Sobotní pohřeb jednoho z představitelů pražského jara, zakladatele Charty 77 a polistopadového ministra Jaroslava Šabaty podnítil představitele disidentských kruhů ze zahraničí, aby se přihlásili k jeho odkazu.
Pro ilustraci přikládám dopis, který v české verzi poslali někdejší východoněmečtí disidenti. Podepsali prakticky všichni významní představitelé někdejšího hnutí odporu.

Truchlíme za Jaroslava Šabatu
* 2. 11. 1927 † 14. 6. 2012

Se smutkem a účastí jsme se doslechli o smrti našeho přítele Jaroslava Šabaty. Demokratické
společnosti zemí bývalé sovětské mocenské sféry, my všichni jsme ztratili průkopníka
demokracie, lidských práv a mezinárodní solidarity.
Vzpomínáme na něj nejprve jako na představitele „pražského jara“, jehož násilné ztroskotání
znamenalo pro Jaroslava Šabatu konec nadějí na reformovatelnost socialismu. S Chartou 77
se jako její mnohaletý mluvčí zasadil za demokracii a lidská práva a patřil k průkopníkům
demokratické opozice proti reálnému socialismu. V neposlední řadě pro nás ztělesňoval spolu
s „Chartou 77“ vzor demokratické opozice pro celou střední a východní Evropu.
Jaroslav Šabata patřil k těm, kteří nemysleli pouze na situaci ve vlastní zemi. Pracoval na
vytváření hranice překračující spolupráce mezi opozičníky ostatních zemí východního bloku.
Mezi československou a východoněmeckou opozicí patřil – přes masivní překážky tajné
služby obou zemí – k jednomu z nejdůležitějších kontaktů. Podílel se na mezinárodních
prohlášeních demokratické opozice jako provolání k 30. výročí maďarské revoluce nebo
„Pražské výzvě“ k mezinárodnímu mírovému hnutí v roce 1985. Právě v ní bylo jednou ze
socialistických zemí poprvé veřejně označeno německé znovusjednocení za klíč k ukončení
studené války.
Jaroslav Šabata zůstal i po demokratické revoluci roku 1989 věrný svým cílům. Jako ministr
české vlády v letech 1990 až 1992 inicioval Helsinské občanské shromáždění, mezinárodní
organizaci helsinských skupin států KBSE, opírající se o ideu ještě z dob ilegality. Toto
seskupení sehrálo důležitou roli při vzájemném propojování občanských společností během
prvních let demokratického vývoje bývalých socialistických států.
My všichni, ať už jsme jej osobně znali nebo ne, jsme se od Jaroslava Šabaty hodně naučili.
Budeme jej postrádat.
Členy rodiny i naše přátele v Česku ujišťujeme o naší hluboké soustrasti!

Reinhard Weißhuhn, Thomas Auerbach, Jutta Begenau, Stephan Bickhardt, Marianne Birthler, Heidi
Bohley, Martin Böttger, Christian Dietrich, Frank Ebert, Renate Ellmenreich, Siegmar Faust, Bernd
Florath, Joachim Goertz, Peter Grimm, Gerold Hildebrand, Ralf Hirsch, Martin Klähn, Michael
Kleim, Freya Klier, Ilko-Sascha Kowalczuk, Thomas Krüger, Doris Liebermann, Heiko Lietz, Markus
Meckel, Petra Morawe, Maria Nooke, Gerd Poppe, Lutz Rathenow, Eva Reich, Jens Reich, Rüdiger
Rosenthal, Udo Scheer, Andreas Schönfelder, Wolfgang Schuller, Tom Sello, Wolfgang Templin,
Wolfram Tschiche, Birgit Voigt, Siegfried Zoels