Kostarický synergismus na vlně koronavirové: krize jako využitá (!) příležitost k rozvoji
Neustále opakuji, že o Kostarice budeme slýchat čím dál častěji. Tato středoamerická demokracie se totiž sebejistě posunuje od lineárního (fragmentárního) výkonu k synergickému výkonu chytrých institucionálních klastrů. Chcete další důkaz?
Představte si univerzitní autonomní prostor (5 státních univerzit) s vlastním celostátním televizním kanálem, periodikem a rozhlasovou stanicí. S rozpočtem koncipovaným na pět let dopředu, ústavně daným právem 8 % HDP na školství.
Tento univerzitní klastr (v úzké spolupráci s neziskovým, podnikatelským i vládním sektorem) mimo jiné připravuje a vydává diagnosticko-analytickou ročenku „Stav národa – jakou Kostariku máme a jakou ji chceme mít“ (běží již přes 20 let). Může se pochlubit databází Hypatia (https://hipatia.cr/conozcanos), která sleduje výzkum, vědění a působení kostarických vědců a týmů (včetně hybridních, potažmo podnikatelských výzkumných a vývojových týmů) po celém světě. Tento sektor zná velmi dobře své silné stránky a slabiny a také příležitosti rozvoje celé země, opakovaně je vyhodnocuje a činí v tomto směru značnou osvětu napříč společností.
Některé výzkumné ústavy (jako např. Ústav Clodomira Picada, ) mají již svá střediska aplikovaného výzkumu, které již pomalu fungují de facto jako malá průmyslová zařízení (most k technologickému transferu).
Představte si jinou autonomní instituci, totiž sdruženou státní pojišťovnu (Caja costarricense de seguro social, https://www.ccss.sa.cr, ústavní články 73 a 177), která hospodaří s příspěvky zdravotního i sociálního pojištění dohromady (!) a hlavně odděleně od státního rozpočtu – tato pojišťovna se ale například nezaobírá pojistkami proti pracovním úrazům a také je neodškodňuje, zde se počítá s odpovědností majitelů firem (to řeší jiný zákon a fondy). Mimochodem Caja de seguro také může poskytovat vlastní hypoteční úvěry.
Proyecto país: strategické rozhodnutí dát impulz k intenzivnějšímu rozvoji a aplikaci znalostí, větší soběstačnosti a potenciálním úsporám/novým finančním zdrojům
Jako vícekrát ve svých dějinách dokázala i v tomto případě Kostarika učinit rozhodnutí, že půjde cestou ke zvýšení soběstačnosti – k zevnitř motivovanému růstu vlastními silami, s využitím nejvýše mentorů, poradců a konzultantů ze zahraničí (podobně jako na první vybudované elektrárně v 50. letech vychovali první generaci svých inženýrů).
Caja costarricense de seguro social se tedy na počátku koronavirové krize dohodla spolu s dalšími institucemi (ministerstvem zdravotnictví aj.) následovně: nebudou nakupovat drahé prostředky ochrany a léčiva ze zahraničí, ale úkolem všech znalostních a příslušných výrobních klastrů je co nejrychleji dodat ochranné masky, ventilátory a vyrobit vlastní léčivo.
Caja de seguro proto také pomáhá zafinancovat vůbec první prováděnou klinickou studii v zemi, neboť to je v zájmu kostarické společnosti v dlouhodobém horizontu. V médiích zaznívá opakovaně rituální mantra, že všechny instituce financované z veřejných prostředků musí v posledku sloužit veřejnému blahu a mít především na paměti zájem společnosti jako celku. A v tomto případě to tak také je.
Prvního nemocného registruje Kostarika od 6.3. (zdravotnický systém má v tu dobu k dispozici 600 ventilátorů, kdežto sousední země kolem 100). Ve stejnou dobu jako Česká republika vyhlašuje nouzový stav. Po dvou dalších týdnech: o 200 ventilátorů navíc, 23 hospitalizovaných. Je postavena nová nemocnice s 88 lůžky.
Po pěti měsících může Kostarika oznámit, že úspěšně pokračuje na své cestě k provedení úplně první klinické studie v zemi (ověření bezpečnosti a účinnosti) léku. Projekt financuje právě autonomní státní pojišťovna. Její ředitel Román Macaya k tomu říká: „Je to poprvé v našich dějinách, kdy provádíme klinickou studii léčebného postupu, který vychází čistě z našeho výzkumu a vývoje a bude vyrobená z našich vlastních zdrojů“.
George Mason University v USA, jejíž laboratoře disponují nezbytnou úrovní biobezpečnostních opatření vzhledem k viru SARS-CoV-2, po klinických testech před pár dny potvrdila, že zvolená výzkumná strategie kostarických vědců z Ústavu Clodomira Picada, jak získat protilátky, které budou neutralizovat infekčnost viru, je účinná a slibná.
PS. videa jsou ve španělštině, ale u tiskovky si jistě i bez znalosti jazyka všimnete, že vystupující nemají roušky, ale pěkné průhledné ochranné štíty, a že celá tisková konference je tlumočena do znakového jazyka. To jen tak na okraj.
