ČNB se v tlumení inflace krotí
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta. Základem pro toto rozhodnutí měla být nová makroekonomická prognóza vypracovaná jako vždy experty ze sekce měnové.
Tato čtyřikrát do roka počítaná prognóza už dlouhá léta obsahuje mimo jiné i očekávání expertů ČNB ohledně chování samotné banky, a to za předpokladu, že se svými kroky bude snažit vmanévrovat inflaci očekávanou v horizontu za rok až rok a půl do těsné blízkosti dvouprocentního inflačního cíle. V posledních třech čtvrtletích prognózy očekávaly od bankovní rady sérii prudkých zvýšení repo sazby. A bankovní rada očekávání svých expertů docela věrně následovala.
Tentokrát však nastal zlom. Nová prognóza očekává další drsné zvyšování repo sazby tak, že její průměr za celé druhé čtvrtletí má vyjít lehce nad osmi procenty. Radní ale svým většinovým rozhodnutím zvýšit sazbu „jen“ na 5,75 procenta dali najevo, že tak dramaticky vysokou ambici ani zdaleka naplnit nechtějí.
Důvody uvedli dva. Zaprvé obavu, že „neporazitelné“ zahraniční šoky se do české inflace promítají déle, než je obvyklé. A zadruhé pochybnosti, zda se i v nynější extrémně divoké době dá vyznění prognózy brát tak doslova jako v klidnějších časech.
Experti ČNB ovšem svým radním nabídli také simulaci, v níž se předpokládá, že banka se bude snažit dostat inflaci k cíli nikoliv za rok až rok a půl, ale v intervalu o půl roku vzdálenějším. Z tohoto „pohodovějšího“ předpokladu o tlumení inflace pak samozřejmě plyne, že potřeba zvyšovat nyní repo sazbu je menší.
Radní v oficiálním prohlášení otevřeně přiznali, že jim tato simulace aktuálně vyhovuje víc. Zvolené zvýšení sazby tak má daleko blíže k ní než k drsnému základnímu scénáři.
Jestliže je bankovní radě bližší scénář, ve kterém nechá inflaci klesat zpět k cíli zřetelně pomaleji, plyne z toho jasný závěr: často zdůrazňovaná obava z růstu inflačních očekávání přece jen není to jediné, co bere ČNB při rozhodování o sazbách v úvahu.
(původně vyšlo v Hospodářských novinách)