Čtenářská gramotnost: Rozhovor s Ondřejem Hausenblasem

31. 10. 2012 | 12:03
Přečteno 17368 krát
Čeští žáci samozřejmě umí „nějak“ číst. Problém nastává, pokud po nich budeme chtít, aby s textem dále pracovali. Schopnost analyzovat text a porozumět mu ztrácí čím dále tím více českých dětí. Podle mezinárodního srovnání PISA 2009 dosáhli naši žáci mezi srovnávanými zeměmi podprůměrných výsledků. Na příčiny klesající čtenářské gramotnosti jsem se zeptal Ondřeje Hausenblase.




Z mezinárodních srovnání jsme se dozvěděli, že děti u nás umějí číst, ale nerozumějí moc tomu, co čtou. Kde hledat příčinu nedostatku analytického čtenářství u českých dětí?

Rozumět čtenému není jenom věc analytického čtenářství. Příčin je určitě několik a jsou dost skryté. Navíc u nás nejsme zvyklí o nich moc přemýšlet. Spousta lidí si myslí, že číst = vyluštit písmenka a znát slova. Mnozí si myslí, že to znamená přelouskat nepřipravený text nahlas.
K porozumění však vede poměrně dlouhá cesta intelektuální i afektivní. Na jeho počátku stojí vztah čtenáře k tomu, co čte. Zkuste si u každého z následujících odstavců v mysli promítnout, jak v té věci napomáháte svým dětem, nebo co jste sami zažili ve škole.
Na počátku porozumění možná stojí vztah čtenáře k tomu, co čte. Když to číst chce, asi něco hledá: zážitek (například mrazení z hororu, napětí z dobrodružství, dojetí z lásky nebo uspokojení z toho, že bude lépe informovaný). Když nechce, asi nic moc nehledá, a proto také moc porozumění nenajde. Současné děti v poměrně raném věku ztrácejí chuť si počíst a něco se dočíst.
Mnozí se v první třídě trápí pouhým dekódováním textu: písmenka na papíře se jim moc dlouho nespojují s hláskami v puse a bývá pro ně těžké naučit se rozpoznat i ve slovech, která se už dávno naučili říkat, jednotlivé zvuky, které se pak zapisují jako písmenka. Egypťané nebo indiáni to možná měli snadnější – nakreslili obrázkem celé slovo. Jenom pak měli těch slov zase moc. Nám stačí nějakých 40 písmenek na absolutně všecka slova (třeba na 300 000). Než se české dítě naučí plynně číst, aby ho to "nebolelo" a mohlo mít radost z četby, trvá to moc dlouho – a dospělí dnes nemoudře přestávají dětem po šestém roce života předčítat.
Porozumět čtenému chce taky docela vytrvalost, i když už vám písmenka jdou plynně. Dnešní děti jsou asi také méně zvyklé čekat, že jim smysl sdělení "dojde". Zahraniční výzkumy ukazují, že děti při čtení na internetu na nic nečekají, rovnou kliknou na další obrázek, nové informace. Musejí se učit chvíli počkat, prohlédnout celou stranu, pohledat, zda na ní je hledaná informace, a tu si "prostudovat" čtením. Tento postup je pro ně novinka!
Velmi důležité je zároveň to, jak jsou děti naučené a zvyklé si poradit s potížemi v porozumění některému místu v textu – slovu, celé větě, některé situaci. Texty pro děti obvykle jsou psány tak, aby tyto potíže byly jen malé – ale nesmíme dětem dávat číst jenom nenáročné texty typu Méďa Pusík. Děti potřebují střádat zkušenost s překonáváním potíží a dostávat přiměřenou dopomoc. To umí také jen někdo: nedávat dítěti "kontrolní", vlastně dost hloupé otázky na ty prvky obsahu, které přece každý vidí.
A zásadně důležité je, aby děti mohly to, čeho se dočetly, také hned uplatnit: aby si o prožitku mohly popovídat s kamarádem nebo rodičem, aby poznatek získaný četbou posloužil tomu, kvůli čemu ho vlastně v knize hledaly.
Dalších příčin může být mnoho. Měli bychom si však dávat i pozor na to, abychom nepřeceňovali zprávy o výsledcích různých testování – vytvořit a pak i vyhodnotit opravdu dobrý test na porozumění ve čtení není nic snadného ani levného a nesfoukne se to za rok v nějakém ústředním orgánu a jeho ústavu za rychle čerpané evropské peníze. Tvůrci testů, jaké má třeba PISA, jsou na to speciálně studovaní, velmi inteligentní, a ověřování toho, zda úloha opravdu vypovídá o tom, co jsme chtěli zjistit, je mnohonásobné. A přesto jsou i zjištění PISy jen částečná. My však ani takovéto testy domácí zatím vůbec nemáme. Testování pomocí počítačů bude strhávat naše chápání četby zase o kousek níže ke dnu.

Zmínil jste, že čtení je spojeno především se zájmem dětí o čtení. Jak může škola a učitelé podporovat zájem dětí o čtení?

Zaprvé pomoci dětem nepřerušit vnímání celých příběhů nebo básní. Děti se sice musí naučit louskat písmenka, ale např. genetickou metodou dospějí k samostatnému čtení často už do Vánoc první třídy. Proč tedy nelouskat první tři čtyři věty a pak si zbytek pěkného příběhu nechat od paní učitelky krásně předčítat? Milý zážitek snad překoná strast ze čtení písmenek a dá naději, že i my začínající čtenáři budeme brzo sami číst.
Děti o trochu starší se zase potřebují včas naučit svou četbu sdílet s druhými. K tomu je moc důležité umět psát. Jednak si zapisovat osobní záznamy z četby (nikoli mechanické "čtenářské deníky" převypravující děj a jména postav), jednak psát o svém čtení druhým lidem kolem sebe, a dokonce také sepisovat – psát své vlastní malé pokusy spisovatelské, aby člověk lépe rozuměl, že text uznávaného autora obsahuje mnohá tajemství a rafinované postupy. Ke čtení krásné literatury patří popovídat si o ní s blízkými – nejen po dočtení, ale už před a někdy i během čtení. Hodiny čtení tohle obvykle moc neumožňují, protože se je tak naučilo vést zatím jen málo učitelů. Kolik z nich dopřeje dětem v duchu si text pročíst a představovat už před tím, než je nechá číst úseky textu nahlas pro ostatní? Děti jsou pak otrávené tím, jak samy text vykoktávají, i tím, jak těm pomalejším jde to koktání ztuha. Číst před celou třídou není vůbec součást růstu čtenáře, ale spíše jen kontrolním bičíkem v ruce učitele. Kdo chce, aby děti četly hezky nahlas, může je přece nechat číst jeden druhému vždy po pár větách navzájem. Čtou pak v čase výuky všichni.
O dalších mnoha způsobech podpory, kterou učitel ve škole může dávat dětem pro čtení, si spoustu informací najdete v Kritických listech a v kursech Kritického myšlení.

Velmi alarmující a zajímavé jsou především snižující se výsledky chlapců. Jsou snad chlapci méně čtenářsky „disponovaní“ než dívky?

To je dnes po celém světě. Chlapci prostě mají jiné východisko – já myslím, že jsme od původu lovci – stopaři. Máme v genech jít po stopě – po příběhové linii, dost rychle se rozhodovat, kterým směrem dál, a zažít vzrušení a uspokojení z vítězství nad kořistí. Čtení může být docela nudné, pokud tohle autorka povídky neví nebo neumí, nebo když má na mysli dívky: jejich rozhlížení, přebírání možností, paralelní pozornost k mnoha rozmanitým detailům a vícečetným vztahům. Drsný příběh, který letí kupředu přes kořeny, mnohou dívku nezaujme, spíše postraší. Možná to není tak jisté, rozhodně to není stoprocentní. Znám australského autora, který po letech učitelství na průmyslovkách s většinou kluků začal psát pro ně knihy: jsou v nich velké ilustrace podbarvující poměrně krátké úseky vyprávěného textu s tajemstvím a napětím a ilustrace jsou úzce spjaté s předmětem i náladou vyprávění. Ale vzpomeňte na knížky Petra Síse – ty čtou s chutí i dívky.
Chlapcům možná také hůře sedí "poslušenský", netvořivý způsob výuky v mnoha našich školách. Učitelé potřebují udržet kázeň, kterou dívky většinou dodržují oddaněji, kdežto kluci by třídu roznesli na kopytech. Proto jsou zatlačováni do disciplinovanosti tak silně, že se vzpouzejí (alespoň uvnitř), a mají odpor k činnostem, které klid a soustředění vyžadují tak jako četba.

Jaká je podle vás budoucnost knihy? Vytlačí ji čtečky, nové elektronické formáty? Budeme místo do knihovny „chodit“ pro knihy do virtuálních prodejen a půjčoven?

Je docela možné, že čtečky zvítězí a pak zas budou vytlačeny něčím dalším. Papírová, vázaná kniha má však jeden rys dost významný pro krásnou literaturu – dává se z ruky do ruky, ne po drátě nebo na vlně. Ke kultuře patří, že si lidé nad čtenými texty spolu povídají, že vědí, že text četli i druzí, a spolu s nimi si kladou další otázky, probírají prožitky a názory na to, co jim autor "odehrál" před duševním zrakem v četbě. A právě k tomu kontaktování čtenářů je cenné, že si svazek dávají z ruky do ruky – na to musíte být dost blízko, jinak nedosáhnete. A tou osobní blízkostí se tvoří společné prožívání, promýšlení a sdílení nových nebo starých hodnot, které literatura rozjitřuje a nově utváří. S literaturou věcnou, naučnou je to asi jinak. Tam možná společenství poučených může existovat i na sociální síti, anebo může člověk být čtenářem docela izolovaným. Beletrie je ovšem psaná nikoli pro jedince, ale pro celý zástup jedinců.

Jak mohou knihovny vyjít vstříc čtenářům elektronického věku a zároveň si zachovat přízeň čtenářů „papírových“ knih?

Na to by asi nejlépe odpověděli sami dnešní knihovníci, znají mnoho postupů a dělají mnoho akcí. Rozhodně je dobré, když dávají příležitost, aby se lidé sešli a pobývali v místě, kde je plno knih a kde se po knihách dá přímo sáhnout. Tak vést setkání, debaty, předčítání.
Část lidí si dnes až v dospělém věku uvědomuje, že se vlastně nenaučili číst do hloubky, že k nim knížky nepromlouvají. A pokud se tomu chtějí naučit, může jim k tomu právě knihovna nabízet cestu. Pozvat někoho, kdo je nejen odborník na dějiny nebo formy literatury, ale kdo také umí rozprávět o tom, jak rozumí hlubinám významu textu, a kdo umí i druhým podat pomocnou ruku k prozkoumání těch hloubek. Spisovatelé to obvykle ještě umějí, ale je třeba hledat (a vychovávat) i další. Není jich dost.

Jak a kde sdílíte Vy knihy a příběhy, které Vás zasáhly? Máte svoji cestu jak ostatním sdělit to důležité, co jste načetl?

Povídáme si doma, jak jen na to máme chvilku. Když padnu na knihu, která je podle mě dobrá, neváhám to sdělit po síti svým studentům, kolegům, někdy veřejnosti vůbec. Doporučuji, navrhuji využití pro výuku i čtení pro zážitek. Ale jsou období, kdy moc nečtu – jako mnozí ani nestíhám. Naštěstí jsou tu Vánoce a narozeniny, kdy se vynořují nové a nové knihy a ty volají: "Čti mě!" A protože se čtou v okruhu blízkých, je s kým o nich mluvit.

Ondřej Hausenblas se narodil v roce 1954, vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor čeština a angličtina.
Vyučuje češtinu a literaturu, zejména didaktiku, nyní na Pedagogické fakultě UK v Praze. Posledních 11 let působí jako lektor programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (www.kritickemysleni.cz), zaměřuje se hlavně na čtenářskou gramotnost a čtenářství.

Krácená verze vyšla v Bulletinu Variant na podzim roku 2012

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

TomášL napsal(a):

Jako častý návštevník Knihovny na Mariánský jsem se sebe ptal, kdy je napadne půjčovat knihy v elektronické podobě?
Krom toho by člověk nemusel čekat, než se vrátí kniha od jiného čtenáře... :-/
31. 10. 2012 | 12:19

Gustáv Kočí napsal(a):

Rozšíření e-čteček v knihovnách překáží hlavně autorská práva, či co.
31. 10. 2012 | 12:25

TomášL napsal(a):

to Ondřej Hausenblasem

nezapočítal jste do své úvahy jednu základní věc (dle mého názoru- a třeba chybného).
Píšete/říkáte, že kluci jsou horší ve čtení knih. Avšak na druhou stranu bych doplnil, že kluci "přímou cestu čtení" mají na PC, když si programují-intsalují-hrají-nechtěně i učí anj...
31. 10. 2012 | 12:34

Anna napsal(a):

Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.

Jak to dělají - cituji:

Rozvoj čtenářských dovedností a podpora čtenářství

Důraz na posilování zaujetí žáků pro četbu je zde kladen již od raného dětství, tedy od prvního ročníku. V nižších ročnících využívají finští učitelé k rozvoji čtenářství např. přirozené touhy dětí vyprávět: děti v hodinách např. vyprávějí krátké příběhy, které učitel zapíše podle žákových slov (maximálně do 1-2 odstavců), žák, který příběh vyprávěl, jej doprovodí vlastní ilustrací a žák z vyššího ročníku jej navíc přeloží do angličtiny. Jednotlivé příběhy jsou pak na samostatných listech vyvěšeny např. na třídní nástěnce a děti si je velmi rády čtou a prohlížejí. Učitelé ve Finsku jsou si vědomi toho, že každý tlak na žáky a na jejich výsledky působí ve čtenářské výchově jednoznačně negativně, a volí metody, které jim pomáhají zvýšit zájem dětí nejen o čtení, ale o jakékoli probírané učivo. Učitelé často žákům předčítají. Za týden dostávají děti příležitost, aby si celkem 1-2 hodiny tiše četly svoji knížku. V 6.-9. ročníku je populární tzv. podnikání, v němž žáci sepisují, editují, tisknou a prodávají své almanachy, kalendáře apod. Další takovou metodou je např. práce dětí ve skupinách, kdy mají všichni členové skupiny za úkol přečíst stejnou knihu (příběh) a vzájemně o něm diskutovat. Skupinová práce je hodně rozšířená i ve vyšších ročnících, kde se k ní navíc přidává práce s internetem jako zdrojem informací, které žáci pracující ve skupině vyhledávají přímo v hodinách. Běžnou praxí je také zapojování žáků do mezinárodních projektů na podporu čtenářství (např. skotský projekt Reading Line). Finové si zakládají na tom, že děti si hodně samy rozhodují o své dráze učení, a tím získávají motivaci i nezávislost.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
31. 10. 2012 | 12:55

šašek z Jihlavy napsal(a):

Anna
Dnes jsem si zapnul v autě Radio Česko a zrovna se tam řešil problém našeho školství. Kdosi tam tvrdil, že podle nějaké statistiky jdou u nás studovat učitelství ti nejhorší studenti z gymnázií, zatímco ve Finsku ti nejlepší - z toho asi pramení i prestiž kantorů a dopady na společnost.
31. 10. 2012 | 13:20

Analytik napsal(a):

