Tzv. politická elita, což jsou vlastně dočasní správci našich daní, odhaluje své vnitřnosti. Moc hezká podívaná to tedy není. Jejich problém však, zdá se, není v tom, že se někdy něco stalo, ale že se to provalilo ven.
Vážení a milí anonymní glosátoři,
některé Vaše reakce nejsou neočekávané. Jsou totiž stále stejné. Ale budiž, opakování je matkou moudrosti. Pro případnou objektivitu Vám doporučuji si přečíst mé starší texty. Včetně těch, které jsem publikoval již v roce 1992. Více najdete i v mých čtyřech knihách.
Tak se zdá, že nás čeká nejen mimořádně teplý začátek jara, ale asi i pořádně bouřlivý. Přispívá k tomu i větrání šuplíků ve zpravodajských službách, v soukromé špiclovací agentuře a v redakcích různých médií. Je to další důkaz pokročilé fáze divoké privatizace státní správy.
Je to zvláštní sitcom, který nám předvádí náš establishment. Příliš k smíchu to ale není. Předhánění se ve vzájemném trumfování. Kdo za co může? Kdo je větší pašák? Která vláda kradla více?
Čtvrteční akce tzv. Holešovské výzvy komentují v domácím internetovém prostoru různí glosátoři. Mnozí z nich mají jedno společné – nebyli u toho osobně. Jejich hodnocení vychází z mediální interpretace a často jen z apriorního postoje.
Vzpomínáte na ta hesla po listopadu 1989? Svoboda. Demokracie. Svobodné volby. Parlamentní demokracie. Konec vlády jedné strany. Návrat do Evropy. Pak přišel další symbol, který ke svobodě přidal prosperitu, ekonomickou transformaci, soukromé vlastnictví a volný trh.
Dobrý den, dnes místo tradičního textu zařazuji odpovědi na otázky jednoho mého přítele a pravidelného čtenáře. Předem děkuji za Vaše reakce.