Žádné včely, žádná úroda. Jednoduchá rovnice, kterou jsme zapomněli počítat
Učili jsme se to už v mateřské škole. Včely, čmeláci, drobný hmyz a další opylovači dávají krajině život. Díky nim to tu roste a kvete a díky nim také můžeme sklízet plody a následně vyrábět potraviny.
Dost možná si ani nedokážeme představit, v jaké krizi náš ekosystém je. Ale za posledních padesát let se rychlost vymírání rostlinných a živočišných druhů rapidně zvyšuje. Zániku čelí tisíce druhů hmyzu. Když už jsme u těch čísel, uvedu, proč jsou pro nás zrovna opylovači tak důležití.
Více než pětaosmdesát procent plodin, které pěstuje člověk, je závislých na opylování. Za posledních padesát let došlo k třísetprocentnímu nárůstu produkce jídla závislého na práci těchto drobných tvorů. Pěstování plodin a chování dobytku je věnována více než třetina celkové světové pevniny a zhruba tři čtvrtiny zdrojů pitné vody. Úbytek opylovačů se tak značně podepisuje na tom, za jakou cenu a jestli vůbec budeme na tomto světě žít. Důsledky vidíme nejen v potravinářském průmyslu, ale třeba i ve farmacii. Jenom léky používané pro léčbu rakoviny jsou ze sedmdesáti procent přírodního původu.
Kde hledat příčinu tak skokového úbytku hmyzu, tušíme. Opylovačům škodí zejména ničení jejich přirozeného prostoru a biodiverzity používáním pesticidů v zemědělství. A pak tu máme sucho. Troufnu si říct, že každému z nás za poslední roky zmizel doslova před očima minimálně jeden les. Květinové louky nebo přírodní parky zase nahrazují domy, silnice a velké sklady.
Říká se, že všechno začíná u člověka, s tím bych byl ale opatrný. Spíše než problém jednotlivce, je to o nastavení podmínek v jednotlivých zemích. Vlády musí nastavovat systém pro jednotlivce a firmy tak, aby už nadále nedocházelo k ničení přírody a zbytečnému záboru orné půdy.
České republice by prospělo, kdyby došlo k vymezení části půdy výhradně pro opylovače. Zároveň je třeba podpořit ekologický režim zemědělství. Je reálné, aby do tohoto režimu přešla čtvrtina zemědělské půdy do deseti let. Je to cesta, jak ošetřit používání pesticidů na úrodné půdě. Pro představu Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) zkoumalo vzorky ze 75 lokalit po celé ČR a zjistilo, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více těchto látek a 36 procent půd obsahovalo minimálně tři látky v koncentraci vyšší než jsou stanovené limity.
Dobrá vláda by měla mít přírodu na prvním místě. Podle toho nastavovat podmínky a jednat na globální úrovni při spolupráci s ostatními zeměmi. Česko bude mít jedinečnou příležitost být slyšet při svém předsednictví Radě Evropské unie, které zahájí už příští rok. Věřím, že ho využijeme jako příležitost.
Dost možná si ani nedokážeme představit, v jaké krizi náš ekosystém je. Ale za posledních padesát let se rychlost vymírání rostlinných a živočišných druhů rapidně zvyšuje. Zániku čelí tisíce druhů hmyzu. Když už jsme u těch čísel, uvedu, proč jsou pro nás zrovna opylovači tak důležití.
Více než pětaosmdesát procent plodin, které pěstuje člověk, je závislých na opylování. Za posledních padesát let došlo k třísetprocentnímu nárůstu produkce jídla závislého na práci těchto drobných tvorů. Pěstování plodin a chování dobytku je věnována více než třetina celkové světové pevniny a zhruba tři čtvrtiny zdrojů pitné vody. Úbytek opylovačů se tak značně podepisuje na tom, za jakou cenu a jestli vůbec budeme na tomto světě žít. Důsledky vidíme nejen v potravinářském průmyslu, ale třeba i ve farmacii. Jenom léky používané pro léčbu rakoviny jsou ze sedmdesáti procent přírodního původu.
Kde hledat příčinu tak skokového úbytku hmyzu, tušíme. Opylovačům škodí zejména ničení jejich přirozeného prostoru a biodiverzity používáním pesticidů v zemědělství. A pak tu máme sucho. Troufnu si říct, že každému z nás za poslední roky zmizel doslova před očima minimálně jeden les. Květinové louky nebo přírodní parky zase nahrazují domy, silnice a velké sklady.
Říká se, že všechno začíná u člověka, s tím bych byl ale opatrný. Spíše než problém jednotlivce, je to o nastavení podmínek v jednotlivých zemích. Vlády musí nastavovat systém pro jednotlivce a firmy tak, aby už nadále nedocházelo k ničení přírody a zbytečnému záboru orné půdy.
České republice by prospělo, kdyby došlo k vymezení části půdy výhradně pro opylovače. Zároveň je třeba podpořit ekologický režim zemědělství. Je reálné, aby do tohoto režimu přešla čtvrtina zemědělské půdy do deseti let. Je to cesta, jak ošetřit používání pesticidů na úrodné půdě. Pro představu Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) zkoumalo vzorky ze 75 lokalit po celé ČR a zjistilo, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více těchto látek a 36 procent půd obsahovalo minimálně tři látky v koncentraci vyšší než jsou stanovené limity.
Dobrá vláda by měla mít přírodu na prvním místě. Podle toho nastavovat podmínky a jednat na globální úrovni při spolupráci s ostatními zeměmi. Česko bude mít jedinečnou příležitost být slyšet při svém předsednictví Radě Evropské unie, které zahájí už příští rok. Věřím, že ho využijeme jako příležitost.