Nejdůležitější je dnes čtení mezi řádky. Jenže toto umění už se ve škole neučí.
Politik nikdy neřekne, ani nenapíše plnou pravdu. Ta je skryta mezi řádky!
Tak když třeba Kalousek prohlásí, že naše hospodářství i finance jsou blízko vrcholu Evropského žebříčku, víme, že je potřeba začít s přípravou na emigraci!
31. 10. 2012 | 13:21

Darth Maul napsal(a):

za chvilu budem díky Aničce vědět o každém ožralém losovi ve Finsku. Opakování je matka moudrosti a Anča proletářka opakuje a opakuje a opakuje. Už Lenin pravil Učit se Učit se Učit se, jen o finsku se nezmiňoval.
31. 10. 2012 | 13:45

rejpal napsal(a):

Hlavní příčina je v tom, že málo často reformujeme školství.
31. 10. 2012 | 14:00

Xaver napsal(a):

Rejpal:
Výborně !
31. 10. 2012 | 14:10

Sladký napsal(a):

Opět mne potěšily příspěvky voličů pravice. Jsou přirozeně inteligentní,studovaní,sečtělí, kultivovaní... třeba takový Darth Maul, ten má rozhled,na jaký se žádný levičák nezmůže.
31. 10. 2012 | 14:16

Sladký napsal(a):

Za čím dál horší výsledky našeho školství (našich dětí) mohou čím dál víc pozůstatky komunistického režimu, jeho zvrhlé morálky.to je nad nebe jasné.
31. 10. 2012 | 14:19

Anna napsal(a):

šašek z Jihlavy

Být učitelem na základní škole, zejména na prvním stupni, je ve Finsku populární. Učitel zde dávno není považován za pouhého specialistu, ale za autoritu, vůdčího nositele názoru a aktivního spolutvůrce společnosti. Stejně jako byla ve Finsku dána značná autonomie školám, také učitelé jsou relativně velmi svobodní ve výběru vyučovacích metod a uspořádání svých hodin. Nestraší je žádná inspekce a ke kultuře finského vzdělávání patří samozřejmá důvěra, že učitel naplní cíle dané národním kurikulem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Být dobrým učitelem je ve Finsku otázkou osobní prestiže. K ní patří ovšem i slušný plat. Je naprosto přirozené a samozřejmé, že se učitelé ve finských školách mezi sebou vzájemně stýkají a sdílejí nejen své zkušenosti, ale i své plány týkající se výuky, poznámky k nejrůznějším nápadům a aktivitám a že o nich vzájemně diskutují. Naši hosté odpověděli na otázku, že takové výměny se dějí často, a potěšilo nás, že starší učitelé, jejichž univerzitní příprava ještě nebyla tak moderní, se rádi stýkají s mladšími absolventy a učí se od mladších moderním metodám. Naopak starší učitelé si často neuvědomují, že mají zkušenosti, které by mladší kolega uvítal. Při vzájemných (ne ředitelských) hospitacích navštívený učitel sám požádá hospitujícího, aby mu pověděl o některých rysech své výuky. Tyto faktory společně s kvalitní přípravou učitelů na univerzitách jsou zárukou toho, že v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
------

Darth Maul napsal(a):

za chvilu budem díky Aničce vědět o každém ožralém losovi ve Finsku. Opakování je matka moudrosti a Anča proletářka opakuje a opakuje a opakuje.
---

Dělám, co můžu :-) Jen se přiznám, nejsem proletářka, neb vlastním výrobní prostředek - počítač, jsem programátorka. Z mládí si pamatuji "Uč se, vole, budeš pánem, budeš jezdit tatraplánem.". A když se učit, tak od úspěšného. Bohužel námi zvolení rozhodli, a nejen ve školství, ve stylu strýce Františka ze Saturnina - nic mi neříkejte, na vše přijdu sám.

-----------------
rejpal napsal(a):

Hlavní příčina je v tom, že málo často reformujeme školství.
--

No huš, copak mají námi volení smysl pro ironii? I když pravda, kdo z nich to tu čte. Takže své huš beru s omluvou zpět.
31. 10. 2012 | 14:23

Darth Maul napsal(a):

Ať vás provází síla Sladký. Tady jste se ale seknul o parsec, nevolím pravici. Nikdy.
31. 10. 2012 | 14:24

český maloměšťák napsal(a):

Dobrá kniha má člověka potrápit, jak říkává jeden můj kolega. A tak se čte ne jedenkrát, ale dvakrát, třikrát...
Jenže kde na to vzít čas a nekrást ? /tedy rozuměj...nemít prsty v nějakém tom prolobbovaném kšeftu/

Porozumění je ošemetná záležitost. Porozumět se totiž dá i vysvětlením, sdělením interpretacím., názorům etc etc... které jsou lživé, v lepším případě jsou opřeny o polopravdy takové míry předpojatosti či nevalidity empirických faktů, že je v tomto případě lepším neporozumět. Nebo knihu odložit /princip obezřetnosti ve vztahu k duševní hygieně...pokud ovšem objektem zájmu nejsou patologické stránky lidstva či jedince/.
A tak je...ač to zní absurdně...je někdy daleko lepší nečíst - než číst.:))

K blogu.
Pozitivních blogů vhodných k zamyšlení není nikdy dosti.

Ostatně jistě k němu sdělí nekolik svých wahabistických mouder Pepka Řepka.

P.S. Navíc jsou knihy dost drahé. Sám mám tak několik polic knih, které mě stály majlant a přitom jen tak zbůhdarma zevlují - jak dosud nepolíbené dívky.

P.S. 1 : Kombinace pitomá kniha a učitel blb je tím nejhorším, co může dítě potkat. Krom toho tedy, že se narodí do rodiny, která ať už z toho či onoho důvodu nejeví zájem o to, aby tuto kombinaci nějakým způsobem upravila tak, že výsledkem je aspoň lepší učitel...
31. 10. 2012 | 14:30

český maloměšťák napsal(a):

Darth Maul napsal(a):
za chvilu budem díky Aničce vědět o každém ožralém losovi ve Finsku. Opakování je matka moudrosti a Anča proletářka opakuje a opakuje a opakuje. Už Lenin pravil Učit se Učit se Učit se, jen o finsku se nezmiňoval.
31. 10. 2012 | 13:45
-------
Nezatěžujte se tím. /učit se, opakovat...etc etc./.
Ve vašem případě bude daleko účinnější, když vás někdo přes hlavu majzne kladívkem - a pak bude pozorovat, zda se tedy alespoň trochu rozsvítilo.

Berte to prostě tak, že některá sdělení či vysvětlení nejsou určena pro zpracování obsahem VAŠÍ lebky. Tak už to prostě ve veřejném prostoru - v hromadných diskuzích - chodí.
31. 10. 2012 | 14:34

Sladký napsal(a):

Není většího levičáka nad Darth Maul/a. Možná jsem se minul o "parsec" Darth(e) ale vy s Annou o 100 ,levicový kolego. Mimochodem,kvalifikovaně odhaduji, že pokud jde o IQ, je na tom Proletářka asi tak o čtvrtinu lépe, než vy.
31. 10. 2012 | 14:43

Darth Maul napsal(a):

Ať vás provází síla český maloměšťáku, zabil jsem Qui-Gon Jinna , cvičil mne sám Darth Sidius a Vy si myslíte, že by mne někdo mohl majznout kladívkem? Jste naivní.
31. 10. 2012 | 14:45

Darth Maul napsal(a):

Ať vás provází síla Sladký.

Nevolím ani levičáky, znovu vedle o parsec. O IQ 170 u Anny ani nepochybuji, Finsko zná lépe než rodnou zemi .
31. 10. 2012 | 14:52

český maloměšťák napsal(a):

Darth Maul
Hmm...na to, abych se přiznal... neumím odpovědět.

