Část druhá - Jak předejít nežádoucím dopadům a změnit nastavení systému?



Dopady škrtů v terénních službách a prevenci
Pokud by došlo na nejhorší, tak v situaci, do které se může dostat každý z nás, kdy se například jeho blízký dostane do závislosti na alkoholu, zůstanou tito lidé bez pomoci. Podle oficiální zprávy naší vlády se to týká potenciálně mnoha set tisíc lidí v naší republice. Síť adiktologických poraden je u nás díky mnohaletému úsilí velmi kvalitní a široká, ale je v neustálém ohrožení. A přitom je nesmírně důležitá pro to, aby se lidi mohli vrátit zpět do společnosti, a aby se předcházelo zbytečnému šíření nákaz opravdu nevratnými chorobami. Pro společnost taková péče ve finále vyjde levněji.

Sanace nebo prevence?
Nezazněla tady zatím částka, kterou spočítala vládní Agentura pro sociální začleňování. Zeptám se paní ministryně Schillerové. Paní ministryně, víte, kolik stojí naši společnost na různých ušlých ziscích a nákladech člověk, který je mimo systém? Který je na dávkách, nedokončil třeba základní nebo střední školu a nepracuje oficiálně? Víte, jaká je ta nedávno spočítaná částka za celý život? Je to třináct milionů korun. Třináct milionů korun v nákladech, když se nám nedaří vracet lidi zpátky do systému.
Na druhé straně je intenzivní sociální práce, která vrátí člověka zpět do života a stabilizuje rodinu. A to je druhé číslo. Tj. kolik stojí stabilizace rodiny jednoho nebo dvou rodičů a dětí, když dostanou šanci na bydlení, za předpokladu povinně návazné sociální práce. Zhruba po roční spolupráci obvykle dochází k nalezení práce a lidé se začnou začleňovat do společnosti. Jejich děti dodělají školu. Tohle stojí pouhých padesát pět tisíc na celý rok. Tuto opravdu intenzivní sociální práci s rodinou ovšem lze dělat pouze v poměru zhruba deset rodin na jednoho pracovníka. Zkušenosti máme doloženy z celé republiky, z pilotních projektů například z Ostravy a z řady jiných měst, kde provazují sociální práci se službami spojenými s bydlením.

Takže máme tady buď ušlé peníze ve výši třináct milionů, anebo preventivní, včasný zásah ve výši padesát pět tisíc na rok a poté postupný návrat do systému. To se přece vyplatí!

Jak zajistit, aby obce nemusely spolu s kraji každý rok řešit ten neskutečně bolestivý stav nejistoty?
K návrhu řešení je samozřejmě potřeba analýza. Na tu já sama ani s týmem expertů v Pirátech nemám dostatečné zázemí, to má Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Je samozřejmě plně na obcích a krajích, jak využijí příjmy, které mají z centrálního rozpočtu formou rozpočtového určení daní. Ovšem je pro ně velice obtížné plánovat v systému, kdy mají sice část peněz z RUDu, ale zbytek v nejistých a nestabilních dotacích. Po mnoha konzultacích s řadou expertů jsem dospěla k návrhu řešení, jak by mohl vypadat systém, který by stál za prověření. Obce a kraje by si měly v rámci pevně percentuelně daného podílu spolufinancování říct, jakou část peněz dají na řešení problému, který chtějí dlouhodobě řešit například v problematické lokalitě. Zbývající pevně stanovený podíl by dofinancovalo ministerstvo. Obce (kraje) by tak měly jistotu, že když dají nějakou část peněz, zbytek skutečně dostanou a pokryjí tak úplnou realizaci projektu. Navrhuji prověřit daný systém například právě u sociální práce, kde by to mohlo obcím umožnit nastavit preventivní činnosti. Systém má potenciál fungovat samoregulačně, obce nebudou žádat o víc, než skutečně potřebují. Technicky by by bylo možné fungovat podobně jako v případě účelových dotačních výzev vyhlašovaných ministerstvem.
Následně by bylo dobré prověřit, jak by takový systém fungoval pro sociální služby. Tam bude třeba zohlednit další faktory typu velikost obcí nebo existenci velkých pobytových zařízení na území obce. Tomu by samozřejmě muselo být přizpůsobeno stanovení pevného podílu kofinancování.

Je třeba se domluvit!
Jsem ale přesvědčená, že oproti současnému systému, který neposkytuje jistotu nikomu a jenom požírá lidské kapacity nás všech, by to byla cesta ven k možnosti plánovat a rozvíjet sítě služeb. Jenže k tomu je potřeba především domluva Ministerstva práce a sociálních věcí s Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra. A to nebude snadné.. Ovšem dnešní vágní způsob mixování finančních prostředků pro obce a kraje na sociální služby a sociální práci zkrátka nefunguje.

Shrnutí
- Prvním východiskem musí být zjištění, jaká je dnes skutečná míra spolufinancování ze strany krajů a obcí, a to právě v tom rozpadu na sociální služby, sociální práci a sociálně-právní ochranu dětí.
- Poté může následovat stanovení případného závazného procenta, klidně odstupňovaného podle velikosti územního celku nebo podle počtu klientů pobytových zařízení apod.
- Zároveň samozřejmě plně podporujeme akutní okamžité řešení letošní situace.
- Pro následující období nesouhlasíme s udržováním systému vyrovnávacích plateb. Pokud by měl fungovat, muselo by být stanoveno, kdo a v jakém poměru komu vyrovnává prokazatelnou ztrátu, a komu se jako prvnímu vrací případné přeplatky. A to v tuto chvíli není.

Přijaté usnesení Sněmovny (navržené Piráty):
1. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá vládu, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k dofinancování sociální práce na obcích a krajích ve výši 200 mil. korun.
2. Poslanecká sněmovna vyzývá ministryni práce a sociálních věcí, aby do 30. srpna 2019 předložila Poslanecké sněmovně analýzu míry spolufinancování krajů a obcí v oblasti a) sociálních služeb, b) sociální práce, c) sociálně-právní ochrany dětí, a to známou z těch nejaktuálnějších dostupných dat.
3. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá ministryni práce a sociálních věcí, aby v souladu s usnesením jednomyslně přijatým na výboru pro sociální politiku 2. května 2019 pod č. 110, předložila do 16. září 2019 Poslanecké sněmovně v rámci analýzy možností stabilního či víceletého financování sociálních služeb také - a to je ta nová část - analýzu možného zavedení pevného podílu obcí, krajů a státu na financování sociálních služeb, sociální práce a sociálně-právní ochrany dětí, včetně zohlednění velikosti obce a rozdílného podílu vysoce kapacitních pobytových zařízení, jakož i vyloučených lokalit. A v návaznosti na tuto analýzu by měla vláda předložit i návrh zavedení takového systému vyrovnávacích plateb, který by stanovoval, kdo a v jakém poměru vyrovnává prokazatelnou ztrátu a komu se jako prvnímu vrací případný přeplatek.

Záznam vystoupení v PS PČR zde