V nové makroprognóze ministerstva financí se objevily hned dvě kolize se zákonem. Ministerstvo financí chystá návrhy, jak z toho ven. Ze všeho nejvíc by ale státní správa potřebovala důkladný audit zvenku.

Prognóza předvídá kolize se zákonem č. 207/2020 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (ZoPRO). O jaké kolize jde?
Zaprvé, z trendu prognózy jasně plyne pro rok 2025 dluhová kvóta (podíl dluhu k HDP) nad 55 %. Došlo by tak k aktivaci „dluhové brzdy“ zakotvené v § 14 ZoPRO. Vláda musí v takovém případě sestavit rozpočet, který povede „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“. I když nemusí jít nutně o vyrovnaný rozpočet (jak se často uvádí), přesto jde o jakési symbolické rozsvícení varovného světla, o které jistě žádná vláda nestojí.
Zadruhé, prognóza ukazuje, že v roce 2024 dojde k porušení aktuálního znění § 10a odst. 1 téhož zákona, podle něhož by rozpočtové saldo v daném roce mělo být vždy aspoň o 5 desetin procentního bodu vyšší než v roce předchozím. V prognóze je však zlepšení schodku z roku 2023 do roku 2024 jen v rozsahu 2 desetin.
Ministerstvo proto avizovalo, že v nejbližších dnech navrhne alternativní prognózu, která obsáhne řadu konsolidačních opatření týkajících se například spotřebních daní, zdanění globálních společností nebo platů úředníků.
Spíš jen na okraj je v seznamu opatření zmíněna také „další racionalizace agend“. Právě ta by ale měla být dle mého soudu zcela zásadní prioritou. Dosavadní mnohaletá zkušenost na poli automatizace a odstraňování zbytečných a duplicitních agend ve státní správě je ovšem tristní. Česká státní správa sama sebe racionalizuje jen zoufale pomalu.
Proto jsem na tomto poli dlouhodobě zastáncem investice do důkladného personálního a agendového auditu, vedeného ale externím subjektem, tedy poradenskou firmou nebo relevantní institucí zvenku. Česko si sice nedávno pozvalo OECD na posouzení penzijního systému; zrovna v této sféře však byly problémy i cesty ven vcelku jasné i bez takové externí analýzy. Doufejme, že tato (nebo příští) vláda najde odvahu k akci, která bude pojata mnohem šířeji. Jako vzor si lze vzít akci, kterou provedlo slovenské ministerstvo financí už v roce 2003.
Bude to stát hodně peněz, ale bude to jedna z nejlepších investic, kterou teď stát může udělat. Jinak bude i nadále poslouchat opovržlivé komentáře, že je úředníků moc a že nemají co na práci (a nebude jasné, co je na tom pravdy - viz můj komentář zde). V seznamech projektů, na které chce česká vláda vydávat peníze (Národní plán reforem, Národní plán obnovy), ale tato investice chybí.
Jeden by skoro měl podezření, že česká státní správa se nejen racionalizuje pomalu, nýbrž že se vlastně ani moc racionalizovat nechce. Ale to už je taky trochu věc nás, voličů.

(zkrácená verze vyšla v E15)