Týden před tím, než si Američané na počátku loňského listopadu zvolili Baracka Obamu prezidentem, pokusil jsem se na tomto místě pomocí deseti odpovědí na otázku „Kdo je Obama?“ vysvětlit, jakým politikem tehdejší illinoiský senátor je a co by bylo možné od jeho působení v Bílém domě očekávat.

Více než dva měsíce zkušeností s jeho vládnutím, spolu s jeho příjezdem do Prahy jsou dobrou příležitostí projít oněch deset odpovědí jednu po druhé znovu a zpřesnit či upravit profil nynějšího amerického prezidenta.

Přečtěte si říjnový profil: Kdo je Barack Obama

Tady jsou má tvrzení z října loňského roku a jejich dubnové aktualizace.

1. Barack Obama jsou ambice
Snad žádné tvrzení nepotvrdily dva měsíce Obamovy vlády tolik jako toto první. Americký prezident si uprostřed vážné hospodářské krize vytyčil tak ambiciózní agendu, že to vyráží dech a zvedá obočí.

Obama už představil a začal uskutečňovat čtyři klíčové plány, bezprostředně související s příčinami a důsledky současných hospodářských problémů: fiskální stimul na podporu ekonomiky, vyčištění bankovního sektoru, restrukturalizaci automobilového průmyslu a pomoc trhu s nemovitostmi.

Vedle toho však trvá na tom, že ještě v letošním roce dokáže rozjet tři další klíčové reformy: zdravotnictví, školství a energetiky.

Obama tento plán hájí s tím, že k trvalému uzdravení amerického hospodářství je tento postup nezbytný. Zda je i realizovatelný, však panují velké pochyby. Obama si už za to vysloužil příměr, že v okamžiku, kdy je dům v plamenech, plánuje renovaci obložení koupelny, místo aby se naplno věnoval hašení.

A objevilo se i pro něj ještě méně lichotivé přirovnání: k jeho předchůdci v prezidentském úřadě Georgi Bushovi, který nedlouho po 11. září, místo aby dokončil zátah proti Al-Káidě a Talibanu v Afghánistánu, vyslal americká vojska na iráckou zteč.

2. Barack Obama je nezkušenost
Obavy z Obamovy nezkušenosti se až dosud ukazují spíš jako neopodstatněné. Prezident se obklopil unikátní sestavou inteligentních a schopných lidí, aniž by přitom odlišnost jejich a jeho pohledů na řadu věcí znamenaly pro kohokoli stopku.

Zkušenost prezidentových spolupracovníků, spolu s jeho upřímnou ochotou jim naslouchat zatím Obamu spolehlivě chrání před jeho nezkušeností.

3. Barack Obama je manažer
Obama velmi záhy po volebním triumfu, ještě před tím, než složil prezidentskou přísahu, zjistil, že řídit předvolební kampaň a sestavovat, resp. vést celou vládní administrativu jsou dvě velmi odlišné věci.

Jestli během prvních třech čtyřech povolebních týdnů lámal rekordy v počtu vybraných ministrů a spolupracovníků, v dalším období se začaly věci rychle drolit a řada vyvolených se proměnila v řadu zostuzených.

Ještě dnes zůstává spousta důležitých vládních postů neobsazena, což platí i pro pozice náměstků ministra financí Timothyho Geithnera. V situaci, kdy je jeho úřad klíčovým místem, z něhož se plánuje a řídí záchrana americké ekonomiky, je možné hovořit o vážném manažerském selhání prezidenta Obamy.

4. Barack Obama je intelekt
Američané si navzdory výše i níže uvedenému mohou gratulovat, že si do svého čela zvolili politika, jehož možná nejvýstižnější jednotlivou charakteristikou je brilantní mozek. Při komplexnosti problémů, které musí Obama řešit, je schopnost rychlého porozumění věci a zorientování se v alternativách řešení enormní devizou.

Nepotvrdily se navíc zatím obavy, že by intelektuálskost Obamu jakkoli paralyzovala v rychlém přijímání těžkých rozhodnutí.

5. Barack Obama je liberál
Je to především hospodářská politika a v menší míře také domácí politika, kde Obama dal průchod svému levicovému politickému přesvědčení.

Jeho dlouhodobý rozpočtový plán je jednoznačným odstřižením se od konceptu „malé“ vlády, který na počátku 80. let v USA zpropagoval Ronald Reagan a k němuž se později přihlásil i Obamův demokratický předchůdce Bill Clinton.

Pravice Obamu obviňuje, že využívá současných ekonomických problémů, aby pod touto záminkou prosadil celou řadu levicových představ o fungování hospodářství a společnosti. Prezident a jeho ideoví souputníci naopak tvrdí, že jde o nezbytná poučení se z vývoje posledních desetiletí.

Rozhodnutí tohoto sporu připadne za rok a půl, resp. za tři a půl roku americkým voličům.

6. Barack Obama je pragmatik
Jestli se v některé oblasti výrazně promítl Obamův pragmatismus, pak to je zahraniční politika. Americký prezident neváhal oslyšet kritické pokřikování levice (včetně té uvnitř vlastní strany), zpomalil plánované stahování vojsk z Iráku a už dvakrát nařídil posílení vojenského kontingentu v Afghánistánu.

Pomocí symbolických i podstatných diplomatických tahů vtahuje do velké zahraničně politické hry Rusko, chystá si půdu pro jednání s Íránem. Jeho dosavadní zahraničně politické počínání řídí realistický propočet zájmů, nikoli ideologie.

Podrobněji o zahraniční politice Obamy v předchozím blogu: Zapomeňte na ideály. Je to Obama

7. Barack Obama je řečník
Obamovo řečnické mistrovství nestačily dva měsíce ve funkci prezidenta zpochybnit. Jeho první projev k oběma komorám Kongresu byl bravurním kouskem.

Přesto je možné říct, že jeho styl naráží na své limity. Obamova všudypřítomná zdrženlivost, sklon k profesorskému výkladu či až kazatelské nadřazenosti nepůsobí ve chvílích, kdy miliony Američanů zažívají mnohdy velmi palčivé důsledky ekonomické krize, nejlépe. Trocha na odiv dané clintonovské (jakkoli často teatrální) empatie by novému prezidentovi neškodila.

8. Barack Obama je symbol
První velká zahraniční cesta do Evropy a Turecka je triumfálním důkazem, jak důležitým symbolickým zlomem byl pro svět Obamův nástup. Styl je v diplomacii často stejně důležitý jako podstata věci, a tak stačí Obamova slova o tom, že přijel především naslouchat, jeho ochota věnovat se otázkám, které považují za klíčové jeho partneři, a světová politika náhle vyhlíží o dost jinak, než na jakou jsme si zvykli posledních osm let.

Že symbolická gesta a správně volená slova nejsou všechno, dokládají sporé přísliby, které si Obama odveze domů ve věci posílení afghánské mise ze summitu NATO.

9. Barack Obama je klid
Uprostřed dlouho neviděné hospodářské krize má Obama vedle již zmíněného intelektu ještě jednoho nejlepšího přítele. Je jím klid, který vyzařuje.

Na Obamovi (snad kromě přibývajících šedin) nepoznáte, v jak stresující situaci se permanentně nachází. Tíhu problémů nese s dech beroucí lehkostí.

Jestliže jsem před půl rokem napsal, že to byl právě klid, který ho rozhodujícím způsobem přiblížil k volebnímu triumfu, pak i po půl roce platí, že je to především klid, co mu pomáhá udržovat si důvěru domácí veřejnosti i partnerů ve světě.

10. Barack Obama je příslib
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Barack Obama si po dvou měsících v úřadě uchovává podporu zhruba šedesáti procent Američanů. I tak krátká doba ale stačila, aby se země v názoru na nového prezidenta začala ostře dělit na demokratický a republikánský tábor.

Zatímco se Obama dál těší vysoké osobní popularitě, jeho jednotlivá praktická politická rozhodnutí si získala znatelně menší podporu.

Tento rýsující se rozpor skrývá pro Obamu potenciálně největší past. Americký prezident zůstává oprávněně v očích mnoha lidí příslibem nové, lepší doby. Už pouhé dva měsíce jeho vládnutí však ukazují, že tento příslib může být nebezpečně blízko rozplynutí se.

Stačí, aby jeho politické a ekonomické recepty nezabraly, a jiskřivý intelekt, řečnický um, působivý klid i mocnou symboliku změní rychle meloucí politické mlýny v prach.