Liberecký kraj. Ještě horší než za komunistů
Coby vynikající pomůcka při debatách staromilců na téma „Jak se za 21 let od Sametové revoluce změnilo úplné houby“ by mohl posloužit měsíčník Liberecký kraj. Periodikum, které jako by z oka vypadlo totalitním prostředkům masové informace a propagandy (PMIP), vydává v ohromujícím nákladu 182.000 kusů Liberecký kraj (ovládaný ČSSD).
Odpovědnost za tyto pseudonoviny nese redakční rada, složená z členů Rady Libereckého kraje (drtivá většina hájí barvy ČSSD). Podle obsahu a formy měsíčníku je jejich největší starostí snaha o prosazování politiky strany a jejích vrcholných krajských představitelů, především pak hejtmana Stanislava Eichlera (ČSSD).
V PMIP jsem začal pracovat v roce 1985. Nastoupil jsem tehdy jako redaktor týdeníku OV KSČ Noviny Jablonecka. Gorbačovova perestrojka ještě nezačala a Noviny Jablonecka se hemžily bláboly typu: „Předsednictvo OV KSČ na svém listopadovém zasedání schválilo směry dalšího uplatňování zdokonalené ekonomické účinnosti mzdové soustavy (ZEÚMS) a zabývalo se také dalšími aktuálními stranickými, hospodářskými a společenskými tématy…“.
Nebo „ U příležitosti 68. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) se konal v Divadle Julia Fučíka slavnostní večer za účasti vedoucího tajemníka OV KSČ Ivana Pultara…“ Na šedivých stránkách dominovaly snímky komunistických funkcionářů.
Rovněž listopadový měsíčník Liberecký kraj se v roce 2010 hemží bláboly typu: „Ve čtvrtek 21. října se v Rančířově u Jihlavy uskutečnilo třetí zasedání Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti Rady Asociace krajů ČR v tomto roce, jehož hlavním tématem byla opět aktuální problematika jednotlivých operačních programů Evropské unie.“ Jako omluva neobstojí ani to, že Liberecký kraj dává svůj měsíčník lidem zadarmo. No, zadarmo… Viz níže.
Noviny Jablonecka měly osm stránek stejně jako měsíčník Liberecký kraj. V každém čísle muselo být vyfocených několik vrcholných funkcionářů KSČ. Jinak bychom dostali od soudruha ideologického tajemníka Bohumila Döringa „pěknou“ čočku. Řeknu Vám ale, kam se obrazový výskyt soudruha Pultara v Novinách Jablonecka hrabe na bilanci přítele Eichlera v měsíčníku Libereckého kraje!
Pultar si škrtl v Novinách Jablonecka tak jednou dvakrát do týdne, Eichlera jsem napočítal v listopadovém měsíčníku Liberecký kraj na fotografii desetkrát. Předává, tleská, blahopřeje a oceňuje. Já, já, já jenom já. Třeba „já a obyvatelé tohoto kraje nikdy nezapomeneme“.
Přítel hejtman se v posledním měsíčníku Liberecký kraj zviditelňuje mimo jiné s plukovníkem Hlinovským, hasičem oceněným za pomoc při povodních Medailí za zásluhy III. stupně. Fotograf je spolu zachytil při příležitosti, kdy Hlinovský, jak stojí na začátku zprávy, „přinesl medaili ukázat i Stanislavu Eichlerovi“.
Medaili ovšem na snímku nepředvádí Hlinovský, ale Eichler. A pod rukou, v níž hejtman medaili drží, se vyjímá titulek: „Řídil skvěle záchranu lidí i jejich majetku. Dostal za to medaili“.
Doufám, že nešlo o úmysl, ale jenom o nebetyčnou o hloupost.
