase kliknutím na šipku v levém dolním rohu grafu a pomocí dolního posuvníku.
V roce 2008 byla ČSSZ skoro 10 % v plusu, v roce 2009 díky snížení pojistného (a krizi) asi 7 % v minusu. Můžeme tedy srovnat očekávaný vývoj dle nynějších sazeb pojistného a dle sazeb platných do roku 2008. Je vidět, že asi za 10 let bude poměr důchodců k pracujícím nejhorší - v důchodu už bude celá generace poválečného baby-boomu, ale málo lidí bude nastupovat do práce, současných 10-letých je málo.
Ale poté se situace na dalších 10 let ustálí - bude přibývat mladých, naopak do důchodu půjdou slabší ročníky 60.let. (Samozřejmě poté čeká generace „Husákových dětí“, ale to je ještě moc brzy odhadovat, co bude někdy po roce 2040.)
Ale zásadní rozdíl je v tom, jak toto dno po roce 2020 bude hluboké. Při zachování sazeb pojistného z 2008 by systém byl jen lehce v minusu několik %, při současných sazbách vychází asi 15% propad, 15 % peněz (zhruba 40-50 miliard) bude chybět.
(Najetím myší na čáry grafu se zobrazí dané hodnoty.)
Mě osobně z toho vychází ohledně (ne)udržitelnosti průběžných důchodů v ČR: V následujících 20 letech je demografická změna problém, který se reálně projeví, ale vcelku snadno je řešitelný (návrat k sazbám pojištění z roku 2008, o něco rychlejší zvyšování důchodového věku, apod.). Dle mě je otázka tedy jen politická, zda a jak je vůle tento problém řešit.
Samozřejmě nikdo není dokonalý, rád se nechám opravit, pokud se někde pletu. Přípomínky i komentáře jen vítány.
O nutnosti zásadní důchodové reformy v ČR se toho již napsalo hodně. Na druhou stranu stejně tak hodně se napsalo o tom, že stačí jen parametrické změny současného systému. A jak je to s „důchodovým účtem“? Je už dlouho v minusu nebo byl v dlouho plusu? Samotného mě to zajímalo, přeci jen jde o hodně našich peněz a nikdo jiný se o ně za nás (k našemu dobru) nepostará.
Proto jsem se nejprve podíval na „důchodový účet“, poté na předpokládaný vývoj populace v ČR a nakonec to dal dohromady. Ke každému tomu bodu jsem vytvořil jeden graf, který to, co jsem se dozvěděl, ukazuje.
„Důchodový účet“
Důchody vyplácí až na výjimky (např. vojáci, policisté) ČSSZ. Dle výročních zpráv byly příjmy vyšší než výdaje až do roku 2008 (výdaje = důchody + nemocenská apod. + náklady ČSSZ). Teprve v roce 2009 byly vyšší výdaje. Zpráva za rok 2010 ještě na webu není (k 24.3.).
Ovšem v roce 2009 došlo k několika důležitým věcem - ke snížení pojistného z 34 % na 31.5 %, byla zavedena protikrizová opatření (další slevy na pojištění) a samozřejmě i do ČR dorazila krize. Viz také zde.
Graf zobrazený v miliardách nebo přepočtený na jednoho člověka.
Demografie
Základní otázkou důchodů je, jaký je a bude poměr počtu důchodců k pracujícím. Neboť právě pracující dávají část svého výdělku k utrácení důchodcům (je to v podstatě uzavřený systém, pokud se nepřipojí zahraničí).
Stejně jako „Bezděkova komise II“ jsem použil predikci vývoje populace z PřF UK, která je založena na datech do roku 2008. Omezil jsem se jen na 20 let (do roku 2031) z několika důvodů.
Vývoj počtu lidí v ČR v následujících 20 letech dle věku, každý bod představuje 2 ročníky narození, jeho velikost odpovídá počtu lidí (pro zájemce rozšířený graf s možnostmi jiných pohledů)
Na vodorovné ose x je věk od 0 do 100 let, na svislé ose y počet lidí daného věku v ČR. Červeně jsou generace pracujících, modře nepracujících (důchodci, mládež do 21 let). Můžete se pohybovat v čase kliknutím na šipku v levém dolním rohu grafu a pomocí dolního posuvníku.
Nezbytnost nebo zbytnost zásadní důchodové reformy
V roce 2008 byla ČSSZ skoro 10 % v plusu, v roce 2009 díky snížení pojistného (a krizi) asi 7 % v minusu. Můžeme tedy srovnat očekávaný vývoj dle nynějších sazeb pojistného a dle sazeb platných do roku 2008. Je vidět, že asi za 10 let bude poměr důchodců k pracujícím nejhorší - v důchodu už bude celá generace poválečného baby-boomu, ale málo lidí bude nastupovat do práce, současných 10-letých je málo.
Ale poté se situace na dalších 10 let ustálí - bude přibývat mladých, naopak do důchodu půjdou slabší ročníky 60.let. (Samozřejmě poté čeká generace „Husákových dětí“, ale to je ještě moc brzy odhadovat, co bude někdy po roce 2040.)
Ale zásadní rozdíl je v tom, jak toto dno po roce 2020 bude hluboké. Při zachování sazeb pojistného z 2008 by systém byl jen lehce v minusu několik %, při současných sazbách vychází asi 15% propad, 15 % peněz (zhruba 40-50 miliard) bude chybět.
(Najetím myší na čáry grafu se zobrazí dané hodnoty.)
Mě osobně z toho vychází ohledně (ne)udržitelnosti průběžných důchodů v ČR: V následujících 20 letech je demografická změna problém, který se reálně projeví, ale vcelku snadno je řešitelný (návrat k sazbám pojištění z roku 2008, o něco rychlejší zvyšování důchodového věku, apod.). Dle mě je otázka tedy jen politická, zda a jak je vůle tento problém řešit.
Samozřejmě nikdo není dokonalý, rád se nechám opravit, pokud se někde pletu. Přípomínky i komentáře jen vítány.