Někdy mám pocit, že buď neumím dobře číst, nebo toto umění je odepřeno některým publicistům v médiích. Speciálně ve věci právě diskutovaného „náhubkového“ zákona, což jest novela trestního řádu č. 141/1961, která v sobě obsahuje změnu zákona o přestupcích č. 200/1990, zákona o ochraně osobních údajů č.101/2000 a úpravu trestního zákona č. 140/1961. Před několika dny jsem se pokusil tuto novelu věcně vysvětlit.
Začalo to kuřimským případem týraných dětí a pokračovalo Krakaticí. Z dobrého úmyslu chránit před médii nezletilé, účelovými dodatky vznikl zákon Lex Kmenta, se kterým se novináři – alespoň přechodně – budou muset naučit žít. Poslanecká sněmovna v pátek 5. února odmítla senátní návrh, aby se z návrhu novely trestního řádu (sněmovní tisk 443) vypustil paragraf 8c ve znění: