Al Gore už dávno není tím mužem, který před sedmi lety prohrál volební a posléze i právní bitvu o Bílý dům s Georgem Bushem.

Z koženě vystupujícího politika deklamujícího výčet vlastních úspěchů (kterého v jedné z tehdejších předvolebních debat Bush „utřel“ replikou, že kromě internetu vynalezl snad i kalkulačku) se stal nonšalantní a šikovný obchodník se „zbožím 21. století“.

Gore spoluvlastní a vede úspěšnou komunitní a interaktivní televizi Current TV vysílající příspěvky diváků, která je populární především mezi mladými lidmi.

Téma globálního oteplování si zručně „zprivatizoval“ a udělal si z něj výnosný byznys spojený s přednáškovými turné po celém světě.

Nyní dostal na své snažení štempl v podobě Nobelovy ceny míru.

Pověst volebního „losera“ a věčného stínu Billa Clintona se mu po sedmi letech podařilo setřást.

Odvodit z toho všeho, že vše je nachystáno pro jeho úspěšnou prezidentskou kandidaturu je však unáhlená zkratka.

Gore, pokud by skutečně oznámil opožděný vstup do soutěže o demokratickou nominaci, by nepochybně zažil „rychlý start“.

Široká aktivistická základna Demokratické strany, která je o poznání levicovější než průměr americké populace, ho má za svého člověka (Gore se například jako jeden z mála demokratických politiků stavěl proti irácké válce ještě před jejím začátkem).

Pro mladou internetovou generaci se díky svým aktivitám spojeným s globálním oteplováním a Current TV stal svého druhu ikonou.

První i druhé by mu zaručilo, že by velmi rychle vybral dostatek peněz na předvolební kampaň.

To vše by z něj ze dne na den udělalo jednoho z favoritů demokratického prezidentského klání. Přesto s velmi nejistým výsledkem.

Důvodem je zatím bezchybně běžící mašinérie rodiny Clintonových.

Ve Spojených státech nedávno vyšla kniha, která popisuje, jak napjaté vztahy mezi tehdejší první dámou Hillary Clintonovou a někdejším viceprezidentem Alem Gorem panovaly ke konci funkčního období Billa Clintona.

Gore si údajně hořce stěžoval, že celý aparát Bílého domu usilovně pomáhal její kampani za zvolení newyorskou senátorkou, místo aby se angažoval v jeho prezidentském tažení. Jak to celé dopadlo, je známo: Clintonová se stala senátorkou, Gore se stěhoval z Bílého domu pryč.

Není nezbytně nutné věřit na opakování historie, aby člověk došel k závěru, že jejich případný prezidentský souboj by napřesrok dopadl stejně.