O stejnou hloupost (bráno tedy z obecného, nikoliv ze stranického pohledu) jakou je vydávat něco tak neužitečného (bráno tedy pro lidi, nikoliv pro ČSSD) jako měsíčník Liberecký kraj. Snůšku nudných úředních textů, projevů plných frází a fotek papalášů. V listopadovém měsíčníku najdete jejich obličeje na 16 snímcích (15 přátel z ČSSD a jeden ministr obrany Vondra z ODS). Nad ostatními fotkami vedou ty hlavounské 16:6…
Holt, za uplynulý měsíc nezajímalo obyvatele Libereckého kraje nic víc než přítel hejtman a další vysocí funkcionáři ČSSD. Tedy alespoň podle mínění redakční rady měsíčníku Liberecký kraj.
Jakoby neexistovaly krajské dětské domovy, domovy důchodců, školy a další zajímavé a činorodé krajské komunity, kterým by měsíčník poskytoval prostor k prezentaci. Prostor pro fotogalerie z akcí, pro diskusi o tom, jak se jim žije v Libereckém kraji. Živý prostor na úkor strnulé sebeprezentace hejtmana, jeho náměstků a radních. Na úkor neučtitelných referátů z konferencí, veletrhů, odborných seminářů. Oficiálních zpráv ze zasedání a jednání. Na úkor úředních oznámení.
Liberecký kraj přece žije úplně jinými věcmi, než se objevují v jeho měsíčníku. Tak jako jimi žil v době komunistické diktatury. Ale upřímně, v Novinách Jablonecka jsme se týden co týden těšili alespoň na sportovní výsledky z okresního přeboru a na černou kroniku kapitána Veřejné bezpečnosti Kobezdy. Měsíčník Liberecký kraj se hodí tak do klece kanárovi.
Kolik korun ročně stojí vytištění osmistránkového měsíčníku s nákladem 182.000 kusů? Bezpochyby několik milionů. Pokud by reprezentace Libereckého kraje platila měsíčník Liberecký kraj z rozpočtu ČSSD, všechno by bylo v naprostém pořádku.
Ale ona dává do toho papalášského plátku měsíčně statisíce korun z veřejných zdrojů. Pro objektivitu – stejně je tam sypala ve své čtyřletce ODS.
Jenže reklamu pro své politiky platí teď z peněz daňových poplatníků přátelé sociální demokraté. Z peněz, po nichž v době hospodářské krize volají zoufale a marně třeba muzea. A kdybych chtěl být zlý, našel bych ještě horší případy…
Ale proč na ně být vlastně hodný? Nemocnice, protidrogová centra, ústavy pro zdravotně postižené.
Odpovědnost za tyto pseudonoviny nese redakční rada, složená z členů Rady Libereckého kraje (drtivá většina hájí barvy ČSSD). Podle obsahu a formy měsíčníku je jejich největší starostí snaha o prosazování politiky strany a jejích vrcholných krajských představitelů, především pak hejtmana Stanislava Eichlera (ČSSD).
V PMIP jsem začal pracovat v roce 1985. Nastoupil jsem tehdy jako redaktor týdeníku OV KSČ Noviny Jablonecka. Gorbačovova perestrojka ještě nezačala a Noviny Jablonecka se hemžily bláboly typu: „Předsednictvo OV KSČ na svém listopadovém zasedání schválilo směry dalšího uplatňování zdokonalené ekonomické účinnosti mzdové soustavy (ZEÚMS) a zabývalo se také dalšími aktuálními stranickými, hospodářskými a společenskými tématy…“.
Nebo „ U příležitosti 68. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) se konal v Divadle Julia Fučíka slavnostní večer za účasti vedoucího tajemníka OV KSČ Ivana Pultara…“ Na šedivých stránkách dominovaly snímky komunistických funkcionářů.
Rovněž listopadový měsíčník Liberecký kraj se v roce 2010 hemží bláboly typu: „Ve čtvrtek 21. října se v Rančířově u Jihlavy uskutečnilo třetí zasedání Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti Rady Asociace krajů ČR v tomto roce, jehož hlavním tématem byla opět aktuální problematika jednotlivých operačních programů Evropské unie.“ Jako omluva neobstojí ani to, že Liberecký kraj dává svůj měsíčník lidem zadarmo. No, zadarmo… Viz níže.
