Prezident Miloš Zeman v projevu ke kauze Vrbětice řekl, že existují dvě rovnocenné vyšetřovací verze. Výbuch podle něj mohla místo ruských agentů způsobit neodborná manipulace s výbušninami.
„Pracujeme s dvěma vyšetřujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl doslova prezident.



Každý redaktor, který případ Vrbětice dlouhodobě sleduje však ví, že žádné dvě verze ve skutečnosti neexistují. Na to, aby to pan prezident zjistil, rozhodně nepotřeboval týden času. Již před dlouhou dobou příslušní odborníci potvrdili, že exploze výbušnin, uložených ve Vrběticích nemohly nastat samovolně. A to ani silnými údery různých (například kovových) předmětů. První verze tedy zcela určitě odpadá. Výbušniny musely být přivedeny k explozi záměrně, a právě to se snaží prokázat výzvědné služby.

Na něco podobného poukazuje také syn jednoho z pracovníků, kteří přišli ve Vrběticích o život, právník Ondřej Havránek. Prezident Zeman podle Havránka způsobem, jaký situaci prezentuje, zpochybňuje práci orgánů činných v trestním řízení, Národní centrály organizovaného zločinu i Bezpečnostní informační služby. „Z pozice prezidenta by vyjádření mělo vyznívat zcela jiným způsobem,“ uvedl Ondřej Havránek.

Právník Ondřej Havránek navíc také zpochybnil Zemanovu verzi o možném neopatrném nakládání s municí. „Já tím, že jsem do toho osobně zainteresován, tak jsem sledoval vše, co vyšlo ve veřejných zdrojích a mnohokrát byl zveřejněn jakýsi časový sled těch událostí,“ uvedl Ondřej Havránek v reakci na Zemanova slova o dvou vyšetřovacích verzích.

„Pokud se tedy pan prezident mohl seznámit s časovým sledem té události, už pouze z tohoto by musel usoudit, že v tak krátkém časovém sledu, když náš otec odjel z jednoho místa, ve kterém pracoval a odjel do skladu číslo 16, který následně explodoval, uběhla tak krátká doba, že je vyloučeno, aby tam buď otec, nebo popřípadě jeho kolega Petřík mohli s něčím neopatrně nakládat,“ řekl Ondřej Havránek.

Co ale očekávat od člověka, který ani neví jakým ozbrojeným složkám velí. Prezident řekl: „Přeji si jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie České republiky nepochybně patří, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita.“ Měl na mysli vyšetřování výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích, z nichž jsou podezřelí agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Prezident ale nemá pravdu, pokud tvrdí, že mezi ozbrojené síly, jejichž je vrchním velitelem náleží i policie. Zákon o ozbrojených silách České republiky mezi ně jednoznačně řadí výhradně Armádu ČR, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. A podobných desinformací bylo v jeho projevu více. Člověk, který končí své druhé a poslední volební období by rozhodně už měl vědět, kterým ozbrojeným složkám velí.

Hamáček nejprve na sociálních sítích napsal, že má prezidenta rád, a proto jej nebude kritizovat. Podle něj ale Zeman potvrdil, že jej vláda informovala a že s jejími kroky souhlasí. „To je projev, ve kterém si každý našel to svoje, bohužel včetně Ruské federace,“ řekl později v rozhovoru v Televizních novinách Jan Hamáček. Za zbytečnou označil Zemanovu snahu převyprávět během osmi minut celou kauzu. Z toho, že prezident zmiňoval i verzi s neodbornou manipulací s municí mají podle Hamáčka největší radost v Moskvě.

„Pan prezident asi pravděpodobně vychází pouze ze zprávy BIS, i pan policejní prezident se mu snažil vysvětlit, že je tady ještě vyšetřovací spis, ten je neveřejný, ale má ho policie,“ upozornil Jan Hamáček. Podle něj měli on a Babiš k dispozici více informací, když mluvili o tom, že důkazy jasně hovoří o zapojení ruských agentů. „Popravdě řečeno nevím, proč to pan prezident udělal, protože České republice to moc nepomohlo,“ dodal Jan Hamáček.

Je skutečně neuvěřitelné, co všechno jsou obdivovatelé Miloše Zemana, této proradné a sebestředné bytosti, schopni odpustit. Pan prezident Zeman se totiž vymyšlenými argumenty snaží přesvědčit veřejnost, že informace, které dostal od českých zpravodajských služeb nejsou vlastně příliš důležité.

On by přece tak rád pozval Rosatom do České republiky. No, asi z toho tentokrát už nic nebude, ale za jistou námahu to přece jen stojí. Kremlem řízená firma Rosatom nejenže neuvažovala o tom, že by mohla v soutěži s ostatními firmami prohrát, ale bylo nade vší pochybnost jasné, že bude přizvána do soutěže. A nyní tohle! Za tím přece musejí být jen nekalé intriky zpravodajských služeb. Jak jinak si vysvětlit, co se stalo, že ano?