Nejsem rád, že je Kateřina Neumannová na ZOH 2010 v Kanadě jako komentátorka (i když běhům na lyžích bezpochyby dobře rozumí). Nejsem dokonce rád, že je tam vůbec. Mám z toho divný pocit, poněvadž na předchozích hrách jsem se na ni vždycky těšil jak malý Jarda. Jenomže...

Zatímco si teď Neumannová užívá v dresu veřejnoprávní České televize na tratích ve Whistleru, doma stoupají každým dnem dluhy, na nichž se výrazně podílela jako předsedkyně organizačního výboru mistrovství světa (MS) v klasickém lyžování 2009 v Liberci. V současné době přerostly se smluvními pokutami a s úroky z prodlení 110 milionů korun.


"Dělá, jakoby se jí dluhy vůbec netýkaly," tvrdí liberecký primátor Jiří Kittner. Neumannová komentuje v České televizi výkony českých běžkyň a běžců ve chvíli, kdy Svazu lyžařů České republiky hrozí kvůli jejímu manažerskému selhání ekonomický kolaps.

Protože právě svaz byl s městem Liberec jedinými členy občanského sdružení, za nímž obrovské dluhy po MS zůstaly. Svazu ale peníze chybí. V takových situacích přichází obvykle na řadu exekuce. A aukce majetku. "Vyvolávací cena lyží, bot, hůlek a vosků - 15.000 korun. Poprvé, podruhé, potřetí," trénuje už možná licitátor.

Ale třeba Neumannová přijde při projížďkách ve Whistleru na to, jak rok po hospodářsky zpackaném MS někde získat chybějící peníze. Aby mohla svým obchodním partnerům dát, co jim právem náleží. Ještě předtím, než jejich žaloby začnou projednávat soudy. Pořadatelům MS naletělo zhruba 90 soukromých firem i veřejných institucí.

Neumannová, fantastická, obdivuhodná sportovkyně, se stala mezi olympijskými hrami v Naganu a Turíně mezi lidmi takovou ikonou, že řada z nich v souvislosti s ekonomickým krachem libereckého MS stále ještě opakuje: "Ale ona za to nemůže."

Fakta ale bohužel vypovídají o pravém opaku. A ty krásné vzpomínky na noční přetahovanou o medaile s Norkami v Naganu, na statečné boje s nadopovanými Ruskami v Salt Lake City a na zlatou turínskou tečku hořknou každým dnem. V přímé úměře ke zvyšujícím se dluhům z libereckého MS.

Jaká škoda. S tchánem a švagrem jsme před čtyřmi lety skákali díky Kateřině v obýváku tak, že okolo futer u dveří opadala omítka.