Ale myslím si, že byste si mohl přijít na docela slušné peníze, kdybyste se nabídl nějakému ústavu, který se zabývá právě že výzkumem patologického chování příslušníků druhu Homo sapiens.
Možná byste se ani nemusel nechat mlátit kladívkem do hlavy - uvnitř zdí budov používají přeci jen vědečtějších metod - než jaké aplikují jejich lidé v terénu.

Nu - každopádně přeji dobré pořízení !
Mějte se.
31. 10. 2012 | 15:01

šašek z Jihlavy napsal(a):

Darth Maul
Připomněl jste mi starý vtip.
Jeden obraz na výstavě měl název Lenin ve Finsku. Na obraze byla silueta nahé ženy na posteli a muže, an kouřil u okna, obrácen do pokoje zády. I ptal se návštěvník vystavovatele, zda ten pán na obraze je Lenin s Krupskou. Kurátor odtušil: Ta žena je skutečně Krupská ale Lenin je ve Finsku.
31. 10. 2012 | 15:06

Darth Maul napsal(a):

Ať vás provází síla český maloměšťáku.
Nejsem příslušník Homo sapiens, jsem Zabrak.
31. 10. 2012 | 15:09

TomášL napsal(a):

Onehdy jsem se bavil s jedním člověk, který si posteskl, že upadá četba. Odpověděl jsem, že dnešní děti spíše přijímají více vizuální podněty, jak sterilní písmenka. Co tak zkombinovat více přirozenou vizuální stárnku učiva se sterilně psaným učivem (třeba dějepis ve formě komiksu: viz komiks Maus) ve formě interaktivního vyučování?
31. 10. 2012 | 15:20

TomášL napsal(a):

Něco zajímavého:


http://web.mit.edu/newsoffice/2012/mit-game-lab-explores-the-potential-of-games-and-play.html

http://gambit.mit.edu/loadgame/prototypes.php
31. 10. 2012 | 16:00

MartinO napsal(a):

"Navíc jsou knihy dost drahé. Sám mám tak několik polic knih, které mě stály majlant"
kontra
"Velmi se mýlíte - já nejsem starobní důchodce. A troufám si tvrdit, že moje ekonomické poměry jsou mnohem lepší než ty vaše.
Ale nemám zapotřebí se ani kasat"
-
Prosívás buďte ve svém blábolení aspoň trochu konzistentní. Boháč kterého stálo pár knih majlant, to svět neviděl :-D
31. 10. 2012 | 16:05

MartinO napsal(a):

Ty výše citované navzájem se vylučující bláboly jsou českého maloměšťáka.
31. 10. 2012 | 16:14

Vachmajstr napsal(a):

Na druhou stranu ale levicoví lídři musejí mít radost , že je národ tak hmmmm však vy víte :-))))
31. 10. 2012 | 16:21

Ládik!!! napsal(a):

Něco k tomu čtení: vyrostl jsem na Štorchovi a pak Foglarovkách - a dnes je ze mě extremista.
31. 10. 2012 | 16:24

český maloměšťák napsal(a):

MartinO
Máte jako vždy pravdu.
Tu svou, of course. Tu pravdu ubožáků.

Ostatně ubožáci josu schopni zneužít ve svých pomluvách cokoliv. I to, že si někdo, kdo si může dovolit koupit si měsíčně knih za několik tisíc korun - povzdechne, že " stály majlant". My - čeští maloměšťáci to takto děláme už leta.

Ubožáci jsou zde totiž od toho. Aby prezentovali svou ubohost a tak ji i dále prohlubovali - stávají se tak sami a zcela dobrovolně diskusní spodinou.

Ubožáky, které pak dotyčný několikrát usvědčil ze lživých pomluv - pak zovu slintajícími ubožáky. Čekají až se dotyčný /český m loměšťák například/ objeví ...a svou ubožáckou estbáckopavlačovou metodou jej pak " usvědčují".
Usvědčují tak sice jen sama sebe - ale o tom právě je jejich ubožáctví.

Howgh, Bufete forexu, MartineO. Pilný čtenáři - Blesku. :--D
/Blesk patří k dvorním dodavatelům faktů pro ubožáka MartinaO - forexového
investičního magnáta z neprotopené karlínské garsonky/
31. 10. 2012 | 16:28

český maloměšťák napsal(a):

Darth Maul
Pane Maul, to již sdělujte výhradně lidem v tom ústavu.
Já bych si s tímto vašim prohlášením fakt nevěděl rady.

Mějte se.... a konec vysílání.
31. 10. 2012 | 16:35

šťouchačka na brambory napsal(a):

maloměšťákovo nejcenější poklady jsou Mateřidouška,7 Pionýrů,Sluníčko a Domácí lékař, tam čte poslední dobou často.
31. 10. 2012 | 16:43

MartinO napsal(a):

ČM:
Usvědčujete se sám, já vaše bláboly pouze cituju a porovnávám. Nic víc ani míň. Pokud nechcete být usvědčován tak přestaňte lhát a vymýšlet si.
Vy jste mě nikdy z ničeho neusvědčil, neviděl jsem od vás nikdy žádnou mou citaci nebo vyvrácení toho co jsem napsal. Jenom hromadu hloupých slizských výmyslů.
Podle vašeho projevu zde vás považuju za mimořádně odporného člověka a nedám vám pokoj dokud mě to bude bavit.
31. 10. 2012 | 16:52

mb napsal(a):

Ondřej Hausenblas je vyjímečný učitel ... a člověk ...
31. 10. 2012 | 22:45

Marek Kobera napsal(a):

To TomášL:

V Mariánský? To jako u Jáchymova?
01. 11. 2012 | 01:25

J.Klobasa napsal(a):

Papirove knihy drzi pri zivote pouze valky IT šogunů o autorska prava, ale stejne to maji spocitano. Naklady na vyrobu, kopirovani, pamet, ctenarska dostupnost. To vsechno knihy vytlaci. Zalezi jenom na tom jak rychle a za jakeho halasu zainteresovane verejnosti stredniho a vyssiho veku. Behem poslednich par desitek let zaniklo nekolik medii nebo k tomu smeruji. Vinylove desky, CD, DVD, paskove kazety. Prezijou asi tak jako pergamen, hlinene tabulky, bridlicove desky. Tak si je uzijme dokud tu jsou.
01. 11. 2012 | 02:44

rejpal napsal(a):

J.Klobasa
To je zajímavé. Poslední roky nastalo oživení zájmu právě o vinylové desky. Nejsou už sice mainstreamem, vydávají se spíš pro fajnšmekry, nicméně stále více produktů vychází nejen na CD, ale i na vinylu (zánik CD už permanentně probíhá snad deset let a je otázka, jestli my starší se jejich úplného konce dožijeme). Třeba budou za čas tištěné knihy taky záležitostí sběratelů a nadšenců, zatímco mainstream bude konzumovat elektronické verze. Otázkou je, zda nezaniká sběratelské hobby jako takové. Zrovna u hudby mám pocit, že k tomu plíživě dochází. Asi to souvisí s převládajícím životním stylem, nevím.
01. 11. 2012 | 07:59

Anna napsal(a):

Stručné shrnutí výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009

Čeští žáci mají největší problémy s posuzováním obsahu a formy textu. Lépe na tom jsou s vyhledáváním informací v textu a jejich zpracováním, nicméně i v tom jsou podprůměrní.
-

V České republice vzrostlo zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní čtenářských kompetencí, kteří by mohli mít problémy při dalším studiu nebo při uplatnění na trhu práce. Podíl těchto žáků je nyní nad mezinárodním průměrem a činí 23 %. Přitom se ukázalo, že na celkovém zhoršení výsledků českých žáků se podílejí zejména chlapci.
-

