O milostech, o mezinárodních smlouvách a o jmenování soudců
Aneb tři všetečné dotazy na pana Zaorálka.
Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek se chystá navrhnout, aby milosti prezidenta vyžadovaly kontrasignaci. OK, správně vycítil, čeho si lid žádá, a přispěchal mu to dát a zalíbit se. I Hradu se uleví. Mám s tím ale malý výkladový problém, který bych raději řešil již nyní a ne zase až se projeví v praxi. Postupujme krok za krokem:
A.
Technicky by Zaorálkova iniciativa znamenala přesun z čl. 62 do čl. 63 Ústavy. Konkrétně takto:
„Článek 62
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g)odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Článek 63
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."
(Text je již ve znění úst. zákona č. 71/2012 Sb. - to je ten, který zavádí přímou volbu prezidenta republiky.)
B.
Udělování milostí se tak dostane do dobré společnosti takových pravomocí, jako je sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv či jmenování soudců. Mělo by tedy podléhat stejnému režimu, a pokud ne, je třeba odůvodnit, proč ne.
C.
S ratifikací mezinárodních smluv a se jmenováním soudců byl v minulosti poněkud problém, jak známo. Někteří aktéři politického boje měli a mají tendenci překrucovat text a smysl Ústavy k nepoznání a tvrdit, že ratifikace mezinárodních smluv a jmenování soudců není prezidentovým oprávněním, ale povinností, že doporučení vlády a souhlas parlamentních komor nejsou doporučeními ani souhlasem, ale právně závazným návrhem.
D.
V praxi obojí vypadá tak, že vláda doporučí prezidentu republiky, aby sjednal, popř. ratifikoval určitou mezinárodní smlouvu nebo aby jmenoval určitou osobu soudcem. V 99,9% případů prezident doporučení vyhoví, své rozhodnutí pošle premiérovi a ten je – opět na základě předcházejícího doporučení vlády – spolupodepíše, tj. kontrasignuje, protože kdyby je nekontrasignoval, jednal by proti usnesení vlády, které je pro něj jako pro člena vlády závazné. Odtud mylný dojem, že prezident jedná na návrh vlády a snaha tvrdit, že je povinen takovému (ve skutečnosti neexistujícímu) návrhu vyhovět.
Ptám se: Jak tomu bude u milostí?
I.
Bude také každá milost muset být prezidentovi doporučena předem vládou (obdobně, jako údajně musí být předjednáno a doporučeno sjednání a ratifikace mezinárodních smluv a jmenování soudců, tj. prrezident podle tohoto výkladu nesmí jednat z vlastní iniciativy)?
II.
Bude prezident povinen doporučení vlády vyhovět (obdobně, jako je údajně povinen vyhovět doporučení, aby sjednal či ratifikoval určitou mezinárodní smlouvu či jmenoval soudce)?
III.
Pokud ne, proč? Proč by se na milosti měl vztahovat jiný režim, než na mezinárodní smlouvy?
Děkuji panu Zaorálkovi, že mi dal na konkrétním příkladu možnost ukázat, jak je teze, že prezident je povinen ratifikovat mezinárodní smlouvy či jmenovat soudce, v kontextu platné Ústavy stupidní a padlá na hlavu.
Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek se chystá navrhnout, aby milosti prezidenta vyžadovaly kontrasignaci. OK, správně vycítil, čeho si lid žádá, a přispěchal mu to dát a zalíbit se. I Hradu se uleví. Mám s tím ale malý výkladový problém, který bych raději řešil již nyní a ne zase až se projeví v praxi. Postupujme krok za krokem:
A.
Technicky by Zaorálkova iniciativa znamenala přesun z čl. 62 do čl. 63 Ústavy. Konkrétně takto:
„Článek 62
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g)
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Článek 63
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."
(Text je již ve znění úst. zákona č. 71/2012 Sb. - to je ten, který zavádí přímou volbu prezidenta republiky.)
B.
Udělování milostí se tak dostane do dobré společnosti takových pravomocí, jako je sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv či jmenování soudců. Mělo by tedy podléhat stejnému režimu, a pokud ne, je třeba odůvodnit, proč ne.
C.
S ratifikací mezinárodních smluv a se jmenováním soudců byl v minulosti poněkud problém, jak známo. Někteří aktéři politického boje měli a mají tendenci překrucovat text a smysl Ústavy k nepoznání a tvrdit, že ratifikace mezinárodních smluv a jmenování soudců není prezidentovým oprávněním, ale povinností, že doporučení vlády a souhlas parlamentních komor nejsou doporučeními ani souhlasem, ale právně závazným návrhem.
D.
V praxi obojí vypadá tak, že vláda doporučí prezidentu republiky, aby sjednal, popř. ratifikoval určitou mezinárodní smlouvu nebo aby jmenoval určitou osobu soudcem. V 99,9% případů prezident doporučení vyhoví, své rozhodnutí pošle premiérovi a ten je – opět na základě předcházejícího doporučení vlády – spolupodepíše, tj. kontrasignuje, protože kdyby je nekontrasignoval, jednal by proti usnesení vlády, které je pro něj jako pro člena vlády závazné. Odtud mylný dojem, že prezident jedná na návrh vlády a snaha tvrdit, že je povinen takovému (ve skutečnosti neexistujícímu) návrhu vyhovět.
Ptám se: Jak tomu bude u milostí?
I.
Bude také každá milost muset být prezidentovi doporučena předem vládou (obdobně, jako údajně musí být předjednáno a doporučeno sjednání a ratifikace mezinárodních smluv a jmenování soudců, tj. prrezident podle tohoto výkladu nesmí jednat z vlastní iniciativy)?
II.
Bude prezident povinen doporučení vlády vyhovět (obdobně, jako je údajně povinen vyhovět doporučení, aby sjednal či ratifikoval určitou mezinárodní smlouvu či jmenoval soudce)?
III.
Pokud ne, proč? Proč by se na milosti měl vztahovat jiný režim, než na mezinárodní smlouvy?
Děkuji panu Zaorálkovi, že mi dal na konkrétním příkladu možnost ukázat, jak je teze, že prezident je povinen ratifikovat mezinárodní smlouvy či jmenovat soudce, v kontextu platné Ústavy stupidní a padlá na hlavu.