Hlavní otázky, které si chytrá pravidla kladou v souvislosti s přístupem občanů k informacím o veřejné správě, jsou dvě: jaké informace mají veřejné instituce zveřejňovat a jak to mají činit.

Chytrá pravidla vyžadují, aby o sobě veřejné instituce zveřejňovaly co nejvíce informací z vlastní iniciativy. Zveřejní-li veřejná instituce informaci aktivně sama nejlépe na internetu, může si ji občan rychle vyhledat. Nemusí tak veřejnou instituci obtěžovat s žádostí o danou informaci ani čekat, až požadované údaje dostane.

Jak by měly veřejné instituce zveřejňovat informace?
Současné systémy pro správu dokumentů (spisová služba) umožňují neutajované dokumenty snadno „propisovat“ na internet. Veřejné správě proto v souvislosti s publikací informací často nevznikají žádné významné náklady, neboť tyto dokumenty musí být tak jako tak někde elektronicky uloženy. Z praktického pohledu by měl stát pravidelně zveřejňovat seznam veřejných institucí, včetně firem vlastněných státem, kraji či obcemi, které mají poskytovat občanům údaje o své činnosti.

Co by měly veřejné instituce zveřejňovat?
Občanům musí veřejné instituce dát k dispozici veškeré údaje související s výkonem veřejné správy, s výjimkou utajovaných skutečností. Posky tu je-li instituce informace na žádost občana, měla by zásadně poskytnout požadovanou informaci, aniž by občan musel vědět, ve kterém dokumentu se přesně nachází. Tuto informaci by měla poskytnout pokud možno v elektronické podobě, aby ani jí ani občanovi nevznikaly zbytečné náklady.

Kdo by měl zveřejňování kontrolovat?
Kontrola nad dodržováním svobodného přístupu k informacím by měla být svěřena Veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi). Ten by měl mít pravomoc nařizovat vydání „předběžných opatření“, kterými by donutil veřejnou instituci dodat požadované informace v řádu dnů a zabránit jejich neoprávněnému zadržování. Zadržování informací před občany je jedním z příkladů nefunkčnosti veřejné správy, jež má Veřejný ochránce práv napravovat.

Jak pomůže zveřejňování proti korupci a neefektivnosti?
Široký přístup k informacím o fungování veřejné správy a korupce jsou spojené nádoby. Existuje-li efektivní přístup k informacím, politici a úředníci se více bojí krást. V důsledku otevřeného přístupu k informacím je totiž mnohem vyšší šance, že se na nějaký ten „odklon“ přijde.

Otevřený přístup k informacím rovněž umožňuje zjistit, kde nebo co by šlo ve veřejné správě dělat rychleji, levněji či lépe. Jsou-li informace zveřejněné v tzv. strojově čitelné podobě, lze snadno vytvářet počítačové aplikace, které umějí tyto informace analyzovat, což v konečném důsledku může vést ke zvýšení efektivity veřejné správy. První praktickou aplikací tohoto přístupu je návrh poslance Jana Farského podporovaný iniciativou Rekonstrukce státu o zveřejňování smluv.

Co z toho má občan?
Občan díky tomu může dostat za stejné peníze (daně) mnohem lepší veřejné služby. Krom toho uživatelsky příjemný přístup občanů k informacím o veřejné správě zvyšuje jejich důvěru ve vlastní stát a odpovědnost za něj.

(Podrobný návod, jak zlepšit přístup občanů k veřejné správě, lze najít na www.korupcejakoparazit.cz v Receptu 10 – On-line přístup k informacím o veřejných institucích)