To, co je možné sledovat v posledních dnech si zřejmě jiné pojmenování, než „tragedie“ opravdu nezaslouží. V rámci panického strachu z Andreje Babiše upadá ČSSD do stále většího bahna a snaží se distancovat od těch nejlepších nositelů svých tradic v představě, že jsou to právě oni, kteří jí u veřejnosti nejvíce škodí.

Naopak představitelé zemanovské podlosti, mstivosti a sprostoty, jako je ministr vnitra Chovanec a také ti, kteří ji z vypočítavosti trpně tolerují, jako ministr Lubomír Zaorálek, získávají ve straně stále větší vliv. Zařadil se mezi ně v posledních dnech z nepochopitelných důvodů i sám pan premiér Bohuslav Sobotka a tím tyto síly legitimizoval.

A nyní mi dovolte, vážení čtenáři, citovat z rozhlasového komentáře významného českého politologa Lukáše Jelínka, který uvádí, co v minulých dnech pan premiér řekl:

„Jsem pro to, rychle zorganizovat sjezd, ze kterého vyjdeme jako relativně sjednocená strana. Za druhé si nemyslím, že naše budoucnost je v přimykání se k tomu, co představuje Miloš Zeman, protože to je cesta do minulosti.“

Uplynul týden a Bohuslav Sobotka v nedělních Otázkách Václava Moravce k hledání příštího prezidenta pronesl: „Budu navrhovat, aby o tom hlasovali všichni členové sociální demokracie. Proběhne vnitrostranické referendum a měli bychom podpořit toho, kdo získá největší podporu.“

Zároveň premiér zdůraznil, že pro jeho stranu jsou klíčové hodnoty, jež bude ten či onen kandidát zastávat – v případě, že by proti sobě nakonec měl stanout Miloš Zeman a textař Michal Horáček, ČSSD by podpořila spíše současnou hlavu státu. Sobotkovými slovy: „V řadě věcí se Miloš Zeman posouvá do národně konzervativní pozice. V řadě věcí ale zastává názory, které jsou blízké názorům sociální demokracie.“

Tolik z komentáře Lukáše Jelínka.

A my dodejme, že k tomu ještě pan premiér poznamenal cosi o pravicovosti programu Michala Horáčka. Dal jsem si tedy práci a tento program jsem důkladně pročetl. Po jeho přečtení jsem se nestačil divit. Kdybych nevěděl, že je to program Michala Horáčka, usoudil bych, že se jedná o program nějaké moderní sociálně demokratické strany.

Když byl pan premiér Sobotka přesvědčen, že podpora Miloše Zemana je cestou do minulosti, měl pravdu. A nejen to. Je to cesta do propasti. A tam také celou ČSSD stáhne. Bohuslav Sobotka měl tedy jedinou možnost vymezit se radikálně vůči prezidentu Miloši Zemanovi, odmítnout mu podporu a jít s ním a s jeho příznivci do střetu. Jistě, je to cesta riskantní, ale jediná, kde by mohl vyhrát.
Osobně jsem přesvědčen, že by neprohrál. Bohužel, k tomu nenašel odvahu, vše tedy prohraje a stranu, na které mu tolik záleželo, zničí.

A nyní k výměnám na místech ministrů. Ve svém článku „Podstata neúspěchu ČSSD“ jsem tak trochu neúmyslně odhadl obě osoby, které se nakonec stanou novými ministry české vlády. Svým charakterem oba přímo dokonale nesplňují podmínku, kterou pan premiér chtěl svými změnami dosáhnout. Přitáhnout k ČSSD nové voliče, kteří ji dosud nevolili. Ať je již pan Ing. Ludvík jakkoli zdatný manažer v oblasti zdravotnictví, z hlediska politického patří do těch nejtemnějších vod, které se v ČSSD vyskytují. A pan doktor Chvojka je sice relativně mladý věkem, ale jinak představuje prototyp zemanovského konzervativce nejhoršího zrna. Ten rozhodně tzv. městské liberály, na rozdíl od Jiřího Dienstbiera, k ČSSD nepřitáhne. Myslíte, pane premiére, že tito lidé jsou pro stranu přínosem? A navíc, vždyť vy jste z vlády odstranil dva ministry, s kterými měl Andrej Babiš tu největší práci. A to všechno v rámci antibabišovského tažení.