Hned na úvod musím říct, že jsem většinou v politice dalek toho, abych někoho obviňoval z nezodpovědnosti. To, že jsem v aktuálním komentáři sáhl k tomuto poměrně silnému vyjádření, je ale mimo jiné reakce na slova, která na svém facebookovém profilu před pár dny uveřejnil předseda pražské ODS Filip Humplík. Jednalo se v jeho svérázném podání o komentář k požadavkům Matěje Stropnického, které předseda Strany zelených sdělil při vyjednávání o staronové koalici na pražském magistrátu jako podmínky pro to, aby sám neusedl v Radě hlavního města Prahy, což jsme zase po předchozích zkušenostech ze společné práce požadovali my, tedy ČSSD, ale také ANO.

Nejprve bych rád uvedl, o které programové požadavky se ze strany Matěje Stropnického, potažmo Strany zelených jednalo, jelikož předseda pražské ODS Humplík je ve svém rozhořčeném statusu „zapomněl“ zmínit všechny. Požadavků je celkem pět a volně bych je parafrázoval takto:

▪ Praha se pokusí získat do svého vlastnictví budovu žižkovské Kliniky;
▪ Praha se vloží do dění na žižkovském nákladovém nádraží, které by se mělo stát kulturním centrem;
▪ Praha bude více investovat do instalací umění ve veřejném prostoru;
▪ Praha zvýší majetkové daně, z čehož se bude financovat sociální bydlení;
▪ Vznikne mapa městské infrastruktury.

A nyní, abych nastínil reálie v kompletním obraze, si dovolím uvést celé vyjádření pana předsedy Humplíka na jeho facebookovém profilu:

Kolik bude Pražany stát Stropnického ultimátum? Navýšení daně z nemovitosti = 80 miliónů, odkup Kliniky = desítky miliónů. Při konzervativním odhadu nás tedy Matěj Stropnický vyjde na 100 miliónů korun. Z toho většina půjde přímo z kapes vlastníků bytů (polovina Pražanů bydlí v domě nebo bytě v osobním vlastnictví a již nyní platí Pražané nejvyšší daň v republice) a zbytek peněz doplatí město, které by pro ně určitě dokázalo najít lepší využití než je nákup nepotřebné budovy, který si vydupali veřejnoprávní squatteři z Kliniky. Moji židovští přátelé pro toto chování mají krásné slovo - chucpe!

Předseda pražské ODS se tedy rozhodl, že svou kritiku tohoto politického vyjednávání postaví na tom, že obyvatelům Prahy pěkně vypočítá, na kolik desítek a snad i stovek milionů je tyto požadavky Matěje Stropnického přijdou. A když už se někdo pouští do podobné demagogie, jsou jeho nejlepšími zbraněmi zkratky a zjednodušování, což pan předseda umně využil, a tak mu hned na první položce vyšlo, že nebozí Pražané zaplatí 80 milionů korun kvůli zvýšení daní z nemovitostí. Příšerné, že? Jenže nezjednodušenou pravdou je, že reálný dopad na obyvatele Prahy bude takový, že majitelé stometrového bytu ročně na daních za nemovitost zaplatí o cca 130 Kč ročně více.

To už tak šíleně nevypadá, mám pravdu? A to je ještě důležité doplnit, že takto navíc vybrané finance půjdou na sociální bydlení, tedy velmi prospěšnou věc. Posledním doplněním budiž to, že ČSSD chce v Praze dlouhodobě majetkové daně zvýšit právě z těchto pohnutek, a tak jsme v tomto bodě vlastně ve shodě a nemáme s ním problém. A téměř nemáme výhrady ani k dalším návrhům. Ani já sám tak trochu nemohu uvěřit tomu, že právě já, který má s Matějem Stropnickým celkem jasné negativní zkušenosti, mohu s klidným svědomím prohlásit, že jeho návrhy v této dohodě jsou rozumné a jeho postoj k celému problému je poměrně konstruktivní.

A tím se obloukem vraťme k pražské ODS. Protože pokud nyní označuji postup Matěje Stropnického a Strany zelených, potažmo Trojkoalice za konstruktivní, nemohu to samé tvrdit o chování ODS při jednáních o nové koalici v posledních týdnech. Rád bych panu Humplíkovi připomněl jednu zásadní věc, totiž že to byli právě občanští demokraté pod jeho vedením, kdo ze dne na den zazdil veškerá konstruktivní jednání, když přišli s ultimátem, že buď nebudou v koalici lidé z ANO, nebo tam nebude ODS. To se logicky také stalo, a musím se přiznat, že se domnívám, že s tím ODS počítala. Buď jak buď, občanští demokraté odmítli v Praze převzít odpovědnost a místo toho odešli do pohodlné opozice, ze které začali laciným způsobem ostřelovat koalici, která ještě ani nevznikla.

Bravo, pánové a dámy. Zachovali jste se tak, že dokonce i Matěj Stropnický, jakkoliv je jeho politika nestandardní, se chová konstruktivněji než vy. A to je, věřte mi, co říct.