PENÍZE JSOU VE SKUTEČNOSTI JAZYK. Je o tom přesvědčena řada odborníků, aniž by z toho ovšem vyvodili jasnější závěry o současném finančním, bankovním a monetárním systému. Naše peníze jsou dnes virtuální, abstraktní účetní zápisy. Přesto se k nim nadále chováme, jako by byly z podstaty nedostatkové a v našich myslích jaksi stále hmotné. To však vytváří mnoho velmi závažných problémů.

Namátkou několik výroků, které se odklánějí od tradičního pojetí peněz:

Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub třeba tvrdí, že peníze jsou „statistická konvence“ (2018).

Francouzský ekonom a státník Anne Robert Jacques Turgot uvádí v eseji Valeurs et Monnaies: „Peníze mají se všemi typy měřítek společné to, že jsou druhem jazyka...“.
Kostarický ekonom Alberto Martén pokládal peníze za pouhý „matematický zápis skutečně vytvořených hodnot“ (1951). Domníval se, že je třeba od sebe oddělit dvě neslučitelné funkce (jdoucí proti sobě): oběhovou a střadatelskou. Zachovat penězům jen jejich oběhovou (směnovou) funkci. Mít peněz „právě dost“, nikoli nedostatek nebo naopak nadbytek (ba doslova monetární overkill pro rizikové, hazardní, nesmyslné a spekulativní účely).

Počítačový odborník Andreas Antonopoulos považuje peníze za jazyk, nástroj komunikace o hodnotách, ale zřejmě i dalších věcech. Bitcoin označuje za „internet peněz“. Nejde mu ani tolik o bitcoin, jeden z mnoha možných jazyků s konkrétními vlastnostmi, ale o to, že na technologické platformě blockchainu můžeme vytvářet další peníze s jinými vlastnostmi. Bitcoin je jen první významná experimentální alternativa k centralizované národní měně, zatím ovšem funguje spíš jen jako spekulativní nástroj, kterého se rády chopily i banky a čile s ním obchodují. (2014)

Americká lingvistka Genevieve Vaughan považuje peníze za „jazyk o jediném slovu“. (1976)

Filosof Jan Sokol říká polovičatě – negativní definicí –, že „peníze nejsou zboží, protože jsou symbolické“.

Také Tomáš Sedláček si v jednom ze svých pravidelných sloupků v Hospodářských novinách jednou zaspekuloval, že národní měna je snad cosi jako „obecní pastvina“, něco „jako jazyk“.

Peníze mění svou podstatu...
O tom, že peníze „změnily svou podstatu“ (minimálně jednou v minulosti), se zmiňuje například ekonom Josef Jílek. Andreas Antonopoulos se nicméně domnívá, že peníze změnily svou podstatu hned šestkrát, poslední radikální změna přichází právě s bitcoinem. Digitální bitcoin se ovšem zhlédl ve vlastnostech zlata, což je poměrně pozoruhodný paradox, skoro bych řekla oxymoron.

Kniha Jazyk nepoznaný: peníze
Ve své již téměř dokončené knize Jazyk nepoznaný: peníze píšu o penězích z pohledu nejen ekonomie, ale i antropologie, filozofie, práva, dějin matematiky, účetnictví, písma či lingvistiky. Jednak v ní popisuji srozumitelně stávající systém, ale hlavně se snažím předložit nepochybné důkazy, že peníze jsou jazyk – a co z toho vyplývá. Nabízím dále souhrnnou typologii p-e-n-ě-z (zahrnujících vlastnosti národní měny a různých alternativních, komplementárních a jiných měn). A shromáždila jsem přehled nejzajímavějších návrhů reforem peněžního systému z celého světa. Včetně svého vlastního pojetí, důsledně domýšlejícího peníze jako jazyk.

Každý „skok" do vyššího řádu složitosti společnosti si v minulosti vyžádal přinejmenším podstatné rozšíření znakových řad existujícího jazyka, případně vytvoření zcela nového typu jazyka, který bude schopen takovou složitost pojmout, reflektovat a vyjadřovat - a tedy i "VIDĚT" DOSUD NEVIDĚNÉ, VYSLOVIT DOSUD "NEVYSLOVITELNÉ". Žijeme právě v takové době. A "peníze" jsou tím nástrojem, o němž ale zatím nevíme, že by mohl a měl sloužit jako jazyk.

Naše tekutá doba se vyznačuje tím, že se v ní sbíhá a současně působí řada velmi závažných trendů, které naše současné "nedostatkové peníze" (a naše mylné pojetí peněz) neumějí z podstaty řešit, protože o nich neumějí smysluplně komunikovat, naopak je vyhrocují do neúnosné míry:

1. odpady z hospodářské činnosti a výrazně konzumně zaměřená společnost se už stávají neúnosným problémem pro životní prostředí
2. rapidně klesá biodiverzita, pestrost života, schopnost přírody obnovovat své zdroje
3. rozvoj pracovněúsporných technologií, 
4. rozvoj technologií, které podporují decentralizaci
5. rozvoj technologií, které podporují sdílení 
6. roste počet obyvatel planety
7. obyvatelstvo stárne
8. je příliš málo slušně placené práce, důstojné práce pro většinu lidí
9. jsme svědky delegitimizace politiky a slábnoucího státu
10. silnými aktéry se stávají vůči občanům neodpovědné globální korporace
11. vojensko-průmyslový komplex (zřejmě) již překročil rozumnou kritickou hranici podílu na celkovém hospodářství 

Hledám nyní odvážného vydavatele, případně knihu vydám vlastním nákladem. Pokud chcete vědět více, navštivte tuto stránku (https://www.hithit.com/cs/project/6160/kniha-jazyk-nepoznany-penize).