Silný Železný nebo slabý Xaver?
Dnes jsem si vyhledal na na internetu záznam vystoupení Vladimíra Železného v talkshow Luboše Xavera Veselého „Café X“, které se vysílalo minulou středu na ČT1. Neočekával jsem, že se dozvím něco nového, ale chtěl jsem na vlastní oči vidět, jak se Vladimír Železný porovná s moderátorem, který se snaží svého hosta občas vyvést z míry překvapivými otázkami.
Po zhlédnutí pořadu musím konstatovat, že Železný rozhovor úspěšně „ustál“, měl vše pod kontrolou a naopak několikrát zabodoval ve svůj prospěch – mám na mysli především ochutnávku alkoholů spojenou se znalostí a citacemi Haškova Švejka.
Jenomže na druhé straně, ten tlak ze strany Xavera Veselého byl téměř nulový, což nepřekvapuje u moderátora, jehož rešerše o pozvaném hostu jsou povrchní, čerpají z obecně známých, ne-li bulvárních zdrojů, a který svého hosta vítá téměř v předklonu a nazývá ho „člověkem vašeho formátu.“
Tuto poznámku však nepíšu proto, abych dělal reklamu Vladimíru Železnému nebo kritizoval Luboše Xavera Veselého. Chci především upozornit na historický omyl, který se týká televizních záběrů vysílání z Měšťanské Besedy, na nichž František Filipovský předvádí Molierova Lakomce – přesněji řečeno: účinkuje v herecké etudě o tom, jak tuto roli nastudoval Jindřich Mošna. Xaver černobílé záběry uvedl jako „krásnou televizní ukázku“, kterou „vás možná překvapím“ s tím, že pocházejí z historického zahájení televizního vysílání v květnu 1953. Není to pravda. Již mnohokrát uváděný televizní šot pochází totiž až z roku 1958, kdy televize slavila pětileté výročí, a proto scénku s Františkem Filipovským v autentickém prostředí znovu zrekonstruovala.
V pořadu se Vladimír Železný pochlubil, že jako osmiletý chlapec byl onoho prvního května 1953 přímo na místě ve Vladislavově ulici, když televize začínala. Od pohotového moderátora bych očekával, že téma rozvine, a že se zvědavě bude dále ptát, jak se Železného otec mezi oficiální hosty pozvané do Měšťanské Besedy dostal.
Nestalo se tak, a já se mohu jen dohadovat, proč. Že by to „překvapení“ se záběry z Měšťanské Besedy bylo předem připravené, a že by se Železný s moderátorem dohodl, že další otázky na toto téma nebudou?
Po zhlédnutí pořadu musím konstatovat, že Železný rozhovor úspěšně „ustál“, měl vše pod kontrolou a naopak několikrát zabodoval ve svůj prospěch – mám na mysli především ochutnávku alkoholů spojenou se znalostí a citacemi Haškova Švejka.
Jenomže na druhé straně, ten tlak ze strany Xavera Veselého byl téměř nulový, což nepřekvapuje u moderátora, jehož rešerše o pozvaném hostu jsou povrchní, čerpají z obecně známých, ne-li bulvárních zdrojů, a který svého hosta vítá téměř v předklonu a nazývá ho „člověkem vašeho formátu.“
Tuto poznámku však nepíšu proto, abych dělal reklamu Vladimíru Železnému nebo kritizoval Luboše Xavera Veselého. Chci především upozornit na historický omyl, který se týká televizních záběrů vysílání z Měšťanské Besedy, na nichž František Filipovský předvádí Molierova Lakomce – přesněji řečeno: účinkuje v herecké etudě o tom, jak tuto roli nastudoval Jindřich Mošna. Xaver černobílé záběry uvedl jako „krásnou televizní ukázku“, kterou „vás možná překvapím“ s tím, že pocházejí z historického zahájení televizního vysílání v květnu 1953. Není to pravda. Již mnohokrát uváděný televizní šot pochází totiž až z roku 1958, kdy televize slavila pětileté výročí, a proto scénku s Františkem Filipovským v autentickém prostředí znovu zrekonstruovala.
V pořadu se Vladimír Železný pochlubil, že jako osmiletý chlapec byl onoho prvního května 1953 přímo na místě ve Vladislavově ulici, když televize začínala. Od pohotového moderátora bych očekával, že téma rozvine, a že se zvědavě bude dále ptát, jak se Železného otec mezi oficiální hosty pozvané do Měšťanské Besedy dostal.
Nestalo se tak, a já se mohu jen dohadovat, proč. Že by to „překvapení“ se záběry z Měšťanské Besedy bylo předem připravené, a že by se Železný s moderátorem dohodl, že další otázky na toto téma nebudou?