Do města za prací a z města za přírodou? Česko si zaslouží lepší vyhlídky - zelená města
Známe to asi všichni. Skončí pracovní týden a my přemýšlíme, kde bychom mohli trávit následující víkend. Často míříme pryč z města, do přírody, někam kde je klid, kde si opravdu odpočineme.
V neděli večer už zas spousta lidí míří zpátky do měst za prací, za obchodem za službami. Ve městech na nás ale čeká každý den spousta frustrujících skutečností. Ucpaná doprava, smog, nesnesitelná horka, hluk a mnoho dalšího. Životní prostředí zásadně ovlivňuje naše zdraví, a to jak to psychické, tak i to fyzické. I proto má rozšiřování zeleně ve městech zásadní význam. Lidé potřebují zelená města, aby mohli žít zdravě a spokojeně.
Zelené město vykazuje vysokou úroveň kvality životního prostředí vzhledem ke stanoveným ukazatelům týkajících se kvality environmentálních aktivit, efektivního využívání zdrojů, zmírňování a přizpůsobování se rizikům plynoucích ze změny klimatu.
Jedním z hlavních problémů měst jsou takzvané tepelné ostrovy. Projevují se zvýšenou teplotou v metropolích, u velkoměst dochází k teplotnímu rozdílu v některých případech až o 10 stupňů Celsia. S rozšiřováním měst nabývá tento problém na síle. Důvodem jsou často využívané stavební materiály. Beton, asfaltové silnice, plechové střechy, všechny tyto materiály ukládají a následně vypouštějí teplo do svého nejbližšího okolí. Kvůli vysokým teplotám se zvyšuje nutnost užívání klimatizací a dochází tak i k vyšším spotřebám energií. Tepelné ostrovy jsou tak pro lidi ve městech nejen zdravotním, ale i ekonomickým problémem.
Cestou, jak snižovat teploty uvnitř měst je využívání jiných materiálů a hlavně rozšiřování zeleně. Tato opatření samozřejmě nejsou zadarmo, ale ve výsledku ušetří mnohem více financí, než kolik stojí. Jedním z takových opatření jsou zelené střechy. Jejich hlavní výhodou je, že teplo přitahují v mnohem menší míře oproti klasickým střechám. Zeleň navíc zachytává dešťovou vodu, která při odpařování ochlazuje a zvlhčuje okolí. Díky tomu dosahují teploty během letních dnů v průměru 29,2 °C. Povrch běžných krytin v tomto období přitom dosahuje až 70,3 °C, což je oproti zelené střeše až o 40 °C více. Kromě ochlazování okolního prostředí jsou zelené střechy, také výrazným lapačem prachových částic.
Zelení můžeme pokrýt i fasády a vytvořit tak na budovách jakési vertikální zahrady. V tomto případě je na fasádu upevněná kovová konstrukce, na které roste zeleň. Výhody zelené fasády jsou pohlcování hluku z okolí, zlepšení kvality vzduchu, zadržování vody a redukce teploty. Kromě rozšiřování a budování nové zeleně je ale zcela zásadní péče o stávající zeleň ve městech. Stromy v ulicích potřebují mnohem vyšší právní ochranu. Měly by mít pod zemí stejně místa jako mají v současnosti inženýrské sítě, proto by měla být podle mého názoru uzákoněna ochranná pásma zeleně ve městech. Stromy v ulicích jsou totiž velmi důležitou infrastrukturou, stejně jako plynovod, vodovod nebo kanalizace.
No a pak je tu nová výstavba. Ta by měla probíhat v brownfieldech - starých a již nevyužívaných výrobních areálech uvnitř měst. Při obnově nevyužitých průmyslových areálů je ale nutné vymezit zeleni dostatečný prostor, často je to jediný způsob, jak ve městech vytvořit větší zelené plochy, parky nebo zahrady. A o tom, že nový výstavba by měla být energeticky šetrná a ekologická, snad už nemůže být v dnešní době ani pochyb.
Město bude i nadále městem. Za krásnou přírodou budeme vždy vyrážet za jeho hranice. Věřím ale, že i ve městech se dá vytvořit příznivé klima a prostředí plné zeleně, ve kterém se dobře žije, pracuje nebo studuje. Dnešní města stále skýtají mnoho příležitostí, nevyužitých prostranství nebo veřejných budov. Tady bychom měli začít, kultivovat veřejný prostor a podporovat ty firmy a soukromé vlastníky, kteří tento zájem sdílí.