Odkazy:
Tisková konference: https://www.youtube.com/watch?v=IOEZI6oRhYQ
Periódico Surcos: https://www.youtube.com/watch?v=2D5AQy32HH8
Představení činnosti Ústavu Clodomira Picada během koronaviru: https://www.youtube.com/watch?v=g-ur02mLN7w
ICP: http://icp.ucr.ac.cr/en (Česká republika bohužel není mezi zeměmi, které s tímto ústavem spolupracují, Slovinsko a Německo ano)
Představte si univerzitní autonomní prostor (5 státních univerzit) s vlastním celostátním televizním kanálem, periodikem a rozhlasovou stanicí. S rozpočtem koncipovaným na pět let dopředu, ústavně daným právem 8 % HDP na školství.
Tento univerzitní klastr (v úzké spolupráci s neziskovým, podnikatelským i vládním sektorem) mimo jiné připravuje a vydává diagnosticko-analytickou ročenku „Stav národa – jakou Kostariku máme a jakou ji chceme mít“ (běží již přes 20 let). Může se pochlubit databází Hypatia (https://hipatia.cr/conozcanos), která sleduje výzkum, vědění a působení kostarických vědců a týmů (včetně hybridních, potažmo podnikatelských výzkumných a vývojových týmů) po celém světě. Tento sektor zná velmi dobře své silné stránky a slabiny a také příležitosti rozvoje celé země, opakovaně je vyhodnocuje a činí v tomto směru značnou osvětu napříč společností.
Některé výzkumné ústavy (jako např. Ústav Clodomira Picada, ) mají již svá střediska aplikovaného výzkumu, které již pomalu fungují de facto jako malá průmyslová zařízení (most k technologickému transferu).
Představte si jinou autonomní instituci, totiž sdruženou státní pojišťovnu (Caja costarricense de seguro social, https://www.ccss.sa.cr, ústavní články 73 a 177), která hospodaří s příspěvky zdravotního i sociálního pojištění dohromady (!) a hlavně odděleně od státního rozpočtu – tato pojišťovna se ale například nezaobírá pojistkami proti pracovním úrazům a také je neodškodňuje, zde se počítá s odpovědností majitelů firem (to řeší jiný zákon a fondy). Mimochodem Caja de seguro také může poskytovat vlastní hypoteční úvěry.
Proyecto país: strategické rozhodnutí dát impulz k intenzivnějšímu rozvoji a aplikaci znalostí, větší soběstačnosti a potenciálním úsporám/novým finančním zdrojům
Jako vícekrát ve svých dějinách dokázala i v tomto případě Kostarika učinit rozhodnutí, že půjde cestou ke zvýšení soběstačnosti – k zevnitř motivovanému růstu vlastními silami, s využitím nejvýše mentorů, poradců a konzultantů ze zahraničí (podobně jako na první vybudované elektrárně v 50. letech vychovali první generaci svých inženýrů).
Caja costarricense de seguro social se tedy na počátku koronavirové krize dohodla spolu s dalšími institucemi (ministerstvem zdravotnictví aj.) následovně: nebudou nakupovat drahé prostředky ochrany a léčiva ze zahraničí, ale úkolem všech znalostních a příslušných výrobních klastrů je co nejrychleji dodat ochranné masky, ventilátory a vyrobit vlastní léčivo.
Caja de seguro proto také pomáhá zafinancovat vůbec první prováděnou klinickou studii v zemi, neboť to je v zájmu kostarické společnosti v dlouhodobém horizontu. V médiích zaznívá opakovaně rituální mantra, že všechny instituce financované z veřejných prostředků musí v posledku sloužit veřejnému blahu a mít především na paměti zájem společnosti jako celku. A v tomto případě to tak také je.
Prvního nemocného registruje Kostarika od 6.3. (zdravotnický systém má v tu dobu k dispozici 600 ventilátorů, kdežto sousední země kolem 100). Ve stejnou dobu jako Česká republika vyhlašuje nouzový stav. Po dvou dalších týdnech: o 200 ventilátorů navíc, 23 hospitalizovaných. Je postavena nová nemocnice s 88 lůžky.
Po pěti měsících může Kostarika oznámit, že úspěšně pokračuje na své cestě k provedení úplně první klinické studie v zemi (ověření bezpečnosti a účinnosti) léku. Projekt financuje právě autonomní státní pojišťovna. Její ředitel Román Macaya k tomu říká: „Je to poprvé v našich dějinách, kdy provádíme klinickou studii léčebného postupu, který vychází čistě z našeho výzkumu a vývoje a bude vyrobená z našich vlastních zdrojů“.
George Mason University v USA, jejíž laboratoře disponují nezbytnou úrovní biobezpečnostních opatření vzhledem k viru SARS-CoV-2, po klinických testech před pár dny potvrdila, že zvolená výzkumná strategie kostarických vědců z Ústavu Clodomira Picada, jak získat protilátky, které budou neutralizovat infekčnost viru, je účinná a slibná.
PS. videa jsou ve španělštině, ale u tiskovky si jistě i bez znalosti jazyka všimnete, že vystupující nemají roušky, ale pěkné průhledné ochranné štíty, a že celá tisková konference je tlumočena do znakového jazyka. To jen tak na okraj.
Odkazy:
Tisková konference: https://www.youtube.com/watch?v=IOEZI6oRhYQ
Periódico Surcos: https://www.youtube.com/watch?v=2D5AQy32HH8
Představení činnosti Ústavu Clodomira Picada během koronaviru: https://www.youtube.com/watch?v=g-ur02mLN7w
ICP: http://icp.ucr.ac.cr/en (Česká republika bohužel není mezi zeměmi, které s tímto ústavem spolupracují, Slovinsko a Německo ano)