Od roku 2000 do roku 2009 se významně zhoršily výsledky žáků základních škol a žáků v maturitních a nematuritních programech středních odborných škol. Prohloubil se tak rozdíl mezi výsledky těchto žáků a žáků gymnázií, jejichž výsledky se prakticky neměnily. Výsledky žáků speciálních škol naopak doznaly v uvedeném období významného zlepšení.
-

Nejslabšího průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti dosáhli žáci 9. ročníku v Moravskoslezském a Karlovarském kraji, výsledky žáků Ústeckého a Olomouckého kraje byly jen o trochu lepší. Nejlepšího výsledku ve čtenářské gramotnosti v roce 2009 dosáhli pražští žáci.
-

Kromě testů, které se zaměřovaly na úlohy v oblasti čtenářské gramotnosti, poskytovali žáci v doprovodném dotazníku kromě jiného i informace o svých názorech a postojích k četbě. Pro třetinu českých žáků je čtení oblíbenou činností, pro třetinu je ale naopak ztrátou času. Nejlepší vztah ke čtení mají žáci gymnázií, nejméně zajímavé je pro žáky středních odborných škol bez maturity. V rozmezí devíti let (2000–2009) se v České republice rapidně zmenšil počet žáků, kteří uvedli, že čtou denně nějakou dobu pro radost.
-

2. MATEMATICKÁ GRAMOTNOST

Zde byl výsledek českých žáků průměrný, avšak v období od roku 2003 do roku 2009 se výsledky českých žáků zhoršily nejvíce ze všech zemí, které se obou cyklů výzkumu zúčastnily. Z výzkumu vyplývá, že horší výsledky se týkají všech druhů škol s výjimkou škol speciálních, které zůstaly zhruba na stejné úrovni.
-

3. PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST

Výsledek průměrný. Za poměrně krátké časové období od roku 2006 do roku 2009 doznaly výsledky českých žáků druhého nejvyššího zhoršení mezi zúčastněnými zeměmi. Ke zhoršení došlo ve všech druzích škol kromě středních odborných škol bez maturity, kde se výsledky téměř nezměnily.

—————--

Z doprovodných dotazníků vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Nejlepší vztah ke škole mají žáci čtyřletých gymnázií, přesto se ve škole nudí téměř polovina z nich. Na víceletá gymnázia dle vlastních slov nechce chodit čtvrtina patnáctiletých žáků.

http://www.eduin.cz/titulka/strucne-shrnuti-mezinarodniho-vyzkumu-pisa-2009/
01. 11. 2012 | 10:18

Abe Normalni napsal(a):

J.Klobasa No nevim, mozny to je, ale pro me je zazitek cetby souvisleho textu z knihy a jakekoli elektronicke ctecky nesoumeritelny. Fyzicky proste nejsem schopen prace s delsim textem v elektronicke forme.
Podle meho vytlaci elektronicke knihy ruzne paperbackove edice, takovy ten spotrebni mainstream a vazana kniha zustane vysadou kvalitnejsi literatury.
A ve specificky ceskem prostredi to opet povede k pocitu, ze "prece za to nebudu platit", kdyz si to muzu stahnout od kamose.
01. 11. 2012 | 12:00

Abe Normalni napsal(a):

TomášL Jojo, a technicke zpravy, posudky, soudni usneseni budeme take vydavat formou komiksu...:-) Ucelem neni udelat z deti blbce, ale usnadnit jim uceni prace s rozsahlym a obsaznym textem.
Problemem uceni historie na ceskych skolach je, ze je to opravdu dejepis...Hlavne vedet, kolikateho ugrilovali Husa. Misto abychom deckam vysvetlili, co se v Kostnici resilo. A pak je asi treba se smirit s tim, ze nekteri lide to prosta maji u ... a nedostanete do nich ani zakladni souvislosti. Nedavno volala do radia pani a odpovidala na oatazku, ve kterem roce startoval Jurij Gagarin k svemu prvnimu letu. Ja bych chapal, ze nekdo nebude vedet jestli 1958/61/65. Ale kdyz zenska rekne 1930, z toho je videt, ze ji chybi cely okruh obecneho povedomi o behu veci.
01. 11. 2012 | 12:12

resl napsal(a):

a) málo čtou od dětství
b) špatní učitelé, nemající zapálení pro literaturu
c) každý čte, co jej baví, což je normál
01. 11. 2012 | 12:54

Targus napsal(a):

To Anna:

Kecy,kecy,kecy.České dítě by obsah knížky "obšlehlo" z netu nebo od jediného zoufalce ve třídě, který by ji alespoň prolistoval. Tolik k výuce finského typu.
Nevím, jak se učí dnes, ale co se týká čtení, zažil jsem před 40 lety výuku velmi podobnou tomu, co dělají Finové a neshledávám na tom nic objevného a převratného, naopak.

Jinak všichni normální lidé již dávno došli k totožnému závěru. Čím více se likvidují poslední zbytky předrežimního školství, tím katastrofálnějších výsledků dosahují naše děti.
Tzv. projektová výuka je v českých podmínkách cestou do pekel.
01. 11. 2012 | 13:15

Anna napsal(a):

Targus

Jak si vysvětlujete, že finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě?

"Jinak všichni normální lidé již dávno došli k totožnému závěru. Čím více se likvidují poslední zbytky předrežimního školství, tím katastrofálnějších výsledků dosahují naše děti."

Ale to přece svědčí o nesmyslnosti ČESKÝCH reforem školství po 89.!
01. 11. 2012 | 13:34

Targus napsal(a):

To Anna:

Jak si vysvětlujete, že finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě?

Určitě ne projektovou výukou, vážená. Pokud by v českých třídách bylo max. 15 dětí a pedagogové by měli prostor k práci s nimi a nemuseli zpracovávat po vyučování kraviny typu sebebonzování a tabulkování, četly by české děti mnohem lépe a některé by možná dokonce i rozuměly smyslu textu. Totéž platí o počítání. Nikoli projekty, ale dril, byť podávaný v zábavné formě (třeba rytmické počítání Zdeňka Broma), je cestou k úspěchu.
Dnes řeší kantoři na středních školách s maturitou totální neznalost malé násobilky a základních pouček z trigonometrie, z maturity se stala pouhá fraška, kterou by zvládl PRŮMĚRNÝ absolvent ZŠ.
Proč u nás nefunguje finský model? Inu proto, že u nás je málo Finů.
Vyznat se v přírodě - vůbec nechápu smysl tohoto termínu. Co to je? Našprtat se přírodopis, umět přežít ve volné přírodě týden bez základního vybavení, anebo ovládat poučky ekologistů, kteří se neumějí dohodnout ani mezi sebou (viz Šumava a kůrovec)?
Ale to přece svědčí o nesmyslnosti ČESKÝCH reforem školství po 89.!
No konečně, to vám to trvalo.
02. 11. 2012 | 08:04

Vojta napsal(a):

Teoretičtí pedagogové, kteří nikdy nestáli před žáky, ale umějí krásně vykládat o nutnosti reforem školy, jsou hlavními, i když asi nepřímými viníky rozvratu školství u nás. Nechápu, kde bere p. Hausenblas nebo Šteffl morální sílu neustále oblbovat politiky a ministry školství o své jediné pravdě - o tom našem americkém a finském vzoru. Jo, co by člověk neudělal pro svůj byznys.
Souhlas s Targusem!
Po revoluci jede naše "svobodné" školství totálně do stoupy.
02. 11. 2012 | 18:53

jin napsal(a):

Neznechucujte dětem čtení povinnou četbou !Ať si čtou co je zajímá a nechte je o tom hovořit.Hlavní je ,že se učí vnímat význam textu,i když "jen" v oboru ,kterej je zajímá ,což je pro praxi důležitější,než aby znali nazpaměť "celou Němcovou "!!!
02. 11. 2012 | 21:53

Jaxi napsal(a):

