Skaut se „problémových“ dětí nebojí
Začalo léto a tak se žádá napsat něco letního. Dnes tedy letně o skautských táborech. Junák – svaz skautů a skautek ČR je největší zájmovou organizací u nás. Kdo by skauty neznal a nečetl jako dítě něco od Foglara?
Tento rok vyjede se skautem na tábory okolo 23 tisíc dětí. Mezi nimi může být až 4 tisíce dětí, které ze škol známe pod eufemismem „děti se specifickými vzdělávacími potřebami“. Pro školy často zkráceně „problémové“ děti. Podle průzkumu mezi vůdci (vedoucími oddílů) zveřejněného v březnových Sondách do Skautského světa jsou tyto děti kromě zvídavosti obdařeny také např. zrakovým či tělesným postižením, aspergrovým syndromem, mentálním postižením, vadou řeči, jinou národností a mateřským jazykem, pocházejí z náhradní rodinné péče atd. Nejčastěji se v oddílech vyskytují děti ze sociálně slabých rodin (17,5%), děti s chronickým zdravotním onemocněním (15,1%) a hyperaktivní děti (14,8%).
Z průzkumu vyplynulo, že dítě se specifickými vzdělávacími mají celkem dvě třetiny skautských oddílů (celých 66%). Pouze jedno procento vůdců přitom někdy odmítlo přijmout dítě, protože jeho obtíže byly pro oddíl nepřekonatelnou zátěží. Nabízí se otázka, jak se dětem se specifickými vzdělávacími potřebami v oddílech daří a vůdci zvládají přímou práci s nimi. Dle zájmu dětí a rodičů o skaut lze jednoduše usuzovat, že děti se v oddílech cítí dobře. Co se týká vůdců, tak ti podle průzkumu konstatují, že to celkem jde vypořádat se se zvýšenými nároky vyplývajícími z přítomností těchto dětí v oddíle. Pouze 2% z nich považují práci s těmito dětmi za vyčerpávající až nezvládnutelnou. Na otázku, zda potřebují kvůli těmto dětem podporu, vůdci odpověděli, že podporu samozřejmě uvítají. Holt skauti prakticky řeší otázky důležité pro své děti a oddíly. Nemají problém se na svou práci podívat z odstupu.
Na závěr zmiňme ještě jeden podstatný údaj: podle průzkumu pouze 7% procent těchto dětí skaut později opustilo a to z důvodu, že činnost oddílu a jejich obtíže nešli dohromady. Skauting v ČR se tak stává výjimečným místem „normality“. Smekám před nasazením vůdců oddílů, dobrovolníků, spolupracovníků a jejich ochotou pracovat se všemi dětmi. Zdá se, že lidské zdroje u skautů jsou na vysoké úrovni i v roce svého stého výročí.
Přeji všem dětem a vedoucím léto plné neuvěřitelných zážitků nejen na skautských táborech.
Tento rok vyjede se skautem na tábory okolo 23 tisíc dětí. Mezi nimi může být až 4 tisíce dětí, které ze škol známe pod eufemismem „děti se specifickými vzdělávacími potřebami“. Pro školy často zkráceně „problémové“ děti. Podle průzkumu mezi vůdci (vedoucími oddílů) zveřejněného v březnových Sondách do Skautského světa jsou tyto děti kromě zvídavosti obdařeny také např. zrakovým či tělesným postižením, aspergrovým syndromem, mentálním postižením, vadou řeči, jinou národností a mateřským jazykem, pocházejí z náhradní rodinné péče atd. Nejčastěji se v oddílech vyskytují děti ze sociálně slabých rodin (17,5%), děti s chronickým zdravotním onemocněním (15,1%) a hyperaktivní děti (14,8%).
Z průzkumu vyplynulo, že dítě se specifickými vzdělávacími mají celkem dvě třetiny skautských oddílů (celých 66%). Pouze jedno procento vůdců přitom někdy odmítlo přijmout dítě, protože jeho obtíže byly pro oddíl nepřekonatelnou zátěží. Nabízí se otázka, jak se dětem se specifickými vzdělávacími potřebami v oddílech daří a vůdci zvládají přímou práci s nimi. Dle zájmu dětí a rodičů o skaut lze jednoduše usuzovat, že děti se v oddílech cítí dobře. Co se týká vůdců, tak ti podle průzkumu konstatují, že to celkem jde vypořádat se se zvýšenými nároky vyplývajícími z přítomností těchto dětí v oddíle. Pouze 2% z nich považují práci s těmito dětmi za vyčerpávající až nezvládnutelnou. Na otázku, zda potřebují kvůli těmto dětem podporu, vůdci odpověděli, že podporu samozřejmě uvítají. Holt skauti prakticky řeší otázky důležité pro své děti a oddíly. Nemají problém se na svou práci podívat z odstupu.
Na závěr zmiňme ještě jeden podstatný údaj: podle průzkumu pouze 7% procent těchto dětí skaut později opustilo a to z důvodu, že činnost oddílu a jejich obtíže nešli dohromady. Skauting v ČR se tak stává výjimečným místem „normality“. Smekám před nasazením vůdců oddílů, dobrovolníků, spolupracovníků a jejich ochotou pracovat se všemi dětmi. Zdá se, že lidské zdroje u skautů jsou na vysoké úrovni i v roce svého stého výročí.
Přeji všem dětem a vedoucím léto plné neuvěřitelných zážitků nejen na skautských táborech.