Při návštěvě Olomouce se prezident opět neudržel a neodpustil si po delší době poznámku na adresu aktuální měnové politiky ČNB.

A opět utrousil poznámku, která se z hlediska politické nezávislosti ČNB jeví jako nevhodná.

M. Zeman prohlásil, že ČNB může ukončit svůj intervenční režim dříve než v polovině roku. Možná si řeknete: "A co je na tom? Vždyť tato úvaha je sama o sobě všeobecně připouštěnou možností." (I já sám vidím tuto variantu jako velmi pravděpodobnou.)

Jenže tentokrát ta úvaha nezazněla sama o sobě. M. Zeman jí totiž předřadil zmínku, že před pár dny mluvil (rozumí se: neveřejně) s guvernérem ČNB Rusnokem. V tu chvíli ta úvaha vyznívá jinak než jako pouhý odhad vnějšího pozorovatele: spíš budí dojem, že ji Zemanovi vnuknul guvernér ČNB. A to pak zase budí dojem, že Hrad dostává z Příkopů informace, které jsou zbytku republiky, a světa vůbec, odepřeny. Ostatně kurz s korunou ve své forwardové části na Zemanova slova skutečně zareagoval, takže banky si nejspíš nakoupily od ČNB další koruny pro své klienty a devizové rezervy narostly.

Přitom kdo sleduje měnovou politiku a komunikaci ČNB dlouhodobě, tuší, že guvernér prezidentovi nic neveřejného ohledně konce intervencí neřekl, říci nechtěl, a snad ani nemohl (protože půjde o rozhodnutí celé bankovní rady na základě aktuální situace).

Nicméně zejména zahraniční pozorovatelé, kteří tyto nuance nemají čas vnímat, můžou snadno dojít ke zhruba následujícímu závěru: „Českému prezidentovi je dopřáno vidět do kuchyně bankovní rady víc než všem ostatním. Jak se zdá, Česko je holt přece jen ještě trochu Divokým východem. Buďme na kontakty s touto zemí opatrní.“ Já sám jsem už od svých zahraničních kolegů dostal v minulosti několikrát překvapené až zmatené dotazy, co přesně si mají o výrocích českého prezidenta na téma kurzu koruny a měnové politiky ČNB myslet. V sázce není nic menšího než vnímání nezávislosti české centrální banky a obecněji kvality fungování českých institucí.

A pak se divíme, proč k našim západním sousedům konvergujeme tak pomalu.