Myslím si, že je to i o tom, co je dětem předkládáno. Aby četly, musí být příběh strhující, zaujmout, nebýt nudný. Musí je to táhnout číst dál a dál. S "klasikou", přes kterou se ve školách stále jede, se do četby zamiluje málokdo. Nebo se dá vybrat i z té klasiky, ale to, co má v sobě život (třeba Kronika města Koucourkova apod). Takže pokud možno vynechat ta omšelá dílka stará 40 a více let (která jsme museli číst před těmi 30 a více lety my sami) a mrknout na něco, co vyšlo v posledních max. 15. Čtu hodně, ale jakmile je kniha vysloveně nudná, únavou usínám a po několika pokusech se kniha přesouvá někam na vyšší polici. A nemám pocit, že na tom jsou děti nějak zásadně jinak. Syn (11) strhující 500 stránkovou knihu přečte za 2-3 dni, zatímco nudných 100 stran louská několikanásobně dlouho...
02. 11. 2012 | 23:00

Marney napsal(a):

Tak nevím, zda ta diskuze tu jsou názory amatérů či odborníků. Já se cítím čtenářem, knihy rád,a dokonce jsem se naučil k nim vracet a nalézat vždy něco nového. Chce to čas,a dnešní děti mají daleko více lákadel než jen dobré knihy. Pamatuji fronty na nové knihy - dnes je pusto.Náročné ediční plány zařazovaly dost kvalitních autorů, a takový Klub čtenářů byl opravdu doporučený profil, čili ne četba povinná, ale doporučená. Byly i skvělé počiny vydavatelské, kde okruh čtenářů byl užší - třeba Antická knihovna. Ale nedávno připsěchal např. pan Neff s tvrzením, že mnohé knihy (měl na mysli Verneovky" už nejsou pro maldé čtenáře "in" a tak je -některé- převyprávěl. Já s tím souhlasím, je i kouzlo překladatelství, kdy autor po sto letech musí být přeložen jinak,a ostatně i ti naši skvělí obrozenci by měli být "překládáni", neboť archaismy odrazují. O kavlitě učitelů: před 150 lety to byl často vysloužilý voják,a učilo se pod tlakem a s disciplinou rákosky. Ale celkem,místo blbých hodnocení pedagogů, ta rákoska byla občas docela efektivní, a traumatizovaných jedinců málo. Dnes jsou kavlifikovaní ti učitelé, s tvrzením, že to jsou ti nejhorší nesouhlasím, vždy budou jen dobří a špatní učitelé. Elektronickou knihu už asi číst nebudu, chybělo by mi příliš šustění stránek, vůně nové knihy, grafika, ahlavně možnsot, se ke knize vracet, dát si někam záložku, citovat (a nevykrádat)...Myslím si, že až k maturitám znovu dozraje povinně nejen čeština,ale i matematika, bude projev člověka kompletní. Pak si možnámladí uvědomí, že nelze stát jen na jedné noze, k odborné přípravě musí být i ta literární nadstavba...Zkrátka, nosiče se mění, lidé zas tolik ne,a dále budou dělit na vzdělané všestranně a tupce...
03. 11. 2012 | 03:52

Helmut napsal(a):

Úpřímně mám takový pocit, že právě s tímhle souvisí jiný fenomén. A tím je jednoznačné nadřazování exaktních a technických věd nad těmi humanitními a sociálními.
Ve společnosti, kde jsou slova jako humanitní vědy považována pomalu za vulgaritu, se nelze divit tomu, že na pedagogické fakulty (jež jsou právě součástí této větve věd) odcházejí nejslabší části ročníku. Je naprosto zásadní si uvědomit, že právě humanitní a sociálněvědní vzdělání je zcela rovnocenné s tím technickým (tenhle způsob myšlení je dle mého soudu dost možná tím pravým reliktem socialismu). Je třeba posunout se ze způsobu myšlení, kde je důležité jen to, co je kvantifikovatelné a jiné ukazatele, jež nelze vyjádřit exaktním číslem, nemusíme brát v úvahu. A dále pak od toho - a to s tím přímo souvisí - že znalost klasické litaratury nebo třeba biblických příběhů či historie jsou naprosto zbytečné znalosti, které nás jen zdržují od výdělku. Je potřeba si uvědomit, že právě takovéto věci nám dávají "cosi" (nekvantifikovatelného) navíc a pomáhají nám často vidět souvislosti, které bychom jinak nenalezli (totéž v podstatě platí i o výuce cizích jazyků, která je u nás bohužel zcela katastrofální).
Vše je to pokchopitelně jistý začarovaný kruh. Jakmile budou tyto vědy vnímány podřadně (a jejich absolventi - np právě učitelé - podřadně ohodnocováni), tak se na ně ti dobří studenti nebudou hlásit, což způsobuje nedostatek kvalitních učitelů, kteří nejsou schopni naučit třeba právě onu čtenářskou gramotnost a od těchto špatných učitelů si děti zase odnesou onen pocit zbytečnosti humanitních a sociálních věd (vyjádřený třeba nechutí ke čtení), který se bude zase dokola reprodukovat.

btw. naprosto trefné mi přišlo včerejší vystoupení jednoho českého egyptologa (tzn. představitele oboru, který se u nás dělá na světové úrovni) na ČT, jenž prohlásil, že se v souvislosti s budoucností výzkumu se mnohem více bojí právě nastavení v ČR k sociálním vědám, než změny režimu v Egyptě.

Mimochodem není to čistě náš fenomén, ale potýkají se s ním i jiné, nám velmi podobné, země. Nedávno se úplně stejně v Gazetě Wyborcze vyjádřil Donald Tusk.
03. 11. 2012 | 14:15

Tom napsal(a):

Sasku z Jihlavy, vrele s vami souhlasim, dokud nebudou pajdak studovat skveli, tvorivi a citlivi lide, nebudou takovi v podstate ani zaci....problem neni v zacich a dokonce ani tak v metodach. Uz roky ceske skolstvi okopava kdekdo, ale o prave pricine problemu se "cudne" mlci.
03. 11. 2012 | 15:01

Mates napsal(a):

Vždycky jsem si myslel a ve škole mne to tak učili, že "žáci (ne)umějí"! "Umí" je snad tvar pro 3. osobu singuláru, nebo ne?
03. 11. 2012 | 16:36

Helmut napsal(a):

Mates:

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=um%C4%9Bt&Hledej=Hledej
03. 11. 2012 | 18:09

Vojta napsal(a):

Helmute,
je to přesně naopak. Po sametu se u nás podporovaly převážně humanitní obory - viz kolik takových nových fakult (socio-psycho-politolo-kulturologických atd.) a soukromých VŠ vzniklo. Kdejaký politicky ambiciozní jedinec už už aby se zapsal na takovou humanitní vědu a získal diplom za okecávání jakýchsi pseudoproblémů. Dneska ty školy chrlí houfy nezaměstnatelných.

Vřele doporučuju v dnešní Mladé frontě rozhovor s rektorem ČVUT. Strašná škoda, že ho nikdo neposlouchal už před lety.
03. 11. 2012 | 19:01

Vojta napsal(a):

Proč děti nečtou?