V neděli večer už zas spousta lidí míří zpátky do měst za prací, za obchodem za službami. Ve městech na nás ale čeká každý den spousta frustrujících skutečností. Ucpaná doprava, smog, nesnesitelná horka, hluk a mnoho dalšího. Životní prostředí zásadně ovlivňuje naše zdraví, a to jak to psychické, tak i to fyzické. I proto má rozšiřování zeleně ve městech zásadní význam. Lidé potřebují zelená města, aby mohli žít zdravě a spokojeně.
Zelené město vykazuje vysokou úroveň kvality životního prostředí vzhledem ke stanoveným ukazatelům týkajících se kvality environmentálních aktivit, efektivního využívání zdrojů, zmírňování a přizpůsobování se rizikům plynoucích ze změny klimatu.
Jedním z hlavních problémů měst jsou takzvané tepelné ostrovy. Projevují se zvýšenou teplotou v metropolích, u velkoměst dochází k teplotnímu rozdílu v některých případech až o 10 stupňů Celsia. S rozšiřováním měst nabývá tento problém na síle. Důvodem jsou často využívané stavební materiály. Beton, asfaltové silnice, plechové střechy, všechny tyto materiály ukládají a následně vypouštějí teplo do svého nejbližšího okolí. Kvůli vysokým teplotám se zvyšuje nutnost užívání klimatizací a dochází tak i k vyšším spotřebám energií. Tepelné ostrovy jsou tak pro lidi ve městech nejen zdravotním, ale i ekonomickým problémem.
Cestou, jak snižovat teploty uvnitř měst je využívání jiných materiálů a hlavně rozšiřování zeleně. Tato opatření samozřejmě nejsou zadarmo, ale ve výsledku ušetří mnohem více financí, než kolik stojí. Jedním z takových opatření jsou zelené střechy. Jejich hlavní výhodou je, že teplo přitahují v mnohem menší míře oproti klasickým střechám. Zeleň navíc zachytává dešťovou vodu, která při odpařování ochlazuje a zvlhčuje okolí. Díky tomu dosahují teploty během letních dnů v průměru 29,2 °C. Povrch běžných krytin v tomto období přitom dosahuje až 70,3 °C, což je oproti zelené střeše až o 40 °C více. Kromě ochlazování okolního prostředí jsou zelené střechy, také výrazným lapačem prachových částic.
Zelení můžeme pokrýt i fasády a vytvořit tak na budovách jakési vertikální zahrady. V tomto případě je na fasádu upevněná kovová konstrukce, na které roste zeleň. Výhody zelené fasády jsou pohlcování hluku z okolí, zlepšení kvality vzduchu, zadržování vody a redukce teploty. Kromě rozšiřování a budování nové zeleně je ale zcela zásadní péče o stávající zeleň ve městech. Stromy v ulicích potřebují mnohem vyšší právní ochranu. Měly by mít pod zemí stejně místa jako mají v současnosti inženýrské sítě, proto by měla být podle mého názoru uzákoněna ochranná pásma zeleně ve městech. Stromy v ulicích jsou totiž velmi důležitou infrastrukturou, stejně jako plynovod, vodovod nebo kanalizace.
No a pak je tu nová výstavba. Ta by měla probíhat v brownfieldech - starých a již nevyužívaných výrobních areálech uvnitř měst. Při obnově nevyužitých průmyslových areálů je ale nutné vymezit zeleni dostatečný prostor, často je to jediný způsob, jak ve městech vytvořit větší zelené plochy, parky nebo zahrady. A o tom, že nový výstavba by měla být energeticky šetrná a ekologická, snad už nemůže být v dnešní době ani pochyb.
Město bude i nadále městem. Za krásnou přírodou budeme vždy vyrážet za jeho hranice. Věřím ale, že i ve městech se dá vytvořit příznivé klima a prostředí plné zeleně, ve kterém se dobře žije, pracuje nebo studuje. Dnešní města stále skýtají mnoho příležitostí, nevyužitých prostranství nebo veřejných budov. Tady bychom měli začít, kultivovat veřejný prostor a podporovat ty firmy a soukromé vlastníky, kteří tento zájem sdílí.