Ve svém nástupním projevu označil pan prezident Zeman tři hlavní zla, proti kterým by chtěl bojovat. Jsou to tuneláři, neonacisté a většina sdělovacích prostředků, tedy většina novinářů. Podle pana prezidenta jsou to ti novináři, kteří „vymývají“ lidem mozky. Většinou jsou nevzdělaní, ale mají o sobě příliš vysoké mínění. Jsou přesvědčeni, že mohou psát i o věcech, o kterých vlastně vůbec nic nevědí (samozřejmě podle Miloše Zemana).

Proč tak široký odsudek typu: „většina sdělovacích prostředků …“ a podobně? To není tak složité pochopit. Velké množství novinářů stále odmítá podpořit například koncepci tzv. opoziční smlouvy a Miloš Zeman naopak odmítá připustit, že by to byla velká politická chyba, která otevřela cestu rozsáhlé politické a hospodářské korupci. Kde je tedy chyba? Podle něj přirozeně na straně novinářů, kteří o této smlouvě píší právě takovýmto způsobem a vymývají veřejnosti mozek svými nesmysly a nepravdivými informacemi. Vždyť přece obdobné smlouvy, jako byla ta mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem jsou zcela běžné i v jiných demokratických státech a nikdo něco takového jejich představitelům nevytýká, tvrdí pan prezident. Tak co?

V době, kdy byl současný pan prezident ještě předsedou vlády ho někteří i rozvážní lidé obviňovali z toho, že má sklon dříve mluvit, než myslet. Řekl bych, že právě do této kategorie patří ony přílišné generalizace. Asi před dvěma lety odpověděl Miloš Zeman telefonicky redaktorovi Aktuálně.cz Liboru Stejskalovi na jednu z jeho otázek následujícím způsobem: „Když o někom řeknete, že je blbec, musíte uvést konkrétní důkaz, proč je blbec. Pokud takový důkaz neuvedete, je to nevybíravá urážka.“
Sám se touto radou ale rozhodně neřídí. Žádné pracné dokazování. Jak trapné je to počínání bylo vidět již při prezidentské kampani. O tom, kdo má dostatečný rozhled a vzdělání rozhoduje totiž výlučně Miloš Zeman a to jen a jen na základě souhlasu nebo nesouhlasu s jeho vlastními názory a s lehkostí jemu vlastní.

Že existuje mnoho špatných novinářů, jistě i takových, kteří mají o sobě přehnaně vysoké mínění, je pravda, ale tito lidé jsou i mezi politiky a právě mezi nimi. Podobní lidé jsou ale v každém povolání. Například velké množství je jich i mezi obyčejnými řemeslníky. Ti ale nemají v rukou sdělovací prostředky. Nicméně, mohou poctivé občany svou nekvalitní prací připravit o pěkných pár korun. Řekl bych, že Miloš Zeman také patří mezi lidi, kteří o sobě mají přehnaně vysoké mínění. Když jen pomyslím na to, s jakou lehkostí odkazuje ty druhé do říše „pitomců“, řekl bych, že by mu více pokory i jako prezidentovi slušelo, nebo spíše právě jako prezidentovi.

A jestliže chce právě zvolený pan prezident novinářům vyčítat, že falešně informují například o opoziční smlouvě, která je podle něj standardním řešením i v jiných demokratických zemích, pak ale zapomíná dodat, že ve všech těchto zemích je státní aparát ostře oddělen od politické sféry. V takovém případě nehrozí jakékoli zneužití státního aparátu politickými stranami. To však nebyl a ani dosud není náš případ.


Není snad takové zdánlivé „opomenutí“ také jakýmsi „vymýváním mozků“ veřejnosti, která je ochotna panu prezidentovi naslouchat? Uvědomuje si to, nebo je si spíše jist, že on jako vynikající řečník může veřejnost přesvědčit o čemkoli? Ujišťuji ho, že nemůže. Dobrým příkladem jsou ony jím zatracované sdělovací prostředky. Většina z nich se postavila proti jeho zvolení do nejvyšší ústavní funkce. A přesto byl zvolen. České veřejnosti není možné „vymývat mozky“ tak jednoduše, jak se na první pohled zdá.