Přestože se některé nemoci objevují jen velmi vzácně, vyplatí se vynakládat čas, energii i peníze na jejich zkoumání. Proč přesně, připomíná další z pravidelných souhrnů vědy s českou stopou. Krom toho si všímá, jak badatelé spojují síly mimo jiné v boji proti obezitě a z jakých důvodů se někdy i talentovaní žáci bojí dál studovat.

Když nemoci nedávají smysl
Ve Finsku, Norsku nebo v jedné malé vesnici na Sardinii se častěji vyskytují pacienti s mutací genu Aire, která způsobuje autoimunitní onemocnění zároveň doprovázené kvasinkovými infekcemi. Dlouhý čas šlo o imunologickou záhadu, Janu Dobešovi se ji ale nyní podařilo vyřešit během postdoktorandského pobytu na prestižním Weizmannově institutu věd v Izraeli.
„‎Zajímalo nás, podle jakého mechanismu u pacientů s autoimunitním onemocněním probíhá kvasinková infekce. Souběh obou chorob totiž nedává z imunologického hlediska žádný smysl. Rébus se nám nakonec podařilo vyřešit. A co víc, díky výzkumu jedné podivné nemoci jsme přispěli k posunu základních znalostí celého oboru,“ komentuje svůj objev Jan Dobeš. Podrobnosti přináší web UK Forum.


Udržuj řád, pomůžeš vývoji mozku
Biologické (cirkadiánní) hodiny řídí správné fungování lidského těla. Než si každý člověk vyvine své vlastní, přijímá signály od matky, zjistil vědecký tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Pravidelný denní režim v těhotenství tak mimo jiné přispívá ke správnému vývoji mozku dítěte. Výsledky výzkumu mohou pomoci s péčí o předčasně narozené děti.

Když dvojka může být jedničkou
Prázdniny už jsou v plném proudu, u leckoho přesto ještě doznívá radost, nebo naopak zklamání z vysvědčení. Samotné známky přitom mnoho neznamenají, mezi školami totiž panují obrovské rozdíly v přísnosti hodnocení. Důsledky nekončí jen tím, že část dětí se těší na zmrzlinu či slibovanou odměnu za „samé jedničky“‎, zatímco ostatní prožívají trauma. Rozdílný přístup ke klasifikaci má vliv i na volbu dalšího studia. „Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům ze škol, které známkují mírněji,” upozorňuje Tomáš Protivínský, jeden z autorů nové studie think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Nejlepší a nadaní
U hodnocení ještě zůstaneme. Vědci a vědkyně sice vysvědčení nedostávají, v červnu se ale tradičně uděluje mnoho ocenění:
• Pětadvacet výrazných mladých vědeckých talentů do 35 let získalo Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022, kterou uděluje Akademie věd ČR.
• Nadané studenty a studentky ocenilo francouzské velvyslanectví v Praze.
• Fyzička Evgenia Chitrova, imunoložka Zuzana Střížová a teoretická chemička Eva Krupičková Pluhařová získaly podporu L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
• Nadace Experientia manželů Dvořákových oznámila letošní, již desáté, stipendisty. Na zahraniční výzkumný pobyt se tak díky jejich podpoře vydá Anna Poryvai a Michal Šimek.



Další české stopy ve vědě:
• Jak je na tom pražská AI scéna? Odpověď nabízí první ucelený report organizace prg.ai, která „‎Mění Prahu v evropské centrum umělé inteligence,“ jak hlásá její slogan. Do mapování bylo zahrnuto devět byznysových témat a 130 firem. Z výsledků kupříkladu vyplývá, že typická pražská AI firma je mladá, exportující a soběstačná.

• Spolu silnější proti virům a bakteriím: V Česku vznikl nový Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), který propojí skoro tři desítky vědeckých týmů, jež se věnují nejen oběma oborům, ale například také vývoji léčiv. Spojení sil by mělo zvýšit efektivitu výzkumů a pomoci se schopností čelit budoucím epidemiím.


• CarDia: projekt proti obezitě, cukrovce a nemocím srdce zase spojuje pětici českých klinicko-výzkumných institucí v boji proti metabolickým a kardiovaskulárním onemocněním. Tyto na první pohled nenápadné neduhy jsou nejčastější příčinou úmrtí v zemi.


• Vědcům se poprvé podařilo pozorovat pohyb elektronů v molekule glycinu. Při chemických reakcích se přeskupují atomy v řádech desítek až stovek femtosekund – byť extrémně rychle, pořád dostatečně dlouho na to, abychom to dokázali měřit. Jednotlivé elektrony se však pohybují ještě mnohem rychleji – na časových škálách jednotek femtosekund, takže byly donedávna prakticky neměřitelné. Mezinárodnímu týmu Tima Laarmana se to ale nyní na hamburském synchrotronu DESY podařilo. „Pokud elektronovou koherenci dokážeme měřit, můžeme ji lépe pochopit a v budoucnu možná i využít, což by mohlo vést až k tomu, že prostřednictvím světelných pulzů získáme nad chemickými reakcemi mnohem větší kontrolu,“ vysvětluje Přemysl Kolorenč z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se na studii podílel.

Infografika na konec: Jak jsme na tom v Česku s internetem?



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.