Teroristický útok v Bombaji/Mumbaji napsal další kapitolu historie internetových médií, které se při mimořádných událostech staly už běžným informačním zdrojem. Kromě blogů, které se osvědčily při tsunami v roce 2004, a fotografujících mobilních telefonů, které se osvědčily při teroristických útocích v Londýně v roce 2005, na scénu nyní vstupuje také Twitter.
Ve svém glosáři jsem předevčírem napsal: „Další 17. listopad v médiích je za námi. Tentokráte bez nějakého „senzačního odhalení“. Zapomněl jsem však na to, že existují ještě týdeníky, například Reflex. Politolog Bohuslav Pečinka zde pod titulkem „Proč to prasklo?“ v úvodu sice píše „Samotné pátrání po okolnostech převratu je trochu pošetilé...“ nicméně zbytek textu věnuje pokusu odpovědět na otázku položenou v titulku, při kterém cituje svá autentická setkání s Oskarem Krejčím (bývalý poradce premiéra Adamce), Miroslavem Štěpánem (bývalý vedoucí městského výboru KSČ v Praze) a Pavlem Žáčkem (současným ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů).
Další 17. listopad v médiích je za námi. Tentokráte bez nějakého „senzačního odhalení,“ ale s dramatickými fotografiemi z Litvínova, zprávami o zahájení bezvízového styku s USA a se zaznamenáním četných prohlášení o „návratu komunistů k moci“ pod vlivem utváření krajských levicových koalic.