Protože dnešní děti trpí ukrutnou leností - tělesnou i duševní. Proč by se namáhaly a četly? A proč by se probůh učily? - Je to ve výchově jako celku. Dokud se neprobudí rodiče a nebudou na děťátka klást aspoň nějaké malé nároky, co se týče přípravy na školu, práce ve škole a nějaké té kultivace osobnosti četbou, hrou na nástroj, sportem (ten snad aspoň frčí, díky bohu, ale zdaleka ne u všech dětí), líp nebude. Není to v žádných zázračných metodách. Jít jim příkladem, zvykat je odmala na knížky, číst jim. Jak to pro dítě není srdeční záležitost, nikdo potom s tím už nic nesvede.
03. 11. 2012 | 19:08

Helmut napsal(a):

Vojta:

Ano, pochopitelně došlo k rozvoji některých sociálních a humanitních věd. Ale čistě proto, že je nebylo možné rozvíjet před rokem '89. Taktéž bych nemíchal dohromady problematiku soukromých vysokých škol, to je pochopitelně jeden z největších průšvihů současného vysokého školství (který ovšem vláda ve své reformě vůbec nereflektuje). Je zarážející, že v ČR existuje 28 veřejných a státních vysokých škol a 48 soukromých, které jsou pochopitelně často zaměřené na věci jako ekonomie, management etc. a dělají ostudu právě nám (Univerzita Karlova).
Skutečně si troufám tvrdit, že obecné nastavení společnosti a také politické elity proti této větvi věd (která je sice jiná, ale naprosto rovnocenná s vědami přírodními a technickými) mj. způsobuje chronické podfinancování školství (jak už jsem psal, právě pedagogika k těmto vědám také patří) a malou prestiž tohoto oboru, díky čemuž z něj zkrátka nemohou vzejít kvalitní pedagogové.

A ten nezájem o technické obory je často omílané klišé, ale je tomu skutečně tak?

http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-49687560-ze-studenti-nemaji-zajem-o-technicke-a-prirodovedne-obory-opravdu
03. 11. 2012 | 21:08

Zdenka napsal(a):

Výborný článek a Anno, moc díky za příspěvky!
04. 11. 2012 | 09:20

Starosta NY Bloomberg napsal(a):

oznámil na tiskové konferenci vznik koncentračních táborů pro osoby rabující obchody a byty obyvatel města. Řada občanů neuposlechla nařízení úřadů k opuštění oblasti, protože měli strach, že jejich majetek padne za oběť rabujícím bandám aframeričanů. Tito občané se pak sami stali oběťmi hurikánu. http://weeklyworldnews.com/headlines/37662/mayor-bloomberg-looters-will-be-put-in-internment-camps/
04. 11. 2012 | 09:24

pH napsal(a):

Re: Helmut:
Po revoluci opravdu doslo ke zmene spolecenske atmosfery proti technickym oborum. Verejny prostor ovladli lide typu Havla, kteri se netajili svou nechuti k vedeckemu pohledu na svet. Vyroky "z matematiky jsem propadal" se staly beznou soucasti rozhvoru s "osobnostmi" a evidentne se za to ti lide nestydeli. Rikali by stejne bohorovne, ze je nezajima literatura a umeni? Tento pohled se bohuzel odrazil v pristupu k vedecky orientovanemu vzdelani jiz od zakladni skoly (kontrolni otazka: z ceho se dnes povinne maturuje?) a dusledky jsou patrne. Ona soucasna ostrazitost vuci humanitnim oborum je IMHO reakci na tento polistopadovy vyvoj.

Helmut: "A ten nezájem o technické obory je často omílané klišé, ale je tomu skutečně tak?"

Vami uverejneny link krasne ladi s tematem tohoto blogu. Ukazuje totiz, ze onen pan redaktor neumi cist a zpracovavat data. Svuj nazor (zajem o techniku stoupa) odvozuje od prace pana Basla, ve ktere se ovsem vyslovne pravi, ze podil studentu technickych skol klesa, za poslednich pet let z 28% na 22% studentske populace (pro zajimavost, rostly humanity a ekonomika). Navic jsou pouzivane udaje vysoce zaspineny tim, ze dnes je vsude rozpleveleno studium informatiky, ktera se povazuje za technicky obor, ale prevazna vetsina IT programu se venuje tvorbe webovych stranek. To rozhodne nejsou absolventi, kteri by pomohli nasemu prumyslu.

Dalsim faktorem je, z jake skupiny studentu se oni zajemci rekrutuji. Drive sli na techniku/vedy ti nejlepsi. Dnes ti nejlepsi odchazeji jinam a na techniky prichazeji spise ti horsi (podobny problem je mimochodem i na MFF UK), vse lze krasne vycist z grafu ve zpravach na strankach MSMT, kde je rozebrano smerovani studentu podle toho, jak dobre odmaturovali.
04. 11. 2012 | 10:11

muromec napsal(a):

Děti neumějí číst s pochopením, a už tomu nikdy jinak nebude. Počítač nedovolí. Lidstvo se díky počítačům intelektuálně propadá, alespoň jeho převážná většina. My když jsme byli mladí a chtěli jsme se něco dozvědět, museli sme si to najít, nalistovat, pročíst, prolouskat, lámat si nad tím hlavu - a to všechno bolí. Číst knihy dnes? Nač? Všechno co je třeba zjistit je k rychlému mání na Internetu, všechno co by se dalo číst je zfilmováno, jediní skuteční čtenáři kteří snad ještě zůstali jsou hospodyňky vzdychající nad romány Rosamund Pilcherové. Knihy jsou drahé, normální lidi jsou tak vytíženi snahou o uživení sebe a rodiny, že nemají vůbec čas něco číst, (pokud se tím zrovna neživí třeba jako experti přes literaturu - ale k čemu ti dnes vůbec jsou?) A to je bohužel nevratný proces. Jinmi slovy "počítač - metla lidstva".
04. 11. 2012 | 11:21

Jirka napsal(a):

No moc bych nesouhlasil s tím, že kluci neumějí moc číst. Neznám nikoho kdo by na základce ale i pak četl víc než já. Je to podle mě i proto, že děti nemají CO číst. Protože kluky nějaký slabikář nebo Babička a podobné veleptákoviny opravdu nezajímají.
04. 11. 2012 | 11:44

Franta - zarytý technik napsal(a):

Pan Hausenblas by měl více číst, třeba o starém Egyptě. Pak by věděl, že a) existovaly tři hlavní druhy staroegyptského písma (hieroglyfické, hieratické a démotické), b) pouze hieroglyfické písmo bylo obrázkové, c) žádné z nich nebylo idiomatické (ani ono hieroglyfického - neplatilo tedy, že obrázek = význam). Totiž pokud by tak tomu bylo, nebylo by potřeba umět staroegytský jazyk - z obrázků by plynul přímo význam sdělení. Jenomže ono tomu tak nebylo a proto staroegyptská písma odolávala po staletí luštitelům. Jak je tomu objevil doopravdy Champollion a to až více než 20 let po nálezu evidentního klíče Rosettské desky - staroegyptské písmo je prostě velmi komplikované.
04. 11. 2012 | 14:57

Marcela napsal(a):

Udivuje me, jake problemy maji ucitele s zaky.
Za mych casu ucitel zadal povinnou cetbu, zadal termin dokdy bude kniha prectena, a kdy budou odevzdany napsane zapisy o tom, co kniha obsahuje. Pochopitelne se znamkovalo, a znamka byla zapocitavana k ostatnim znamkam ke kvalifikaci.
Pokud se pamatuji, nikdo nikdy zadny problem nemel.
06. 11. 2012 | 03:18

Pepa Josef napsal(a):

Ad Jirka: zcela vás podepisuji, najít knížku pro malého kluka, je unikum! Knihy, učitelky a učebnice jsou zastřílené na holčičky, co poslušně kreslí kytičky a sedí tam, kam byly před dvěma hodinami posazeny!

