A teď se tu sklenici zkusme vidět poloplnou...

A máme tu zase Vánoce. Že nemáte tu správnou vánoční náladu? Pak to není vaše chyba, protože rok 2022, který se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, nebyl vůbec jednoduchý. Sotva jsme se stačili oklepat z pandemie čínského koronaviru, přišla válka na Ukrajině a s ní ruku v ruce energetická krize. Spousta lidí hledí do budoucnosti s velkými obavami (což jim stěží můžeme vyčítat), v důsledku již zmíněného covidu-19 také výrazně přibylo dlouhodobě nemocných. Uznávám, že mé poslední dva příspěvky na tomto blogu nebyly zrovna dvakrát veselé, ale některé věci je třeba přesně pojmenovat, abychom se je mohli pokusit změnit. A ještě něco: i v těžké době nás pořád může potkat něco opravdu hezkého!

Pokusme se společně rozptýlit některé naše obavy. Mluví-li se dnes v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou o možné hrozbě jaderného konfliktu, pak to není nic nového. Nukleárními zbraněmi se strašilo už od chvíle, kdy byly vynalezeny, a ani nejkrutější komunističtí diktátoři se po nich nakonec neodvážili sáhnout. Navíc jsme součástí NATO, obranného spolku, který už hodně dlouho nevykazoval takovou míru jednoty. A v Bílém domě už naštěstí nesedí nenávistný narcis, ale moudrý a zkušený pán, který dokáže zachovat klid. I nedávné kongresové volby v USA jasně ukázaly, že v krizových časech dávají mnohdy voliči před populisty přednost klidné síle.

Ano, covid je tu stále s námi, ale už se mu umíme mnohem lépe bránit. Vědcům se podařilo vyvinout účinnou vakcínu a naše zdravotnictví dosahuje natolik špičkové úrovně, že dokáže pomoci i lidem s postcovidovým syndromem. Patříte mezi ně? Nevěšte hlavu a buďte trpěliví. Chce to zkrátka čas, někdy více, někdy méně. Občas můžete mít pocit, že už máte vyhráno, abyste nakonec zjistili, že cílová rovinka je ještě daleko. Následuje sice obrovské zklamání, ale je třeba se mu nepoddat.

Právě probíhající energetická krize bezpochyby povede k nárůstu chudoby. Někteří vládní politici k ní přistupují velmi nešťastně (výrok o dvou svetrech je stejně hloupý jako Trumpův nápad se vstřikováním dezinfekce do žil), někteří opoziční politici jí zase zneužívají (a přitom za ni také nesou odpovědnost). Naštěstí ale žijeme ve 20. století a náš systém zdravotní a sociální péče stojí na poměrně silných základech. Jde jen o to, aby někteří politici nenarušovali jeho chod svými špatnými „novátorskými“ nápady. Ano, hodil by se nám tu teď nějaký ten Franklin D. Roosevelt, který by se nás pokusil osvobodit od strachu ze strachu, ale to, že někdo takový ještě nepřišel, může znamenat, že ještě není tak zle, jak to někdy vypadá.

Máte kolem sebe alespoň tři (čtyři, pět…) lidi, které máte opravdu rádi a věříte jim? Pak jim to dejte najevo. Potkali jste v nedávné době někoho, kdo jejich okruh rozšířil? Pak mu to také dejte najevo. A pozor, nemusíte pouze dávat, můžete také příjmat! Zkuste si v paměti uchovat každý hezký okamžik, který jste letos prožili, uvidíte, kolik pozitivní energie z něj lze načerpat. To se mi to radí, že? Mně, který má tendenci vidět mnoho věcí zbytečně černě nebo jim připisovat nesprávný význam. Ale i já se snažím. Nejen proto, že musím, ale také proto, že chci. A byť také pociťuji určitou nervozitu z příštího roku, něco mi našeptává, že to nakonec zvládneme!