Vidím, ale nevím versus nevidím, ale vím – daly by se shrnout dva objevy českých vědců a vědkyň z uplynulých dvou týdnů. Už Darwin v buňkách pozoroval třpytivé krystaly, až nyní ale vědci popsali, o co se jedná, čím je to zajímavé a k čemu by se toho dalo využít. Další tým výzkumníků zase přišel na to, jak neviditelně šifrovat.

Co se to v té buňce třpytí?
Vědci z Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Biologického centra Akademie věd odhalili, že za oněmi už Darwinem pozorovanými „třpytivými částečkami“ se ve většině případů skrývají purinové biokrystaly, jež mají unikátní vlastnosti a nelze jim dát vzniknout v laboratoři, dokáží je vyprodukovat jen buňky. Objev dává naději na využití nejen v medicíně, například při léčbě dny nebo ledvinových kamenů, ale i v průmyslu, kde by mohl pomoci při výrobě nových optických materiálů nebo třeba zelenějších hnojiv. Více podrobností v magazínu UK Forum.



Neviditelné molekulární šifry
Bezkontaktní čipy jsou v podobě nejrůznějších plastových přívěsků běžnou součástí našich životů, stejně jako čárové a QR kódy. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní přišli s novou „neviditelnou“‎ metodu ukládání informací přímo do chemických molekul. Okem nepozorovatelná abeceda je tvořena kovy, jejichž kombinací a vzájemnou pozicí lze tvořit unikátní šifry. Klíčové je umístění kovu na přesně definované místo, čehož se vědcům daří dosáhnout pomocí kontrolované chemické syntézy. Neviditelné značkování by se mohlo uplatnit například při identifikaci léků, jako ochrana proti padělání bankovek, v telemedicíně a při řadě dalších technologických inovací.



Letní vedra zabíjejí
V Praze a dalších městech s hustou zástavbou se v posledním desetiletí zdvojnásobilo riziko úmrtí v souvislosti s letním horkem. Vyplývá to ze studie, která porovnává průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně vždy v rozmezí květen–září, a to od 80. let minulého století až do roku 2019, přičemž sleduje jejich dopad na lokální úmrtnost.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí výzkumného týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C.“ V minulosti bylo evidováno průměrně padesát úmrtí v souvislosti s horkem za rok, v uplynulé dekádě to již bylo devadesát. Řešení přitom podle vědců existuje – je jím systém včasného varování obyvatelstva, podobně jako při povodních.

Další české stopy ve vědě:
• Pražské planetárium bude nejlepší na světě. Magistrát hlavního města schválil investici, díky níž metropole získá takzvanou LED-dome projekční kopuli, která umožňuje rozlišení, jehož není možné dosáhnout klasickými technologiemi. Zatím taková podívaná nikde není, vzniká ale v japonských městech Jokohama a Nagoja. Praha se tak nyní stává místem třetím, přičemž zdejší kopule bude největší. S výstavbou by se mělo začít snad již koncem roku a předpokládá se, že hotovo bude do dvou let.

• Ocenění za výzkum klimatu: Britská Královská meteorologická společnost ocenila klimatologa Radana Hutha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten kromě vlastních výzkumů osm let působil jako šéfredaktor prestižního časopisu International Journal of Climatology.

Tip na konec: Až půjdete z letní párty (nebo hodně brzy do práce)
V období kolem letního slunovratu máte největší šanci, že na noční obloze spatříte svítící oblaka. Jedná se o mraky ve výšce až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba sedmkrát výše, než jsou ty běžné. Vznikají nabalováním ledu na prachové částice a samy o sobě nesvítí, jen rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu, ale spatřit je lze až do začátku srpna, a to zejména těsně nad obzorem mezi 22. hodinou a půlnocí, případně časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou. Pokud máte málo notifikací, můžete se zaregistrovat k odběru upozornění na jejich výskyt.



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.