Ve věku 89 let zemřel 18. února Otfried Preussler, německý spisovatel knih pro děti. Stručná zpráva vydaná agenturou DPA s odvoláním na nakladatelství Thienemann.

Jméno, které se nám obyvatelům české kotliny pamatuje poměrně špatně, patří autorovi, jehož díla jsou ale českým dětem dobře známa. Jeho příběhy o Malé čarodějnici zná většina z nás nejen z knihy, ale také z kouzelného animovaného večerníčku Zdeňka Smetany. Jedna z nejznámějších knih autora je příběh Čarodějova učně. Zpracování legendy o Krabatovi je pak jeden z nesilnějších příběhů literatury pro mládež a Karla Zemana proto inspiroval k natočení neméně úchvatného animovaného filmu Čarodějův učeň. Jeho vyprávění jsou neodmyslitelně součástí naší kultury a to nejen díky úsilí překladatelů.

Otfried Preussler se narodil v Liberci v učitelské rodině. Do maturity v Liberci žil a snil o kariéře v Praze na Univerzitě, nebo o slávě spisovatelské. Po studiích na gymnáziu byl ale odveden do armády a zažil nejen nasazení na frontě, ale také zajetí na „historicky“ nesprávné straně. Preussler se totiž narodil jako sudetský Němec. Tudíž ani neměl možnost být na té správné straně…
Po válce a návratu ze zajetí se s rodinou shledal v Bavorsku, kde se usadil. Stal se učitelem, novinářem a poté „vysněným“ spisovatelem. S českými zeměmi ale zůstal osudově spojen. Většina jeho knih vychází z lidových vyprávění z Lužických Hor, které slýchal od prarodičů a tatínka. Je ironií, že mnohé z nich se do Čech dostávají oklikou jako překlady z němčiny.

Pro mě osobně byl velký zážitek přečíst si o té autentičtější a syrové podobě vládce Krkonoš jménem Rübezahl. Stejně tak si listovat “vánočním“ cestopisem libereckým krajem Útěk do Egypta přes Království české. Preusslerovy příběhy jsou určeny malým čtenářům a programově se vyhýbají kontaminaci dětského světa problémy dospělých a „dospělé“ historie. Přesto je dobré při četbě jeho knih přemýšlet o tom, jak osud a svět dospělých ochudil kulturu obou národů. Je jenom dobře, že se Otfriedu Preusslerovi podařilo být vypravěčem společných česko-německých příběhů. Pro dětské čtenáře je do budoucna prospěšné dozvědět se od dospělých, že se takovéto příběhy, navzdory velkým dějinám, dají vyprávět.