Zdá se, že v nejpopulárnějším českém fotbalovém klubu Sparta Praha je docela častým zvykem označovat hráče s tmavou barvou pleti jako „černé“.

Při televizním rozhovoru v přestávce Evropské ligy s Lausanne mluvil asistent trenéra Sparty o hráčích s tmavou barvou pleti soupeře jako o „černých“. Minulý čtvrtek večer povídal něco v tom smyslu, že letenští obránci od "černých" moc odstupují.

V pondělí večer označil za „černé“ letenský brankář Jarda Blažek své spoluhráče Kweukeho a Wilfrieda. Na tiskové konferenci po výhře svého týmu v Liberci 2:1 je jako „černé“ chválil, poněvadž svými trefami napravili jeho hrubou chybu při prvním gólu domácího Slovanu.

Nemyslím si, že by označení fotbalistů za „černé“ bylo důkazem toho, jak na Letné bují rasismus. Vždyť trenér Josef Chovanec mluvil na stejné tiskové konferenci o Kweukem a Wilfriedovi jako o Leonardovi a Bonym. A fanoušci na Letné už nebučí.

Slovo „černí“ nebo „černoši“ navíc přece není – alespoň soudím - žádná nadávka. Stejně jako blonďák, zrzka, tlouštík či cikán. Horší je, když o někom řeknete, že má vlasy, jak jak po....... slámu. Když rusovlasé holce říkáte programově „rezka“. Tlouštíkovi „tlusťoch“. A cikánovi „morgoš“. Nebo „huron“ - jako „bílí“ puberťáci někdy v roce 1975.

Případně pomeznímu rozhodčímu cikánovi vynadáte do „smradlavejch cikánů“, jako jeden náš plavský záložník v roce 1990. Měl pocit, že nás arbitr s tmavou barvou pleti zaříznul. Hlavní rozhodčí nebyl člen Ku--lux-klanu a našeho řečníka okamžitě vyloučil.

Pamatuji si, jak liberecký trenér Ladislav Škorpil před lety mluvil o hráči Slovanu s tmavou barvou pleti Baffourovi Gyanovi jako „ o tom našem černouškovi Bubu“. Mazlivě, bez úmyslu jakkoliv uškodit hráči s tmavou barvou pleti.

Jenomže ve světě se už dlouho nenosí označení „černí“ a „černoši“ a dokonce ani „černoušci“.

Chápu, že na hřišti by nastaly pro trenéry i hráče obrovské problémy, když by na sebe řvali: „K…., vobsaď si už konečně toho hráče s tmavou barvou pleti!“ místo: „K…., vobsaď si už konečně toho černocha!“ Než by dokončili první větu, která je v dokonalém souladu s kampaní Stop rasismu, už by se jim balón třepotal v síti.

Navíc hráči s tmavou barvou pleti nejsou jen „černoši“, ale i cikání, Indové, Turci. A koho z nich pak chytit kolem krku a boků, aby se nedostal do zakončení? To by byl ve vápně maglajz kvůli tomu krasořečnění.

A zůstaneme – li u Sparty, pak mezi hráče s tmavou barvou pleti patříval rovněž kanonýr Horst Siegl. Když to přehnal v solárku…

Mydlil jsem kdysi fotbal za žáky i s „cikánama“. Vyrostli jsme a ušlechtilí představitelé nové demokratické společnosti se najednou styděli vyslovit slovo „cikáni“. Přemlouvali nás, ať spolu s nimi užíváme „Romové“. Říkal mi pak jeden bývalý spoluhráč cikán v hospodě: „Ale Mílo. My nejsme žádní Romové, my jsme odjakživa cikáni."

Ale určitě by mým kamarádům cikánům moc vadilo, kdybych jako brankář v kabině o přestávce říkal klukům: „Proč to, k…., nehrajete víc přes ty naše cikány, když jim to dneska tak jde?“

Oni se totiž jmenovali Jarda, Ludvík a Mirek. Ale myslím si, že ten „bílej“ pavouk Jarda Blažek bude na veřejnosti o svých „černých“ spoluhráčích mluvit někdy taky jako o Bonym a Leovi.

Ne proto, že se to ve světě momentálně nosí. Ne proto, že je nějaká kampaň Stop rasismu!

Proto, že on jim určitě na tréninku, v kabině a jinde říká Bony a Leo. A ne snad, proboha, Blacku. Vždyť by pak "ty kluci africký" s tmavou bravou pleti ani pořádně nevěděli, na koho z nich ten jejich brankář vlastně mluví.