Jakou cestu zvolí ČSSD?
Vedoucí orgány ČSSD čeká velice obtížné rozhodnutí. Do vlády Andreje Babiše šla především proto, aby mohla lépe prosazovat svůj program, s tím, že tak současně zabrání účasti na moci extrémistům pod vedením Tomia Okamury. Prozíravější politici z řad ČSSD však varovali, že si stejně všechny u veřejnosti populární politické reformy, o které se politici ČSSD zasloužili přisvojí Andrej Babiš a jeho lidé, takže z toho ČSSD žádný skutečný prospěch mít nebude, ale současné vedení tyto hlasy nevyslyšelo, i když původně s trestně stíhaným politikem do koalice jít nechtělo.
Poslední události objevené médii, které se týkají možného podvodného jednání současného ministerského předsedy, který se týká projektu „Čapí hnízdo“, rozvířily opět celou diskusi i v rámci ČSSD. Ministerský předseda Babiš jakékoli pochybení ze své strany soustavně odmítá, to, co píší media označuje za hnusnou kampaň a podobný postoj k věci má i prezident Miloš Zeman. Ten navíc opakovaně potvrdil, že i kdyby se odvolání vlády podařilo, jako že se, podle jeho přesvědčení, zcela jistě nepodaří, jmenuje do funkce ministerského předsedy opět Andreje Babiše. Navíc Tomio Okamura potvrdil, že bude se svými poslanci hlasovat pro odvolání vlády, ale jen proto, aby se vláda zbavila ministrů za ČSSD. Je schopen se kdykoli s Andrejem Babišem dohodnout o podpoře vlády v případě, že vláda bude prosazovat jejich program. A nežádá za to ani žádná ministerská křesla. Jak on říká, stačí mu „nestraničtí“ odborníci.
Za této situace Andrej Babiš a Miloš Zeman (v pozadí s Tomiem Okamurou) přidělili ČSSD úlohu zcela nevýznamných, ale hlavně pasivních figurek na šachovnici. Nyní jde jen o to, jestli ji přijmou. Slyšel jsem, že někteří členové ČSSD charakterizují její současnou situaci slovy Winstona Churchilla, která se vztahují k Mnichovské dohodě: „Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou; zvolila hanbu a bude mít válku.“
Stejná je situace dnešní ČSSD. Jestliže se nevzpamatuje a zůstane ve vládě, zvolí hanbu a pohrdání, nikdo už takovou stranu nebude potřebovat. Může si sama svůj postoj zdůvodňovat třeba tak, že je to v zájmu lidí, pro které pracuje, stejně se nevyhne neblahým důsledkům a její preference budou dále klesat. A to by nastalo i tehdy, kdyby Andrej Babiš přistoupil na návrh její pražské organizace a dal jí o jedno ministerstvo navíc. Takový návrh může vymyslet skutečně jen organizace, kde se vyskytuje přemíra politických handlířů a šejdířů.
Někdy to už tak je. Nedá se všechno v životě ošetřit a vypočítat. To jen Andrej Babiš si myslí, že si může každého koupit. Myslím, že by nejstarší strana v zemi měla konečně ukázat, že jí jde především o dobrou pověst a o čest. A konečně se odstřihnout od zemanovsko – babišovského předurčení. Jestliže Miloš Zeman a Andrej Babiš vpustí Tomia Okamuru s jeho šílenými politickými plány do české politiky, je to jen a jen jejich zodpovědnost. Za to nenese odpovědnost ČSSD. Ale za to, že budou ochotni hrát roli pasivních politických figurek, za to odpovědnost nese a vrchovatou.
Poslední události objevené médii, které se týkají možného podvodného jednání současného ministerského předsedy, který se týká projektu „Čapí hnízdo“, rozvířily opět celou diskusi i v rámci ČSSD. Ministerský předseda Babiš jakékoli pochybení ze své strany soustavně odmítá, to, co píší media označuje za hnusnou kampaň a podobný postoj k věci má i prezident Miloš Zeman. Ten navíc opakovaně potvrdil, že i kdyby se odvolání vlády podařilo, jako že se, podle jeho přesvědčení, zcela jistě nepodaří, jmenuje do funkce ministerského předsedy opět Andreje Babiše. Navíc Tomio Okamura potvrdil, že bude se svými poslanci hlasovat pro odvolání vlády, ale jen proto, aby se vláda zbavila ministrů za ČSSD. Je schopen se kdykoli s Andrejem Babišem dohodnout o podpoře vlády v případě, že vláda bude prosazovat jejich program. A nežádá za to ani žádná ministerská křesla. Jak on říká, stačí mu „nestraničtí“ odborníci.
Za této situace Andrej Babiš a Miloš Zeman (v pozadí s Tomiem Okamurou) přidělili ČSSD úlohu zcela nevýznamných, ale hlavně pasivních figurek na šachovnici. Nyní jde jen o to, jestli ji přijmou. Slyšel jsem, že někteří členové ČSSD charakterizují její současnou situaci slovy Winstona Churchilla, která se vztahují k Mnichovské dohodě: „Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou; zvolila hanbu a bude mít válku.“
Stejná je situace dnešní ČSSD. Jestliže se nevzpamatuje a zůstane ve vládě, zvolí hanbu a pohrdání, nikdo už takovou stranu nebude potřebovat. Může si sama svůj postoj zdůvodňovat třeba tak, že je to v zájmu lidí, pro které pracuje, stejně se nevyhne neblahým důsledkům a její preference budou dále klesat. A to by nastalo i tehdy, kdyby Andrej Babiš přistoupil na návrh její pražské organizace a dal jí o jedno ministerstvo navíc. Takový návrh může vymyslet skutečně jen organizace, kde se vyskytuje přemíra politických handlířů a šejdířů.
Někdy to už tak je. Nedá se všechno v životě ošetřit a vypočítat. To jen Andrej Babiš si myslí, že si může každého koupit. Myslím, že by nejstarší strana v zemi měla konečně ukázat, že jí jde především o dobrou pověst a o čest. A konečně se odstřihnout od zemanovsko – babišovského předurčení. Jestliže Miloš Zeman a Andrej Babiš vpustí Tomia Okamuru s jeho šílenými politickými plány do české politiky, je to jen a jen jejich zodpovědnost. Za to nenese odpovědnost ČSSD. Ale za to, že budou ochotni hrát roli pasivních politických figurek, za to odpovědnost nese a vrchovatou.