Noviny Jablonecka měly osm stránek stejně jako měsíčník Liberecký kraj. V každém čísle muselo být vyfocených několik vrcholných funkcionářů KSČ. Jinak bychom dostali od soudruha ideologického tajemníka Bohumila Döringa „pěknou“ čočku. Řeknu Vám ale, kam se obrazový výskyt soudruha Pultara v Novinách Jablonecka hrabe na bilanci přítele Eichlera v měsíčníku Libereckého kraje!
Pultar si škrtl v Novinách Jablonecka tak jednou dvakrát do týdne, Eichlera jsem napočítal v listopadovém měsíčníku Liberecký kraj na fotografii desetkrát. Předává, tleská, blahopřeje a oceňuje. Já, já, já jenom já. Třeba „já a obyvatelé tohoto kraje nikdy nezapomeneme“.
Přítel hejtman se v posledním měsíčníku Liberecký kraj zviditelňuje mimo jiné s plukovníkem Hlinovským, hasičem oceněným za pomoc při povodních Medailí za zásluhy III. stupně. Fotograf je spolu zachytil při příležitosti, kdy Hlinovský, jak stojí na začátku zprávy, „přinesl medaili ukázat i Stanislavu Eichlerovi“.
Medaili ovšem na snímku nepředvádí Hlinovský, ale Eichler. A pod rukou, v níž hejtman medaili drží, se vyjímá titulek: „Řídil skvěle záchranu lidí i jejich majetku. Dostal za to medaili“.
Doufám, že nešlo o úmysl, ale jenom o nebetyčnou o hloupost.
O stejnou hloupost (bráno tedy z obecného, nikoliv ze stranického pohledu) jakou je vydávat něco tak neužitečného (bráno tedy pro lidi, nikoliv pro ČSSD) jako měsíčník Liberecký kraj. Snůšku nudných úředních textů, projevů plných frází a fotek papalášů. V listopadovém měsíčníku najdete jejich obličeje na 16 snímcích (15 přátel z ČSSD a jeden ministr obrany Vondra z ODS). Nad ostatními fotkami vedou ty hlavounské 16:6…
Holt, za uplynulý měsíc nezajímalo obyvatele Libereckého kraje nic víc než přítel hejtman a další vysocí funkcionáři ČSSD. Tedy alespoň podle mínění redakční rady měsíčníku Liberecký kraj.
Jakoby neexistovaly krajské dětské domovy, domovy důchodců, školy a další zajímavé a činorodé krajské komunity, kterým by měsíčník poskytoval prostor k prezentaci. Prostor pro fotogalerie z akcí, pro diskusi o tom, jak se jim žije v Libereckém kraji. Živý prostor na úkor strnulé sebeprezentace hejtmana, jeho náměstků a radních. Na úkor neučtitelných referátů z konferencí, veletrhů, odborných seminářů. Oficiálních zpráv ze zasedání a jednání. Na úkor úředních oznámení.
Liberecký kraj přece žije úplně jinými věcmi, než se objevují v jeho měsíčníku. Tak jako jimi žil v době komunistické diktatury. Ale upřímně, v Novinách Jablonecka jsme se týden co týden těšili alespoň na sportovní výsledky z okresního přeboru a na černou kroniku kapitána Veřejné bezpečnosti Kobezdy. Měsíčník Liberecký kraj se hodí tak do klece kanárovi.
Kolik korun ročně stojí vytištění osmistránkového měsíčníku s nákladem 182.000 kusů? Bezpochyby několik milionů. Pokud by reprezentace Libereckého kraje platila měsíčník Liberecký kraj z rozpočtu ČSSD, všechno by bylo v naprostém pořádku.
Ale ona dává do toho papalášského plátku měsíčně statisíce korun z veřejných zdrojů. Pro objektivitu – stejně je tam sypala ve své čtyřletce ODS.
Jenže reklamu pro své politiky platí teď z peněz daňových poplatníků přátelé sociální demokraté. Z peněz, po nichž v době hospodářské krize volají zoufale a marně třeba muzea. A kdybych chtěl být zlý, našel bych ještě horší případy…
Ale proč na ně být vlastně hodný? Nemocnice, protidrogová centra, ústavy pro zdravotně postižené.