Proč nebudu na letošní Oscary vzpomínat v dobrém?

„Nová doba,“ řekla mi má žena, když jsem se s ní podělil o své počáteční dojmy ze snímku Všechno, všude, najednou. Právě tato akční komedie s prvky fantasy, kterou režírovali i napsali Dan Kwan a Daniel Scheinert, byla vyhlášena nejlepším filmem loňského roku. Ovládla však ještě dalších šest kategorií, z toho hned tři herecké. Za sebe říkám, že tomu vůbec nerozumím. Všechno, všude, najednou ze všeho nejvíce připomíná onen pověstný dort pejska a kočičky. Ústřední myšlenka (rodina je nejdůležitější) je sice naprosto srozumitelná, děj je ovšem poněkud chaotický a některé scény jsou za hranou dobrého vkusu. Je smutným paradoxem, že se na letošní udílení Oscarů nedostavili Tom Cruise a James Cameron, hollywoodští velikáni, kteří jsou podepsaní pod dvěma nejúspěšnějšími filmy roku 2022 (Top Gun: Maverick a Avatar: The Way of Water).

Tím ale výčet paradoxů ani zdaleka nekončí. Pokračování Top Gunu a Avatara si totiž odnesla pouze po jedné zlaté sošce, což je tak trochu výsměch všem, kteří v době pandemie čínského koronaviru bojovali za záchranu kin. A ve finále to byli právě Cruise a Cameron, díky komu se diváci ve velkém počtu vrátili do biografů. Top Gun: Maverick utržil celosvětově téměř 1,5 miliardy dolarů, Avatar: The Way of Water dokonce 2,3 miliardy. Jistě, vysoké tržby ještě nemusí být známkou kvality, oba zmíněné filmy však žebříčkům návštěvnosti kralovaly dlouhé týdny, což znamená, že si je spokojení diváci vzájemně doporučovali a chodili na ně opakovaně.

Dalším paradoxem letošních Oscarů je skutečnost, že snímky, jimž byly připisovány velké šance, nakonec smutně pohořely. Platí to zejména pro okouzlující melodrama Fabelmanovi, jehož prostřednictvím si legendární režisér Steven Spielberg zavzpomínal na své dětství a současně vzdal upřímný hold staré dobré filmařině. Mnohé nasvědčovalo tomu, že tentokrát už se Spielberg třetího Oscara za nejlepší režii přece jen dočká, leč nestalo se. Stejný osud však potkal výborné drama (jež bývá z nějakého záhadného důvodu označováno za černou komedii) Martina McDonagha Víly z Inisherinu. Těžko říci, proč se Oscar vyhýbá McDonaghovi jako čert kříži: tak jako neuspěl letos, neuspěl ani před pěti lety s geniálním snímkem Tři billboardy kousek za Ebbingem.

Velká překvapení letos přinesly také herecké kategorie. Favorizovaná Cate Blanchettová, která nezapomenutelným způsobem zazářila v psychologickém dramatu Tár, se nakonec musela sklonit před Michelle Yeohovou. Ta se díky svému výkonu ve snímku Všechno, všude, najednou stala historicky první herečkou asijského původu, jež byla oceněna Oscarem za hlavní roli. Což jí nelze nepřát, protože je-li na zmíněném snímku něco zajímavého, pak jsou to především herci. O nejdojemnější moment oscarového galavečera se však letos postaral Ke Huy Quan, filmový partner Michelle Yeohové. Při přebírání Oscara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli zavzpomínal na své pohnuté dětství (se svým otcem uprchl z rodného Vietnamu do Hong Kongu, zatímco jeho matka s dalšími sourozenci pobývala v Malajsii) a vyjádřil upřímný vděk za oživení své herecké kariéry (kterou odstartoval snímek Indiana Jones a chrám zkázy). „Sny jsou něco, čemu musíte věřit. Já se toho svého málem vzdal. Prosím, udržujte své sny naživu,“ apeloval Quan na diváky.

Poněkud afektovaně naopak působila děkovná řeč Jamie Lee Curtisové, jež byla rovněž oceněna za film Všechno, všude, najednou. Slzy dojetí ronil také Brendan Fraser, který se coby hvězda melodramatu Velryba stal nejlepším hercem roku. Zlatá soška je pro něj velkou satisfakcí. Fraser před nějakými dvaceti lety platil za zářivou hvězdu, pak ale následovalo dlouhé období, kdy to s jeho kariérou a zdravím vypadalo neslavně. Ač je všeobecně známo, že Hollywood miluje velké návraty, platil letos mezi herci za nejžhavějšího favorita Austin Butler, jenž ve skvělém životopisném snímku Baze Luhrmanna Elvis ztvárnil zbožňovaného krále rokenrolu.

Předchozí dva oscarové ročníky mě naplnily nemalým optimismem. Ovládly je totiž snímky, jimž zlatá soška rozhodně slušela (Země nomádů, V rytmu srdce). Letos se o Oscara ucházelo deset filmů, z toho více než polovina zcela právem. Čerstvý vítěz však nakonec dosahuje stejně chabých kvalit jako moderátorský výkon Jimmyho Kimmela. Inu, nová doba, jak řekla moje žena. A já dodám, že Will Smith rozhodně nemusí být smutný z toho, že na letošní předávání Oscarů nebyl kvůli loňské facce pozván. Stejně jako Tom Cruise a James Cameron totiž o nic nepřišel.