Český sen – kvalifikovaný a poctivý státní úředník
„Naprosto nedostatečný je však postup v transformaci státní správy. Místo aby se státní správa zděděná z komunismu odpolitizovala a zahájil se proces její profesionalizace, došlo k vývoji opačnému. Tento vývoj vyhovuje nejvíce nátlakovým vlivovým skupinám, a tak vede k mocenskému přetlačování mezi těmito skupinami a v důsledku k plýtvání a ke korupci.“ (Edvard Outrata, bývalý vysoký státní úředník v Kanadě a ČR)
Kvalitní fungování veřejné správy je klíčové jak pro demokracii, tak pro ekonomiku. Na tom se v předvolebních prohlášeních shodnou všechny strany. Realita ovšem vypadá odlišně. Po volbách se propustí vedoucí úředníci a nahradí se novými, kteří jsou loajální k novému politickému vedení, ale již ne nutně odborně erudovaní. Veřejné správě v důsledku toho chybí kontinuita i odbornost.
Nejasný výběr úředníků
Příčinou problému nefunkčnosti veřejné správy je skutečnost, že v ní nejsou jasně vymezena a zřetelně oddělena politická a odborná místa. Nejasný způsob určení, která místa se ve veřejné správě obsazují podle politického klíče a která podle odborných kritérií, přispívá ke korupci a nefunkčnosti veřejné správy.
Výběr osob na odborná úřednická místa stejně jako kariérní postup úředníků je neprůhledný, nevede se veřejně přístupná dokumentace výběrových řízení. Za obsazení konkrétních postů se tak nikdo nemusí, ale ani nemůže zodpovídat.
Metoda cukru a biče
Neprůhledný systém řízení a odměňování úředníků je podhoubím pro korupci. Funguje na základě metody cukru a biče. Korupční jednání jsou v řadě případů prováděna relativně bezúhonnými úředníky, kteří jsou k provedení „odkláněcích projektů“ motivování směsí pohrůžek a slíbených výhod. Na oficiálních dokumentech jsou podepisováni tito úředníci, kteří nesou odpovědnost.
Naproti tomu jména iniciátorů korupce se skutečnou rozhodovací pravomocí obvykle v žád ných dokumentech nelze nalézt, neboť příkazy udílejí zpravidla Ústně - obvykle ve své kanceláři mezi čtyřma očima, aby jim posléze nebylo možno nic prokázat. Ilustrativním příkladem je kauza OPENCARD: v ní jsou dnes – s výjimkou skutečných viníků – obviněni či obžalováni téměř všichni úředníci zodpovědní za provedení projektu. Ti nejméně vinní, jako například p. Chytil, který celou kauzu pomáhal rozkrýt, již byl odsouzen.
Motivační problém: nízké platy, vysoké mimořádné odměny
Dalším předpokladem korupčního fungování veřejné správy jsou velmi nízké základní platy úředníků a vysoké mimořádné odměny. Oficiální nízké platy úředníků odrazují kvalifikované, a tudíž hůře manipulovatelné experty, od práce ve veřejné správě. Nízké platy zároveň podstatně zvyšují motivaci úředníků vydělat si „bokem“.
Politik slíbí úředníkovi, že když zrealizuje odkláněcí projekt, dostane za to mimořádnou odměnu ve výši x-násobku platu. Tyto nemalé mimořádné odměny jsou jen zřídka objektivně zdůvodněné – nepočítáme-li zdůvodnění, že „dře jako kůň“. Samotná odměna úředníkovi za provedení korupčního úkolu ovšem představuje „drobné“ v porovnání se sumou odkloněnou z veřejných prostředků.
Naopak, když se úředník odkláněcího projektu odmítne zúčastnit, je mu zaražen postup nebo je odvolán. V takových podmínkách představují úředníci levnou a snadno ovladatelnou pracovní sílu, kterou mohou politici a kmotři využívat k provádění korupčních jednání. Kombinací zatajování informací a nátlaku na úředníky se politici a kmotři jistí, že se o jejich praktikách málokdo dozví.
Tragédie tvorby nového zákona o státní službě
Při přijímání nového zákon o státní službě bohužel téměř žádný z popsaných korupčních problémů nebyl uspokojivě analyzován. Bez dostatečného množství dat a jejich důkladného rozboru není možné říci, zda slibovaná reforma státní služby něco vyřeší, a ani o ní nelze vést rozumnou veřejnou debatu. Reforma státní služby se v důsledku toho stává předmětem ideologického a často iracionálního politického boje, což je z hlediska zájmu na jejím dobrém fungování velmi škodlivé.
Jestliže je to občan, který platí veřejnou správu, je nutné najít politickou a společenskou shodu na tom, zda veřejná správa má být málo kvalitní „nízkonákladovka“ nebo zda má poskytovat solidnější veřejný servis při vyšších nákladech na úředníky. Výhodou málo kvalitní nízkonákladovky jsou nižší okamžité náklady pro veřejný rozpočet. Nevýhodou je nízká kvalita jejích produktů – zákony-zmetci, neodborné zásahy atd. – které zvyšují náklady podnikatelům a frustrují občany.
(Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz)
Kvalitní fungování veřejné správy je klíčové jak pro demokracii, tak pro ekonomiku. Na tom se v předvolebních prohlášeních shodnou všechny strany. Realita ovšem vypadá odlišně. Po volbách se propustí vedoucí úředníci a nahradí se novými, kteří jsou loajální k novému politickému vedení, ale již ne nutně odborně erudovaní. Veřejné správě v důsledku toho chybí kontinuita i odbornost.
Nejasný výběr úředníků
Příčinou problému nefunkčnosti veřejné správy je skutečnost, že v ní nejsou jasně vymezena a zřetelně oddělena politická a odborná místa. Nejasný způsob určení, která místa se ve veřejné správě obsazují podle politického klíče a která podle odborných kritérií, přispívá ke korupci a nefunkčnosti veřejné správy.
Výběr osob na odborná úřednická místa stejně jako kariérní postup úředníků je neprůhledný, nevede se veřejně přístupná dokumentace výběrových řízení. Za obsazení konkrétních postů se tak nikdo nemusí, ale ani nemůže zodpovídat.
Metoda cukru a biče
Neprůhledný systém řízení a odměňování úředníků je podhoubím pro korupci. Funguje na základě metody cukru a biče. Korupční jednání jsou v řadě případů prováděna relativně bezúhonnými úředníky, kteří jsou k provedení „odkláněcích projektů“ motivování směsí pohrůžek a slíbených výhod. Na oficiálních dokumentech jsou podepisováni tito úředníci, kteří nesou odpovědnost.
Naproti tomu jména iniciátorů korupce se skutečnou rozhodovací pravomocí obvykle v žád ných dokumentech nelze nalézt, neboť příkazy udílejí zpravidla Ústně - obvykle ve své kanceláři mezi čtyřma očima, aby jim posléze nebylo možno nic prokázat. Ilustrativním příkladem je kauza OPENCARD: v ní jsou dnes – s výjimkou skutečných viníků – obviněni či obžalováni téměř všichni úředníci zodpovědní za provedení projektu. Ti nejméně vinní, jako například p. Chytil, který celou kauzu pomáhal rozkrýt, již byl odsouzen.
Motivační problém: nízké platy, vysoké mimořádné odměny
Dalším předpokladem korupčního fungování veřejné správy jsou velmi nízké základní platy úředníků a vysoké mimořádné odměny. Oficiální nízké platy úředníků odrazují kvalifikované, a tudíž hůře manipulovatelné experty, od práce ve veřejné správě. Nízké platy zároveň podstatně zvyšují motivaci úředníků vydělat si „bokem“.
Politik slíbí úředníkovi, že když zrealizuje odkláněcí projekt, dostane za to mimořádnou odměnu ve výši x-násobku platu. Tyto nemalé mimořádné odměny jsou jen zřídka objektivně zdůvodněné – nepočítáme-li zdůvodnění, že „dře jako kůň“. Samotná odměna úředníkovi za provedení korupčního úkolu ovšem představuje „drobné“ v porovnání se sumou odkloněnou z veřejných prostředků.
Naopak, když se úředník odkláněcího projektu odmítne zúčastnit, je mu zaražen postup nebo je odvolán. V takových podmínkách představují úředníci levnou a snadno ovladatelnou pracovní sílu, kterou mohou politici a kmotři využívat k provádění korupčních jednání. Kombinací zatajování informací a nátlaku na úředníky se politici a kmotři jistí, že se o jejich praktikách málokdo dozví.
Tragédie tvorby nového zákona o státní službě
Při přijímání nového zákon o státní službě bohužel téměř žádný z popsaných korupčních problémů nebyl uspokojivě analyzován. Bez dostatečného množství dat a jejich důkladného rozboru není možné říci, zda slibovaná reforma státní služby něco vyřeší, a ani o ní nelze vést rozumnou veřejnou debatu. Reforma státní služby se v důsledku toho stává předmětem ideologického a často iracionálního politického boje, což je z hlediska zájmu na jejím dobrém fungování velmi škodlivé.
Jestliže je to občan, který platí veřejnou správu, je nutné najít politickou a společenskou shodu na tom, zda veřejná správa má být málo kvalitní „nízkonákladovka“ nebo zda má poskytovat solidnější veřejný servis při vyšších nákladech na úředníky. Výhodou málo kvalitní nízkonákladovky jsou nižší okamžité náklady pro veřejný rozpočet. Nevýhodou je nízká kvalita jejích produktů – zákony-zmetci, neodborné zásahy atd. – které zvyšují náklady podnikatelům a frustrují občany.
(Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz)