Rád se potápím a řeknu Vám, je to podivný pocit, když kolem Vás pod vodou proplouvá hejno bělocípáků. Ještě zvláštnější je, když se vrátí, aby si Vás prohlédli. Jak Vás tak znovu míjejí, přemýšlíte, jestli nechtějí ochutnat Vaše ploutve.
Proč je doma tak složité prosadit něco, co se zdá být naprosto logické a samozřejmé. Třeba prosté posílení prevence proti rakovině a zavedení adresného zvaní rizikových skupin populace na lékařské kontroly a preventivní screeningová vyšetření.
V současné době jsou v plném proudu jednání o další podobě a záměrech tzv. evropských fondů. Řeší se kolik peněz bude pro země EU, na co budou určeny a jak by měly být použity. Jedním z nástrojů, který by Evropská komise ráda zřídila je tzv. CEF (Connecting Europe Facility), neboli prostředek k propojení Evropy a nástroj pro investice do infrastruktury. V rámci CEF by mohl být financován například rozvoj rozvodné sítě v České republice, který je důležitý proto, abychom zabránili možným budoucím „blackoutům“. Nástroj CEF by tedy byl jistě zajímavý a z evropského hlediska potřebný, ale jak bývá už skoro zvykem, jako u jiných smysluplných záležitostí, Česká republika se postavila proti.
Asi nikoho nepřekvapilo, že se ODS na svém kongresu při hledání viníka jejich nesnází náležitě trefovala do Evropské unie. Hledání vnějšího nepřítele bylo vhodným nástrojem pro odvedení pozornosti od skutečných problémů už za komunistů a kongres ODS v tomto směru nezklamal. Další příležitost pro EU stát se oblíbeným terčem již přichází prostřednictvím prezidentské kandidatury billboardů s císařpánem a hesly jako „naše země, naše pravidla“. Euroskeptická nota je vždy po ruce, je laciná a osvědčená.
Systém EU pro obchodvání s emisemi (EU ETS) byl spuštěn v roce 2005 (Směrnicí 2003/87/ES) a koncem tohoto roku končí už jeho druhá fáze. Systém založený na přidělování emisních povolenek (jedna povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu CO2) se ale za tu dobu poněkud zvrhnul, a ještě než se v roce 2013 rozběhne fáze třetí, je čas se mu trochu podívat na zoubek.