Pokud někdo aspoň trochu sleduje analýzy nebo prognózy německé ekonomiky, brzo narazí na dvě zkratky, ZEW a Ifo.

Obě mají dávat signály o stavu a výhledu ekonomiky našeho západního souseda. (A ani o jedné se ve slavné písni "Zkratky" nezpívá, přestože i ta píseň má německé souvislosti - Ivan Mládek přece tehdy potřeboval z NDR šoupátka do svého DKW).

Za každou z obou zkratek se skrývá celá rodina tzv. indexů, čímž se v tomto případě rozumí čísla, která vyjadřují vývoj náhledu určité skupiny expertů na danou věc.

Ifo je publikován od roku 1972 koncem každého měsíce Mnichovskou univerzitou (původně jejím Ústavem pro informace a výzkum, tedy Information und Forschung Institute, proto Ifo), a to na základě odpovědí zhruba 7000 firem ve čtyřech velkých oborech německé ekonomiky (zpracovatelský průmysl, stavebnictví, velkobchod a maloobchod) na dotazy ohledně dvou témat:

(1) aktuální situace – možné jsou tři druhy kvalitativních odpovědi (situace je dobrá, uspokojivá, špatná); index se počítá jako tzv. „difuzní index“, tj. jako rozdíl procentuálních podílů obou krajních odpovědí, a je následně ještě zvýšen o 200, sezónně očištěn a normalizován, v současnosti tak, že průměr roku 2005 je 100,

(2) očekávání pro nejbližších 6 měsíců – možné jsou opět tři druhy kvalitativních odpovědí (zlepšení, beze změn, zhoršení); index je opět počítán jako difuzní index a je pak zvýšen o 200, sezónně očištěn a normalizován na 2005=100.

Celkový Ifo index (Business Climate Index) je geometrickým průměrem obou uvedených indexů. Chloubou indexu může být například fakt, že jeho očekávací složka dosáhla minima v prosinci 2008, čímž dobře předpověděla ekonomický propad v následujícím roce. Ifo počítá podobný index i pro celou eurozónu, z hlediska mediální pozornosti však tento index stojí zcela ve stínu svého německého bratra.

ZEW je publikován kolem poloviny každého měsíce od roku 1991 na půdě nezávislého a neziskového Střediska pro evropský ekonomický výzkum (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung, právně vzato obdoba naší s.r.o.) se sídlem v Mannheimu. Zhruba 300 ekonomických analytiků z finančních institucí (banky, pojišťovny, penzijní fondy apod.) a velkých firem sděluje Středisku své vnímání (1) aktuální situace a (2) šestiměsíční očekávání („economic sentiment“), a to v oblasti ekonomického růstu, inflace, úrokových sazeb, akciových trhů a měnových kurzů.

Stejně jako u Ifo jsou možné vždy tři kvalitativní odpovědi, z nichž jsou počítány difuzní indexy, ty ale oproti Ifo nejsou navyšovány o 200. Dotazník ZEW se týká nejen Německa, ale také eurozóny a několika dalších ekonomik, ale výsledky jsou – podobně jako u Ifo – mediálně zcela ve stínu hodnot pro Německo.

Zjednodušeně se tedy dá říci, že rozdíly mezi oběma indexy jsou tři (pomiňme více než 20x větší vzorek Ifo):

- Ifo má blíž k vnímání situace firmami, zatímco ZEW vyjadřuje spíš vnímání situace investory a věřiteli firem,

- Ifo pod/nad 100 značí, že vnímání situace je horší/lepší než v roce 2005; ZEW pod/nad nulou značí, že vnímání situace je převážně pesimistické/optimistické, a to absolutně, nikoli ve srovnání s nějakým bodem v minulosti (není bez zajímavosti, že dlouhodobý průměr indexu ZEW není nula, nýbrž kolem 25),

- Ifo je používán primárně v podobě souhrnného indexu směšujícího hodnocení aktuální situace a očekávání, kdežto ZEW vychází pouze v podobě dvou oddělených hodnot (a pozornost se zaměřuje hlavně na hodnotu týkající se očekávání).

Co se týče prognostické hodnoty, Ifo vychází jako slušný prediktor růstu HDP a průmyslové produkce (viz graf, kde R2 značí sílu vazby s průmyslovou produkcí). Naproti tomu ZEW se pokládá za vcelku užitečný indikátor pro předpovídání obratů ekonomického cyklu a vychází jako použitelný například pro předpovídání indexu německé burzy DAX.