Lucie Kundra: Zápisy do prvních tříd se musí změnit
Desetitisíce předškoláků a jejich rodičů nyní podstupují rituál zvaný zápis do první třídy. Letos poprvé by se jejich podoba měla podle doporučení ministerstva školství sjednotit. Není to úplně špatná myšlenka. Zatímco někde se jedná spíš o formalitu, na některých školách, o něž je velký zájem, se zápisy podobají přijímacím zkouškám. Obsah doporučení ale zároveň vzbuzuje vážné pochybnosti.
Tomáš Habart: Na sporný paragraf by děti mohly doplatit
Jednostranný pohled na inkluzivní vzdělávání, který minulý týden nabídl veřejnosti prezident Zeman, nepřináší do debaty o vzdělávání příliš nových podnětů. Takto zjednodušující argumenty používají někteří zastánci bývalých zvláštních škol, dnes základních škol praktických.
A není náhodou, že právě před začleňováním žáků těchto škol do škol běžných chtěl pan prezident varovat. Souvisí to totiž s aktuálně schvalovanou novelou školského zákona, konkrétně se snahou rozšířit posuzování mentálního postižení. Tato snaha s sebou nese značné riziko toho, že v budoucnu by do základních škol praktických – určených pro žáky s lehkým mentálním postižením – mohly být přeřazovány i děti dnes vzdělávané ve školách běžných.
Britská inspirace pro asistenty pedagoga
Rozhovor s Janou Korábovou o její zkušenosti asistentky pedagoga ve Velké Británii.Jana Korábová vystudovala PedF a FF Univerzity Karlovy a ve Velké Británii působila rok jako asistentka pedagoga. Teď pracuje ve vzdělávacím programu Varianty společnosti Člověk v tísni.
Anna Šabatová: Inkluzivní vzdělávání vidím jako jedinou cestu, jak nežít v segregované společnosti
Rozhovor s Annou Šabatovou o lidských právech a inkluzivním vzdělávání. Anna Šabatová byla v roce 2014 zvolena Poslaneckou sněmovnou PČR veřejnou ochránkyní práv.
Žáci a učitelé by spolu neměli válčit
Rozhovor se Simonou Babčákovou – „Inspektorkou Světové školy“.
Pomůžou „Husákovy děti“ změnit pohled na vzdělávání u nás?
V posledních letech se v české společnosti čím dále více hovoří o vzdělávání. Možná je to způsobené tím, že silným ročníkům „Husákových dětí“ dorůstají do školního věku jejich vlastní potomci. Rodiče s překvapením zjišťují, že vůbec není jedno, do jaké školy jejich dítka nastoupí. Školy totiž nabízejí výrazně odlišné přístupy ke vzdělávání, dokážou velmi různou měrou reagovat na potřeby žáků a mají odlišné schopnosti či možnosti získat finance na podpůrné pomůcky, psychology či asistenty pedagoga. V diskusi o vzdělávání se množí slova jako inkluze, spravedlnost, rovné příležitosti, diferenciace… Co to znamená?
Program migrace: Návrh ministerstva neprošel, ale migrační politika zůstává stejná
Hrozba detence či vysoké pokuty pro občany EU, kteří zapomenou vyřídit jeden papír. Neudělení pobytu cizinci, za něhož jeho zaměstnavatel nezaplatil zdravotní pojištění. Čistý měsíční příjem ve výši 28 600 korun pro čtyřčlennou rodinu, nereálný i pro většinu Čechů. Další komplikace pro smíšené páry. Pokud máte za manželku Američanku a jste Čech, připravte se na návštěvy pánů z cizinecké policie v kteroukoli denní a noční dobu. Nejen cizinci, ale i Češi, kteří snad kdy měli s nějakým cizincem něco do činění, by se měli připravit na častou přítomnost nejenom policie, ale i zpravodajských služeb ve svém životě. Policejní a úřednické peklo, ve kterém jsme zásluhou úředníků Odboru migrační a azylové politiky Ministerstva vnitra málem všichni skončili. Protože takhle nějak si na ministerstvu představují obsah nové cizinecké legislativy, jejíž návrh byl v květnu předložen a následně odložen po bouři připomínek a protestů ze všech stran. Co ale bude dál?
Program migrace: Proč kritizujeme nová imigrační pravidla?
Stále častěji dostáváme dotazy ohledně petice proti novým imigračním pravidlům, za kterou se kromě dalších organizací postavila i společnost Člověk v tísni. Proto bychom rádi vysvětlili více, jaké důvody nás k tomu vedou.
Zástupci vlády i nevládních organizací se již delší čas shodují na tom, že existující úprava je komplikovaná a často obtížně pochopitelná i pro samotné úředníky, natož pro cizince neovládající legislativní jazyk. Proto bylo rozhodnuto na vládě, že vznikne nová, jednoduší a srozumitelnější úprava. To se však v žádném případě nestalo.
"Základem dobrého školního klimatu je kvalitní komunikace",
říká PhDr. Jitka Kendíková, ředitelka ZŠ a Gymnázia J. Gutha-Jarkovského v Praze. Přečtěte si první část rozhovoru k tématu klima školy, který byl publikován v časopise Moderní vyučování, č. 3-4/2013.
Naše cesta k zápisu do 1. třídy
Do vybrané školy jsme přijeli mezi posledními. Naším budoucím školákem, pro kterého je nová životní etapa nejoblíbenějším tématem rozhovorů posledních měsíců, již doma cloumala nervozita.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