Teda často jsem s panem Hausenblasem nesouhlasil, ale dneska himlhergot nějak jo! Nemění se halt jenom ten blbec, jak říkal prof. Švejcar. Jen by mě zajímalo, jak s tím vším koresponduje toto:
http://startup.lupa.cz/clanky/online-vyuka-rychleho-cteni-rozecti-se-cim-rychleji-clovek-cte-tim-lepe-text-chape/

Mně to připadá jako doklad šílenosti této doby vymknuté z kloubů, ale přiznávám, že nevím, o co jde, nikdy jsem to nezkusil. Raději se zamýšlím než hltám. Vždycky mě učili, že hltání vede k žaludečním obtížím.
07. 11. 2012 | 08:27

Pepa Josef napsal(a):

Ad Marcela: svého času mě jeden učitel nazval idiotem a druhý mi dal přes hubu, přesto na oba s láskou vzpomínám. Svět se mění a všechno je složitější. (Přes hubu néééé, byl to pohlavek, protože jsem spolužákovi sežral kus svačiny a on to řešil při výkladu).
07. 11. 2012 | 08:30

Ondřej Hausenblas napsal(a):

Děkuji těm diskutérům, kteří se vyjadřovali k tomu, co jsem napsal. Zdá se mi, že mnoho z toho, co jiní tady předložili, je v tom rozhovoru také obsaženo - ale bylo toho v rozhovoru moc, spíše jen naznačeno, tak je vždy dobré, když to někdo informovaný a uvážlivý doplní.
Zaujal mě dotaz na rychločtení od pana Pepy Josefa. Je to jako se vším: o tom, jestli je to dobrá věc, se můžeme rozhodovat jen podle toho, pro koho to je určeno a za jakým účelem. Jinak je těžké jakékoliv hodnocení podávat. Já myslím, že to rychločtení je od původu určeno pro vyspělejší čtenáře, obvykle dospělé – ale ne pro ty, kdo v četbě chňapou po prvním podnětu, aby utvrdili a pak vyjádřit hlavně sami sebe, a kteří si nedokážou počkat, až jim dojde, co jim samým o nich může prozradit autorův text. Ti můžou číst pomalu nebo rychle, a vždy to bude bez valného užitku. Rychločtení je spíše pro dospělé, kteří mají záměr vydobýt obsah informativního textu za co nejkratší dobu - takže hlavně v oblasti věcných textů, například naučných. U četby beletrie však jde o úplně jiný typ "zisku" z četby, a tomu taky odpovídá způsob čtení. A navíc má ten způsob každý z nás, pokud je zkušeným čtenářem, hodně osobní, jiný než druzí. Pro koho je cílem "mít to přečteno" (nebo komu takový cíl vnutila škola), tomu četba mnoho rozumu ani citu nedá.
Ale v počátcích čtenářství je důležité umět číst aspoň tak rychle, aby dítěti (tomu začátečníkovi) neunikly souvislosti mezi začátkem věty a jejím koncem, nebo mezi odstavci, či začátkem a koncem kapitoly. Příliš pomalý čtenář zapomene, čeho se už dočetl, a taky se v něm nerozhořívá prožitek - úmorně obtížné a pomalé čtení ho naopak udusí. Ale samozřejmě: ani ta nezbytná dostatečná rychlost čtení se nesmí nikomu vnucovat. Budete se divit, ale občas se vyskytují učitelé, kteří s dětmi v obecní škole čtou se stopkami v ruce. Možná to mysleli dobře, ale nedomysleli.
Já si naopak myslím, že většina dospělých lidí u nás potřebuje kursy pomalého čtení. V dobrých uměleckých nebo filozofických textech, nebo v esejích třeba přírodovědců, je ukryto tolik významů a souvislostí a prožitků, že zkušený čtenář může číst pomalu a pořád nacházet hlubší význam a domýšlet další souvislosti. Může taky totéž dílo číst mnohokrát znovu, a pořád mu to přináší něco nového. Vančura, Poláček, Šotola, Kundera, Fuks a kolik ještě autorů jsou dost velcí umělci, aby v nich bylo co stále nalézat. Ovšem - nesměli by být povinnou četbou, protože ta ubije zájem a důvěru mladých čtenářů dřív, než jim dojde, že čtou něco, co může změnit jejich životní názor. A ty hromady světových autorů taky obsahují stohy autorů skvělých. Nestačí číst, ani rychle číst, ale číst s důvěrou, že mé životní názory, mé hodnoty i má schopnost myslit a prožívat, to vše se může vylepšovat, mimo jiné právě dobrou četbou..
10. 11. 2012 | 21:16

Pepa Josef napsal(a):

ad autor: Opět souhlas. Mně ta povinná četba připadá jako relikt z doby, kdy škola dala člověku všechno, co potřebuje pro život, muselo se to stihnout. A v té době byla navíc ta povinná literární díla nějak blíž realitě než dnes. A skrze tu realitu se dal na čtenáře snáze přenést i ten nadčasový obsah. Leč dnes jsme poněkud ustrnuli v bludném kruhu. Na jedné straně cítíme, že by mladý člověk měl být veden k historickému povědomí a úctě ke jménům Boženy Němcové a dalších klasiků, na druhé straně je volovina vnucovat osmákům Babičku. To jest volovina, nikoli Babička sama, jak se tu kdosi vyjádřil. Píšete cosi o změně životního názoru - to je velmi podstatná myšlenka, protože posledních dvacet let mastíme mladé názorem, že hlavní je zisk, úspěch a výkon. A umění se o sebe postarat a od nikoho nic nechtít. Výchova sobců, nepřemýšlejících o sobě, na běžícím pásu. Do toho všeho názory podnikatelů ve vzdělávání (kteří chtějí zisk, úspěch atd., viz výše), že škola je zastaralá, zteřelá, učitelé neschopní... Mám syna v první třídě. Neustálý kvalt (dobrý pro to hovado), spěch, tlak, kdy se má sakra učit zamýšlet? Odpoledne je unavený... Skvělá myšlenka - kurz pomalého čtení:))) Ale zkuste se tím uživit:))))) Jak říkal Werich - a co chci vlastně říct?......:))) Vzniká vůbec dneska nějaká adekvátní literatura pro mladé, která by byla vícevrstevnatá, aby v ní čtenář našel při každém návratu něco podnětného?
11. 11. 2012 | 16:51

Ondřej Hausenblas napsal(a):

Ano, kursem na pomalé čtení se můžete uživit jen ve společnosti, v níž se bohatší lidé chtějí těšit četbou a vzdělávat. Něco podobného (ale nešlo o pomalost :-) běží v Chicagu od 30. let: tzv. Great Books Foundation. Bohatí lidé považovali za nezbytné se taky dostat ke kultuře, aby ve společnosti nevypadali jako burani (což v obchodě tak nevadilo). A z toho se vyvinulo hnutí, péče, vydávání knih až dodnes.
Někde už jsem opakovaně psal o panu profesorovi z jedné soukromé college, kterého si zvala skupina 3-4 středně blahobytných podnikatelů asi tak dvakrát ročně k tomu, aby se s nimi bavil o knížkách, které jsou slavné, ale oni je na střední škole nestihli číst, neuměli se o ně zajímat, a teď ve svých 40 letech mají už čas a chuť to dohnat. A univerzitního profesora si k tomu požádali, aby jejich hovory vedl. Neobávám se, že by tohle u nás nepřišlo taky, jde jen o to, zda se ta možnost bavit se inteligentně o četbě vůbec vynoří v hlavách lidí "za vodou". A ovšem zda budou k dispozici profesoři, kteří se umějí o četbě bavit i jinak než jako ve škole nebo v akademii.
V Británii už asi 10 let nebo více podporují nakladatelé tzv. Book Clubs - sousedská setkání lidí, kteří si chtějí povídat o knihách. K tomu dostávali podporu od odborníků, místních úřadů aj. Jistěže se nakladatelům vyplatí tohle poněkud sponzorovat, propagovat četbu - ale jen ať si vydělají, hlavně když národ nezůstane zanedbaný a nepropadne pouhému fandění fotbalu a realitním show.
11. 11. 2012 | 19:29

outlettyuut napsal(a):

<a href=http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp>cheap canada goose jacket</a> somnambulistic http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp - cheap canada goose
26. 02. 2014 | 15:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy