Na kterou školu zapsat své dítě? To je známá otázka, kterou si v Česku pokládají skoro všichni rodiče budoucích prvňáčků, přinejmenším ti, kdo mají zájem o kvalitní vzdělání svých potomků. Četnost jejího kladení každoročně ukazuje, kde jsou slabá místa českého školství. Jsme daleko od situace, kdy nezáleží na tom, do jaké školy mé dítě chodí, protože všechny školy poskytují podobně dobrou kvalitu vzdělání. Naopak, dnes mnozí rodiče vozí denodenně své ratolesti přes celé město, případně i „přes pole“. Ví, že kvalitní základní škola zásadně ovlivňuje celou budoucí kariéru žáků. A také ví, že zdaleka ne všechny školy umí dětem poskytnout stejně kvalitní základ.

Finsko je jednou ze zemí, kterým se naopak daří rozdíly v kvalitě škol minimalizovat. Odlišnosti se nachází uvnitř škol – v tom, že spolu studují děti nadané, průměrné i „podprůměrné“ – ovšem v zásadě je hlavním kritériem pro výběr školy to, že se nachází nejblíž bydliště. V ČR je trend opačný. Školy se stávají čím dál více homogenními „uvnitř“ – tj. máme školy pro nadané, školy pro průměr a školy pro „slabé“ – zatímco rozdíly mezi školami se zvyšují. Veřejnost toto dělení schvaluje.

Před časem jsem se v Praze setkal s Maikki Rouvinnen, která působí jako tajemnice pro mládež na úřadě v menším finském městě. Při rozhovorech s ní se dle očekávání potvrdilo, že idealizovat si zkušenosti ze zahraničí je zavádějící. I ve Finsku samozřejmě někteří rodiče vyvíjejí nadobyčejné úsilí, aby našli tu pravou školu pro své děti. Ovšem děje se to v mnohem menší míře, protože všechny školy jsou považovány za podobně kvalitní. A pedagogové obecně požívají velké důvěry společnosti.

Společně s Maikki jsme vyrazili na návštěvu tam, kde už urazili dlouhý kus na cestě k vytvoření kvalitní základní školy schopné nejen vzdělávat všechny „spádové“ děti, ale i otevřít se ostatním obyvatelům obce. Tým pod vedením Jana Musila v pohraničním Jáchymově dokázal během deseti let proměnit chátrající budovu s ubývajícím počtem žáků na atraktivní místo, kam rádi znovu přihlašují své děti i rodiče, kteří je předtím vozili do sousedních měst.
Můžete si přečíst, co o jáchymovské škole píše sama Maikki Rouvinnen:

Odhodlání

Setkali jsme se s ředitelem Jáchymovské základní školy. V průběhu posledních let ve škole proběhly změny, jak v oblasti renovace, tak po stránce provozní. V oblasti provozní se měla proměnit v komunitní školu s inkluzivním vzděláváním. „Škola chce být místem, kde se sejde celá vesnice, jako tomu bylo před 100 lety“, uvedl její ředitel. Změna ve využívání budovy a nové aktivity napomůžou k vytvoření komunity.
Žáci dostali dotazník, ve kterém vypsali své koníčky a oblíbené volnočasové aktivity. Na základě těchto dotazníků někteří učitelé nyní vedou různé kroužky, jako je sbor či taneční skupina. Škola má také možnost poskytovat sociální služby rodičům. To vše je v současnosti umožněno díky projektovému financování.
Před 10 lety byla škola v zoufalém stavu, nyní je však opravená a krok po kroku modernizuje své vybavení. Navíc také získala nové sportoviště a chystá se otevřít školní knihovnu. V prostorách suterénu škola plánuje vytvořit klub pro mládež. Aktivity klubu jsou zaměřeny na 13-18 leté žáky. Také místní spolek bude klub využívat pro svá setkání. Ze suterénu je přístup na rozlehlý dvůr, který má být okrášlen jezírkem a naučnou stezkou podél stromořadí.
Vize pana ředitele obsahuje některá témata, která jsou aktuální i ve finském prostředí. Ministr školství podporuje znovuzavedení a inovaci odpoledních klubových aktivit. V mnoha okresech mají v plánu najít víceúčelové využití pro knihovny, školní budovy a střediska mládeže. Ve finské debatě je ovšem víceúčelové využití veřejných budov spíše považováno za co nejefektivnějšího čerpání zdrojů bez ohledu na skutečnou podobu změn. Svou vizí se pan ředitel již celé roky snaží vytvořit prostředí, aktivity a komunitu, které jsou pro rozvoj žáka nezbytně nutné.
Ředitel zdůrazňuje, že takovouto změnu strategie nelze vykonávat samostatně. Učitelský sbor absolvuje 3-4krát do roka školení, na kterém se také společně plánují budoucí aktivity školy. Škola je aktivní i v místních sítích i v síti ostatních škol, které přecházejí na komunitní a inkluzivní model. Je zřejmé, že změna strategie vyžaduje odpovídající vybavení, přístup učitelského sboru, možnost dodatečných školení a dobrou komunikační síť. Osobně za důležité faktory považuji také manažerský styl a přesnou vizi ředitele školy.
Návštěva byla velmi inspirující. Dozvěděli jsme se, že celý proces není snadný a nejde hladce kupředu. To ovšem nikdy. Tento příběh ale dokládá, že díky vizi, pevné vůli a neutuchajícímu úsilí lze reformu uskutečnit.


Autoři: Maikki Rouvinnen (Odhodlání) a Tomáš Habart (úvod)

Blog Maikki Rouvinnen : http://www.rouloki.blogspot.com/