Je nízký, ale vrátí se na předkrizové úrovně. Nebo ne?

ECB zařadila do svého nedávného Ekonomického bulletinu graf (viz níže), který ukazuje, že světový obchod se zbožím (modré sloupce) už pět let neroste zdaleka tak rychle, jako rostl v průměru v období 1991-2007. Autoři zprávy situaci komentují tak, že nové objednávky (červená a modrá čára) jsou nad neutrální hodnotou 50, a tudíž že světový obchod se začíná opět probouzet.


Zdroj: ECB.

Podobné oživení objednávek ovšem bylo možné v letech 2011-2015 pozorovat zhruba čtyřikrát, a přesto pak tempo růstu obchodu i nadále kolísalo blízko nuly. Škarohlídi můžou v uvedeném grafu vidět od roku 2014 dokonce celkový trend naopak k oslabování objednávkového optimismu.

Jedním možným vysvětlením chabých čísel o světovém obchodu je zostřená regulace (nebo předběžná opatrnost) bankovního sektoru. Ta může mimo jiné oslabovat schopnost bank financovat exporty. V extrémní formě se tento problém podle všeho projevuje například v potížích, s jakými se nyní rozjíždí obchodování světa s Íránem.

Další potenciální vysvětlení spočívá v postupném bohatnutí většiny zemí. S takovým bohatnutím je totiž spojen dlouhodobý přesun poptávky (přinejmenším v nominálním vyjádření) od zboží ke službám. Průměrný meziroční růst hodnoty exportu mezi lety 2010 a 2015 byl podle údajů World Trade Organization 1,4 % u zboží, ale 4,4 % u služeb. Ostatně právě v přesunu poptávky ke službám ─ tedy nikoli v přehnaném zahraničním obchodě, jak se bojí voliči Donalda Trumpa ─ vidí mnozí ekonomové hlavní příčinu poklesu americké zaměstnanosti v průmyslu.

Pokud přijmeme některé z uvedených dvou vysvětlení jako platné i pro dlouhodobý horizont, pak se návratu světového obchodu se zbožím na někdejší tempa možná ani nedočkáme. Nota bene vzhledem k vítězství už zmíněného Donalda Trumpa, jehož slib bránit otevírání americké ekonomiky a spíše naopak posílit protekcionismus je pro rozvoj světového obchodu samozřejmě špatnou zprávou.